Tragédie občiny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Regulace porodnosti: upřesnění formulace značka: editace z Vizuálního editoru |
typo |
||
Řádek 1:
'''Tragédie obecní pastviny''' (český ekvivalent k anglickému ''Tragedy of the Commons'') je pojem vycházející z eseje [[Garrett Hardin|Garretta Hardina]] ''Tragedy of the Commons'' z roku [[1968]].<ref name="hardin1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hardin
| jméno = Garret
Řádek 11:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
== Princip tragédie obecní pastviny ==
Řádek 22:
Individuální výnos za přidaný kus dobytka je tedy pro pastevce vyšší než náklad s ním spojený, existuje zde tedy stálá motivace přidávat další kusy dobytka.
Chování subjektů, které se snaží o výše zmíněnou privatizaci výnosů a sdílení nákladů s ostatními, se nazývá [[Double C - Double P Game]] (''Commonize Costs Privatize Profits''; česky přibližně ''obecní náklady – soukromé zisky'').<ref name="ccpp">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hardin
| jméno = Garret
Řádek 38 ⟶ 37:
=== Historický kontext ===
'''Hardin''' ve své práci vycházel z historie středověké Anglie. V [[16. století]] zde existovala volná území obecní půdy, která byla k dispozici pro všechny. Chudí poddaní mohli na tato území vyhánět svůj dobytek k pastvě, čímž si mohli přispět ke zlepšení kvality života. Pro každého však bylo výhodné posílat na tyto obecní půdy stále větší a větší stáda, což mělo za následek to, že zde bylo více dobytku, než půda mohla uživit.<ref name="lomborg">{{Citace monografie
| příjmení = Lomborg
| jméno = Bjorn
Řádek 51 ⟶ 49:
| místo = Praha
| jazyk = česky
}}</ref>
===Příklad===
Pastvina o pevně dané rozloze může '''[[udržitelnost|dlouhodobě]]''' uživit 100 ovcí. Při tomto množství ovcí se všechny dostatečně napasou, přitom však neponičí travní porost. Ten stačí dorůstat dostatečně rychle k tomu, aby stádo na pastvině mohlo trvale žít.
Pokud pastvinu vlastní soukromý vlastník, jistě na základě svých zkušeností na ni bude pást právě 100 ovcí, aby v dlouhodobém výhledu maximalizoval zisk. Pokud by vyhnal na pastvinu více ovcí, např. 200, toto stádo by brzy sežralo všechnu trávu, vyžralo ji i s kořínky a pastvinu zdevastovalo. Travní porost by se tak změnil v částečné bahniště, na kterém by zbytky vegetace, keříčky trávy, byly schopny uživit jen 20 ovcí. I populace těchto 20 ovcí by přitom byla schopna zabránit obnově pastviny, protože nyní '''mnohem méně ovcí logicky spásá mnohem méně trávy, ale kvůli poničenému porostu připadá na jednu ovci stejné množství dostupné trávy jako na začátku'''.
Pokud si tedy představíme malou obec s 20 rodinami s právě takovou '''obecní pastvinou''', dlouhodobého maximálního zisku by každý člen obce dosáhl, kdyby každý z nich na pastvině pásl 5 ovcí. Na '''obecní pastvinu''' však může kterýkoliv člen obce vyhnat tolik ovcí, kolik chce. V takové obci se však jistě najde několik lidí, kteří vyženou na obecní pastvinu více ovcí než by bylo potřeba, třeba 10. Každý farmář ví, že pokud to udělá každý, pastvina se zdevastuje, avšak to se stane tak jako tak, i kdyby on sám se toho nezúčastnil, protože jeho příspěvek je malý a celou situaci nezvrátí. Hnán logickou snahou alespoň dočasně, dokud pastvina nebude zničena, maximalizovat svůj zisk, vyžene každý z 20 farmářů rovněž 10 ovcí a tragédie obecní pastviny je dokonána.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mankiw
| jméno = Gregory, N.
Řádek 104 ⟶ 101:
=== Kritika ===
Hardinova esej byla podrobena široké kritice, především kvůli nepřesnému popisu rozhodování jednotlivců, kteří sdílí společnou pastvinu.<ref name="urlSpringerLink - Journal Article">{{cite web |url=http://www.springerlink.com/content/wm68g57188j282u4/ |title=SpringerLink - Journal Article}}</ref>
▲Hardinova esej byla podrobena široké kritice, především kvůli nepřesnému popisu rozhodování jednotlivců, kteří sdílí společnou pastvinu<ref name="urlSpringerLink - Journal Article">{{cite web |url=http://www.springerlink.com/content/wm68g57188j282u4/ |title=SpringerLink - Journal Article}}</ref>. Často byla také kritizována skutečnost, že G. Hardin prosazuje privatizaci společných zdrojů. Hardinova obhajoba jasně definovaných vlastnických práv je i dnes často používána jako hlavní argument pro privatizaci<ref name="simova"/>, resp. obhajobu institutu soukromého vlastnictví jako takového<ref>Ostrom, Elinor, Joanna Burger, Christopher B. Field, Richard B. Norgaard, and David Policansky (1999): Revisiting the Commons: Local Lessons, Global Challenges, in: Science, Vol. 284, 9 April, pp. 278-282.</ref>. Mezi hlavní kritiky patří politoložka [[Elinor Ostrom]]ová, která tvrdí, že argumentování hypotetickým příkladem G. Hardina pro privatizaci určitého zdroje je pouhým „zveličováním" případu<ref>{{Citace monografie
| jméno = John
| příjmení = Tierney
Řádek 111 ⟶ 107:
| datum vydání = 2009-10-15
| url = http://tierneylab.blogs.nytimes.com/2009/10/15/the-non-tragedy-of-the-commons/
}}</ref>
Část této kontroverze pramení z nesouhlasu ohledně chování a přístupu jednotlivců - především toho, zdali budou dlouhodobě preferovat sobecké chování tak, jak jej popsal Hardin. Někteří autoři<ref>Axelrod, Robert. (1984). The Evolution of Cooperation. New York: Basic Books, ISBN 0-465-02121-2</ref> argumentovali tím, že i sobečtí jednotlivci často najdou způsob, jak s ostatními kooperovat, protože určité omezení všech zainteresovaných slouží ku prospěchu jak celému kolektivu, tak i zájmům jednotlivce.
Řádek 123 ⟶ 119:
Problematiku nejasně stanovených vlastnických práv a důsledků, ke kterým tento stav vede, lze ilustrovat na [[Rybářský průmysl|rybářském průmyslu]]. Jelikož oceány patří každému, nemá za ně nikdo zodpovědnost. Podobně jako pastevci v hypotetickém příkladu G. Hardina, rybářské flotily mají zájem na tom lovit co nejvíce (maximalizace užitku jednotlivcem), bez ohledu na to, co budou dělat ostatní flotily. Výsledkem je taková míra rybolovu, která z dlouhodobého hlediska může vést k vyhubení některých druhů ryb.
Tato situace má dva extrémy - rybářské flotily buďto nebudou lovit vůbec (a nebudou tedy mít žádné zisky), anebo budou v nadměrném lovu pokračovat a časem dojde k vyplenění oceánů (což znamená, že nebudou mít žádné zisky v budoucnu). Hypotetickým řešením je optimální úroveň rybolovu, která zajistí dostatečné výdělky rybářským flotilám a která zároveň povede k tomu, že v oceánech zůstane dostatečné množství ryb potřebné k jejich reprodukci na další roky.<ref name="lomborg"/>
Tato optimální úroveň rybolovu se ovšem v praxi velmi složitě dosahuje právě z toho důvodu, že nad rybími lovišti neexistuje žádný druh vlastnictví. [[Bjørn Lomborg]], autor knihy [[Skeptický ekolog]], jako jedno z řešení navrhuje, že by státy mohly rozšířit svá území o 200 mil od pobřeží, čímž by „získaly do vlastnictví všechny ryby v těchto hranicích a mohly by (kupříkladu prostřednictvím povolenek) zajistit, aby se chytalo pouze optimální množství ryb. Lomborg však podotýká, že je velmi komplikované (či dokonce nemožné) ryby vlastnit, protože „mnoho druhů jako tuňák nebo losos se pohybuje na velké vzdálenosti a migruje v oblasti větší než 200 mil.“ Vlastnická práva na hejna ryb žijících v oceánech by pravděpodobně vyžadovala ještě mnohem komplikovanější řešení.
Řádek 129 ⟶ 125:
Lomborgem popsaný stav je tedy takový, kdy není možné zajistit optimální využití moří a oceánů státy či mezinárodními dohodami. Výsledek podle Hardinovy teorie je, že všichni budou usilovat o maximalizaci svého užitku tak dlouho, než dojde k vyčerpání zdroje. Rybářské flotily budou přehnaně investovat do svých lodí a vybavení, aby mohly na oceánském rybolovu vydělat co nejrychleji a nejefektivněji. Jediným limitem tohoto chování bude podle Lomborga takové vyčerpání oceánů, kdy další rybolov již nebude ekonomicky ziskový.
Naproti příkladu rybolovu oceánů je rybniční rybářství. Zde jsou vlastnická práva definována jasně, stejně tak stav rybníka a množství ryb v něm je z dlouhodobého hlediska příznivé. Rybář totiž hospodaří takovým způsobem, „aby měl ryby nejen letos, ale i za rok či za deset let“.<ref name="simova">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šímová
| jméno = Tereza
Řádek 141 ⟶ 137:
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref>
=== Další příklady ilustrující princip tragédie obecní pastviny ===
Řádek 161 ⟶ 157:
U příkladu s pastvinou a dobytkem je [[strategie|strategií]] každého pastevce držet určitý počet kusů dobytka, který přinese maximální užitek (např. maximální množství mléka).
Hru lze zjednodušeně znázornit ve formě [[výplatní matice]] vězňova dilematu, kde v řádcích jsou strategie (kolik držet kusů dobytka) jednoho pastevce, a ve sloupcích jsou strategie (kolik držet kusů dobytka) všech zbývajících pastevců dohromady.<ref name="teorie-her">{{Citace monografie
| příjmení = Binmore
| jméno = Ken
Řádek 178 ⟶ 173:
== Řešení tragédie obecní pastviny ==
=== Privatizace zdroje ===
[[Privatizace]] zdroje, tedy převedení veřejného zdroje ([[veřejný majetek|veřejného majetku]]) do osobního vlastnictví, vede u soukromého majitele takového zdroje k přijmutí veškerých následků rozhodnutí, která udělá ohledně využívání zdroje.<ref name="hardin-privatizace">{{Citace elektronické monografie▼
▲[[Privatizace]] zdroje, tedy převedení veřejného zdroje ([[veřejný majetek|veřejného majetku]]) do osobního vlastnictví, vede u soukromého majitele takového zdroje k přijmutí veškerých následků rozhodnutí, která udělá ohledně využívání zdroje.
| příjmení = Hardin
| jméno = Garret
Řádek 205 ⟶ 198:
=== Regulace porodnosti ===
Lidská populace [[exponenciální růst|exponenciálně roste]], avšak přírodní zdroje jsou omezené. Hardin tvrdí
▲Lidská populace [[exponenciální růst|exponenciálně roste]], avšak přírodní zdroje jsou omezené. Hardin tvrdí <ref name="hardin1"/>, že díky tomu připadá na osobu stále menší podíl přírodních zdrojů, čímž dochází k zhoršování kvality lidského života. Znečišťování životního prostředí je důsledkem zvyšování lidské populace a tím i počtu subjektů, které produkují škodlivé látky do prostředí. Zatímco v minulosti, kdy byla lidská populace nižší, se dokázala příroda sama čistit, s rostoucí populací a vyšší mírou znečišťování je tato schopnost přírody nedostatečná. Podle Hardina je tento problém řešitelný omezením svobody lidí rodit libovolné množství dětí, aniž by zvažoval, zda je skutečným problémem počet lidí, nebo jejich chování.<ref name="hardin1"/>
==Odkazy==
| |||