Pipinova donace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m portály, typo |
Doplněny reference a literatura, odstraněna šablona „neověřeno". |
||
Řádek 1:
[[Soubor:La donacion de Pipino el Breve al Papa Esteban II.jpg|náhled|Pipinova donace papeži Štěpánu II. (754)]]
'''Pipinova donace''' (známa také jako '''''Promissio Carisiaca''''', '''''Donatio Carisiaca''''', '''''smlouva z Quierzy''''' nebo '''''donace z Quierzy''''') je [[listina (diplomatika)|listina]], kterou [[Seznam franských králů|franský král]] [[Pipin III.|Pipin III. Krátký]] potvrdil papeži [[Štěpán II. (papež)|Štěpánu II.]] samostatnou vládu ve střední Itálii. Původní text donace se nedochoval.
== Okolnosti ==
V roce [[751]] hrozilo dobytí [[Řím]]a [[Langobardi|langobardským]] králem [[Aistulf]]em. Jako obvykle nemohla být očekávána pomoc z [[Byzantská říše|Byzance]], a tak se Štěpán II. obrátil na franckého panovníka Pipina III. Krátkého. Výměnou za pomazání na krále Pipin dvakrát, v letech [[754]] a [[756]], vytáhl proti Langobardům a dobytá území – Řím, Ravennu a [[Pentapolis]] ([[Rimini]], [[Pesaro]], [[Ancona]], [[Fano]] a [[Senigallia]]) – odevzdal roku [[755]]<ref>''Politické dějiny světa v datech. 1. svazek.'' 1. vyd. Praha: Svoboda, 1980. cnb000393347. S. 105.</ref> papeži. Tím oficiálně vznikl samostatný [[papežský stát]], předchůdce dnešního [[Vatikán]]u.<ref>TEICHOVÁ, Alice, ed. et al. ''Dějiny středověku. 1. díl.'' Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 257 s. cnb001709099. [Stať „Konec byzantského papežství" na str. 158–159; autorka [[Barbara Krzemieńska]].]</ref>
[[Soubor:Karte kirchenstaat.jpg|left|náhled|[[Papežský stát]] okolo r. [[800]]]]
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* LOZINSKIJ, Samuil Goracijevič. ''Dějiny papežství''. Překlad Jaroslav Vančura. 1. vyd. Praha: Horizont, 1989. 327 s. ISBN 80-7012-000-2. [O ''Pipinově donaci'' viz str. 46–47.]
{{Pahýl}}
| |||