Lorenzo Valla: Porovnání verzí

{{infobox - spisovatel}}

 

Chválil přednosti [[latina|latinského]] jazyka a jako filolog se obracel i proti filosofii. Jazykovým rozborem prokázal nepravost tzv. ''[[Konstantinova donace|Konstantinovy donace]]'', kterou prohlásil za papežský podvrh. Tím si však proti sobě poštval některé církevní kruhy a byl vydán [[inkvizice|inkvizici]]. Avšak po obhájení své pravověrnosti se nakonec za papeže Calixta III. (1455-1458) stal papežským sekretářem.<ref>{{Citace monografie|jméno=Miloš|příjmení=Bič|odkaz na autora=Miloš Bič|titul=Ze světa Starého zákona II|místo=Praha|rok=1989|vydavatel=Kalich|isbn=|stránky=726}}</ref>

Důležitým Vallovym počinem bylo též porovnání autoritativního latinského textu Nového zákona (Vulgáty) s řeckým originálem. Díky tomuto "Srovnání textu Nového zákona" (Collatio Novi Testamenti") je považován za zakladatelskou postavu moderní bilbické filologie. Svou prací na textu Nového zákona ovlivnil zejména [[Erasmus Rotterdamský|Erasma Rotterdamského]], který o několik desetiletí později připravil první tištěné vydání Nového zákona v řečtině. Snažil se propojit křesťanskou morálku s prvky [[Epikúros|epikúreismu]], zabýval se svobodnou lidskou volbou a pomáhal zvonuoživení klasického duchovního vzdělání. Jeho spis proti Konstantinově donaci byl již na počátku 16. století přeložen do češtiny humanistou Řehořem Hrubým z Jelení (jde o první překlad tohoto Vallova spisu vůbec).

 

* ''De voluptate'' – porovnává učení [[Stoicismus|stoiků]] a Epikúra, jehož učení vyzdvihuje

* ''De libero arbitrio''