Dálnopis: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Náhrada Telex.jpg -> Siemens_T100_Telex.jpg (CommonsDelinker: File renamed: #2) |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 33:
Použitá abeceda (kódování) u dálnopisu se nazývá „[[Mezinárodní telegrafní abeceda č. 2]]“ (MTA-2).
Existují dva druhy připojení koncových zařízení: dvoudrátové připojení používá [[elektrické napětí|napětí]] 120 [[Volt|V]] mezi dvěma dráty. Impulsy na lince jsou tvořeny rozpojováním [[proudová smyčka|proudové smyčky]] s [[elektrický proud|proudem]] 40 [[Ampér|mA]]. Přijímač i vysílač stroje je zapojen v sérii. Druhou variantou je připojení přijímače a vysílače stroje samostatným vedením, tedy
Existovaly i pokusy s dálnopisem s vyšší rychlostí, např. 200 Bd. Rozhraním 200 Bd byla vybavena i poslední dálnopisná ústředna druhé generace ARM 201/4, která zajišťovala dálnopisný provoz v ČR. K ukončení provozu posledního dálnopisného spojení došlo 1. července 2008.<ref name="PD">[http://mobil.idnes.cz/cesky-dalnopis-se-prave-stal-minulosti-posledni-ustredna-utichla-p9w-/mob_tech.aspx?c=A080630_175318_mob_tech_hro Český dálnopis se právě stal minulostí. Poslední ústředna utichla]</ref>
Provoz o rychlosti větší než
Pomocí této techniky odebíraly deníky zpravodajství ČTK. Ale v té době československá telekomunikační dálková technika neuměla zpracovat rychlost
Vzhledem připomíná dálnopis [[psací stroj]]. Skládá se z klávesnice a tiskárny. U většiny dálnopisů probíhalo kódování i dekódování na elektromechanickém principu. Stisknutá klávesa mechanicky sepnula spínače, odpovídající jejímu [[binární kód|binárnímu kódu]], a malý motor postupně jednotlivé bity sejmul a odeslal. Podobně na základě přijímaného signálu nastavil motor přes soustavu vaček správné písmeno k vytištění. To bylo vytištěno podobně jako na elektrickém psacím stroji – úderem tzv. typu se znakem přes barvicí pásku. Později byla využita i elektronika a mechanické zapojení se zjednodušilo.
Pro lepší využití linky se při běžném provozu obvykle nevysílalo přímo z klávesnice, ale přístroj načítal data z předem připravených děrovaných šablon nebo z [[děrná páska|děrných pásek]]. Protože do 5 [[bit]]ů nebylo možné zakódovat všechny potřebné a požadované znaky (písmena, čísla, interpunkční znaménka atp.), používaly se dva módy – abecední a číselně-znakový. Pro přepnutí mezi nimi se používalo vyhrazené
== Výhody a nevýhody dálnopisu ==
Řádek 49:
Nevýhodou dálnopisu byly rozměry přístroje (zmíněný T100 byla velká železná bedna o velikosti asi tří psacích strojů a celkovou [[hmotnost]]í téměř 20 [[Kilogram|kg]]), značný provozní hluk a vysoká poruchovost – zařízení bylo totiž, kromě několika drobných elektrických komponent, tvořeno [[elektromotor]]em na 220 V a jinak bylo vše řešeno mechanickými převody, šoupaty a [[vačka]]mi.
Zatímco přístroje se postupem času zmodernizovaly, tak největší nevýhodou v současné době je cena za službu. Odeslání středně dlouhé zprávy do zahraničí stojí stovky
První červencový den roku [[2008]] odpojením poslední funkční ústředny, která byla umístěna v budově hlavní pošty v pražské Jindřišské ulici, zrušila [[Telefónica Czech Republic|Telefónica O2]] poskytování dálnopisné služby v ČR. Ústředna fungovala od roku [[1973]]. Od roku [[1999]], kdy byly odpojeny všechny zbývající telexové ústředny, zajišťovala veškerý tuzemský i mezinárodní dálnopisný provoz. Přestože ústředna byla vybavena zařízením (tzv. přenašeči) pro propojení s vojenskou dálnopisnou sítí, byl po roce [[1995]] malý zájem o předávání zpráv mezi oběma sítěmi.
|