Dálnopis: Porovnání verzí

Existují dva druhy připojení koncových zařízení: dvoudrátové připojení používá [[elektrické napětí|napětí]] 120 [[Volt|V]] mezi dvěma dráty. Impulsy na lince jsou tvořeny rozpojováním [[proudová smyčka|proudové smyčky]] s [[elektrický proud|proudem]] 40 [[Ampér|mA]]. Přijímač i vysílač stroje je zapojen v sérii. Druhou variantou je připojení přijímače a vysílače stroje samostatným vedením, tedy 4-drátověčtyřdrátově. Toto připojení používá napětí 60 V mezi vodiči a impulsy na lince jsou tvořeny reverzací polarity proudové smyčky 20 mA. [[Modulace|Modulační]] rychlost je 50 Bd (čti [[baud]]ů), čili délka impulsu je 20 [[milisekunda|ms]], výjimkou je stop impuls dlouhý 1,5 násobku5násobku délky, tedy 30 ms. (Rychlost přenosu je tak přibližně 7 znaků za sekundu.)

Provoz o rychlosti větší než 200Bd200 Bd se používal také. V Československu v letech [[1976]] - [[1990]] používala ČTK a MNO americké 7 jehlovésedmijehlové mozaikové tiskárny pod názvem [http://telefon.unas.cz/dalnopis/transtel.html Transtel], které umožňovaly pracovat až rychlostí 300Bd300 Bd. Využívala se většinou rychlost 200Bd200 Bd.

Pomocí této techniky odebíraly deníky zpravodajství ČTK. Ale v té době československá telekomunikační dálková technika neuměla zpracovat rychlost 200Bd200 Bd. Z toho důvodu si ČTK vyvinula vlastní přenosová zařízení s 400Bd rychlokanály a nasadila je do provozu mezi Prahou a na všechny krajské pobočky ČTK).

Pro lepší využití linky se při běžném provozu obvykle nevysílalo přímo z klávesnice, ale přístroj načítal data z předem připravených děrovaných šablon nebo z [[děrná páska|děrných pásek]]. Protože do 5 [[bit]]ů nebylo možné zakódovat všechny potřebné a požadované znaky (písmena, čísla, interpunkční znaménka atp.), používaly se dva módy – abecední a číselně-znakový. Pro přepnutí mezi nimi se používalo vyhrazené 5-bitovépětibitové slovo (speciální kombinace 5 přenášených bitů).

Zatímco přístroje se postupem času zmodernizovaly, tak největší nevýhodou v současné době je cena za službu. Odeslání středně dlouhé zprávy do zahraničí stojí stovky Kčkorun. Navíc se v posledních letech rozšířily nové a mnohem levnější způsoby komunikace, což znamenalo velký odliv uživatelů dálnopisu. Některé země proto už tuto službu nenabízejí.