Bernhard Riemann: Porovnání verzí

 

== Význam Riemannovy práce ==

Riemann výrazně přispěl k propojení [[geometrie]] a [[matematická analýza|matematické analýzy]]. Na jeho myšlenkách byly dále rozvinuty například [[Riemannova geometrie]], [[algebraická geometrie]] či teorie komplexních ploch. Tyto oblasti [[matematika|matematiky]] se staly základem [[topologie]]. V reálné analýze přispěl definicí [[Riemannův integrál|Riemannova integrálu]] a rozvinul také teorii [[trigonometrická řada|trigonometrických řad]]. Ve svém jediném článku věnovaném teorii čísel zavedl [[Riemannova funkce zeta|Riemannovu funkci zeta]] a ukázal její vztah k rozmístění prvočísel. V tomtéž článku vyslovil řadu domněnek o vlastnostech zeta funkce, z nichž nejznámější je [[Riemannova hypotéza]].

 

== Biografie ==

=== Dětství a mládí ===

Bernhard Riemann se narodil [[17. září]] [[1826]] v malé vesničce [[Breselenz]] poblíž [[Dannenberg]]u v dnešním [[Německo|Německu]]. Jeho dětství v této chudé a zaostalé oblasti nebylo vůbec jednoduché. Bernhardův otec [[Friedrich Bernhard Riemann]] byl chudý [[luteránství|luteránský]] kněz a veterán [[Napoleonské války|napoleonských válek]]. Již od raného dětství projevoval Riemann výjimečné matematické nadání (zejména měl skvělé počtářské dovednosti), ale prodělal několik nervových kolapsů, trpěl abnormální stydlivostí a měl hrůzu z mluvení na veřejnosti. Když byl Bernhard ještě dítě, jeho otec přijal nové místo jako farář v [[Quickborn]]u, nedaleko [[Breselenz]]e, což bylo centrem jeho citového života až do téměř třiceti let.

Krátce před svými třicátými třetími narozeninami byl jmenován také členem korespondentem berlínské akademie, která učinila své rozhodnutí na základě pouze dvou Riemannových prací, které byly dobře známy: na doktorské disertaci z roku [[1851]] a na článku o abelovských funkcích z roku [[1857]]. Toto členství pro něj bylo velkou ctí a bylo zvykem vyjádřit za něj svoji vděčnost předložením práce popisující výzkum, kterým se nový člen zabývá. Riemann předložil práci [http://www.maths.tcd.ie/pub/HistMath/People/Riemann/Zeta/] s názvem [[Über die Anzahl der Primzahlen unter einer gegebenen Grösse]] („''O počtu prvočísel menších než daná hodnota''“). Na stejné téma vedl v roce [[1859]] přednášku v berlínské akademii, která zřejmě byla jeho triumfem. Roku [[1862]] se oženil s [[Elise Kochová|Elise Kochovou]]. Zemřel na [[tuberkulóza|tuberkulózu]] v [[Selasca|Selasce]] při své třetí cestě do [[Itálie]] roku [[1866]].

 

* [[Riemannova hypotéza]]

* [[Riemannova funkce zeta]]

* [[Riemannova koule]]

 

 

{{Autoritní data}}

 

[[Kategorie:Muži]]

[[Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu]]