Beugniotova páka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, fr jm,
m Rozlišovač,
Řádek 3:
'''Beugniotova páka''' (někdy se používá také označení '''Beugniotův podvozek''') je [[páka|mechanismus]] v [[Podvozek (železnice)|rámovém]] [[Pojezd parní lokomotivy|pojezdu lokomotivy]], který slouží ke zlepšení chodu lokomotivy v oblouku.
Kolem roku 1860 vyvinul hlavní inženýr firmy Köchlin [[Édouard Beugniot]] mechanismus, který spojoval dvě krajní, příčně posuvná [[železniční dvojkolí|dvojkolí]] pákou uchycenou ve svém středu prostřednictvím svislého odpruženého čepu k rámu lokomotivy. Umožnil tím rozdělení řídící síly (viz [[Heumannova metoda]]) na dvě dvojkolí, a tím snížil namáhání kol i [[kolejnice|kolejnic]]. Snížení sice není tak výrazné, jako při náhradě rámového pojezdu [[Podvozek (železnice)|podvozky]], avšak u spojnicových lokomotiv je konstrukce mnohem jednodušší. V případě použití Beugniotovy páky musí mít i [[spojnice]] prodloužené [[Čep (strojírenstvístrojní součást)|čepy]], na kterých se mohou volně posouvat.
 
Beugnitotovy páky dosáhly velkého rozšíření v polovině 20. století v [[Německo|Německu]]. Za všechny lze jmenovat především spojnicové lokomotivy MaK (Maschinenbau Kiel) a posunovací lokomotivy [[DR řada V 60|ř. 106 DR]]. Nelze opomenout ani parní lokomotivy řady 82