Německá vysoká škola technická v Praze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz
redukce na informace vztahující se k německé technice (podrobněji v článku České vysoké učení technické) podle diskuse
Řádek 1:
{{Přesnost}}
{{infobox - univerzita}}
'''Německá vysoká škola technická v Praze''' ({{vjazyce2|de|''Deutsche Technische Hochschule in Prag''}}) byla německá [[vysoká technická škola]] působící v [[Praha|Praze]]. Vznikla v roce [[1869]] rozdělením původní pražské polytechniky na německou a [[České vysoké učení technické v Praze|českou část]], zrušena byla po druhé světové válce roku [[1945]].
 
Po [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupaci]] byla spolu s [[Německá univerzita v Praze|německou univerzitou]] a [[Německá vysoká škola technická v Brně|brněnskou německou technikou]] převedena do přímé správy [[Nacistické Německo|Říše]],<ref>Nařízení ze dne 2. srpna 1939, RP25/39, o převedení německých vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava do správy Říše. Dostupné online [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=7612&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 česky], [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=dra&datum=1939&page=1602 německy.]</ref> proto ani nebyla po 17. listopadu 1939 uzavřena jako české vysoké školy. Zrušena byla [[Benešovy dekrety|dekretem prezidenta republiky]] č.&nbsp;[[s:Dekret presidenta o zrušení německých vysokých škol technických v Praze a v Brně|123/1945 Sb.]] ze dne [[18. říjen|18. října]] [[1945]].
 
== Historie ==
[[Soubor:Reskript Josefa I.gif|náhled|vlevo|Reskript zakládací listiny ''České technické university'' císaře [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] z&nbsp;roku 1707]]
[[Soubor:CVUT professors 1872 Mukarovsky.png|náhled|Rektoři ČTU, rok 1872]]
[[Soubor:Prague CTU FSV 19891121-2.jpg|náhled|Budova B a C [[Fakulta stavební ČVUT|stavební fakulty]] a [[Fakulta architektury ČVUT|fakulty architektury]] v&nbsp;[[Praha 6|Praze 6]] - [[Dejvice|Dejvicích]] ve dnech [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]], 21. listopadu [[1989]]]]
[[Soubor:Rectorate CTU in Prague.jpg|náhled|Rektorát ČVUT, Zikova 4]]
=== Počátky ===
Roku [[1705]] požádal [[Christian Josef Willenberg]] císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] o&nbsp;souhlas vyučovat „ingenieurský kunst“. Teprve císařův syn [[Josef I. Habsburský|Josef I.]], který ho na trůnu vystřídal, v&nbsp;roce [[1707]] reskriptem nařídil [[české stavy|českým stavům]] zajistit v&nbsp;Praze inženýrskou výuku. Z&nbsp;různých důvodů k&nbsp;tomu dlouhou dobu nedošlo; v&nbsp;říjnu [[1716]] tedy Willenberg svou žádost zopakoval (českým stavům i císaři [[Karel VI.|Karlu VI.]]) a po císařské urgenci byla konečně [[9. listopad]]u [[1717]] dekretem českých stavů ustanovena Willenbergova [[profesor|profesura]], první inženýrská profesura ve střední Evropě. [[7. leden|7. ledna]] [[1718]] pak začala výuka.
 
Zpočátku učil Willenberg ve svém bytě v&nbsp;dnešní Mostecké ulici na [[Malá StranaInženýr|Malé StraněInženýrská]] pouhýchvýuka dvanáctbyla studentův Praze šestzavedena [[svobodnýreskriptem pán|svobodných pánů]], čtyřicísaře [[rytíř]]eJosef aI. dvaHabsburský|Josefa [[měšťanstvo|měšťanyI.]], každoročně jmenované na návrh zemských stavů – postupně však studentů přibývalo (v&nbsp;roce [[17791707]], jichale bylo kolemod 200)roku a[[1718]] výukazačal sepřednášet přestěhovalaprvní do vhodnějších prostor naprofesor [[StaréChristian MěstoJosef (Praha)|Staré MěstoWillenberg]]. ZpočátkuVýuka byla výuka zaměřena zejména na [[vojenství]] (kromě [[opevnění|opevňování]] se vyučovalo [[Geodézie|zeměměřictví]], [[kartografie]], [[odvodňování]] či mechanismy zvedání těžkých břemen). Jeho nástupcem se stal [[Jan Ferdinand Schor]], cožvyučoval bylotaké i[[optika|optiku]], jednou[[perspektiva|perspektivu]], z&nbsp;hlavních[[technické císařovýchkreslení]] motivacía pro[[geografie|geografii]], zavedenítřetím výuky.profesorem Výukabyl v&nbsp;prvním[[Franz roceAnton trvalaLeonard jednuHerget|František hodinuAntonín denněHerget]], vetehdy druhémse již škola zaměřovala hlavně na civilní inženýrství, zejména stavební. V roce již[[1786]] dvěse ''Stavovská inženýrská škola'' přestěhovala do budovy bývalého [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského]] Svatováclavského semináře v&nbsp;Dominikánské (dnešní Husově) ulici.
 
DneV&nbsp;roce [[231787]] byla škola na základě dekretu císaře [[Josef II.|Josefa II.]] spojena s&nbsp;[[Univerzita Karlova|pražskou univerzitou]], dne [[11. listopad|10. listopadu 1806]]u se z ní stala moderní [[polytechnika]] s názvem ''Královské české stavovské technické učiliště v Praze'' (''Königliche böhmische ständische technische Lehranstalt zu Prag''), ale od univerzity se osamostnila až [[8. září]] [[1815]]. V roce [[1863]] schválil císař [[František Josef I.]] ''Organický statut Polytechnického ústavu'', čímž byla provedena reforma polytechniky, v&nbsp;rámci které se představitelem školy stal volený [[rektor]]. Studenti byli rozděleni do čtyř odborů: pozemní stavitelství, vodní a silniční stavitelství, strojnictví a technická lučba ([[chemie]]). Jako rovnoprávný vyučovací jazyk byla tehdy k&nbsp;němčině uznána čeština., avšak Rozporyrozpory mezi českou a německou částí profesorstvanakonec všakvedly necelých[[8. šestduben|8. letdubna]] poté vedly[[1869]] k&nbsp;rozdělení na český a německý ústav (k&nbsp;[[8. duben|8. dubnu]] [[1869]]). Česká část, zvaná ''[[České vysoké učení technické v Praze|Český polytechnický ústav]]'', se v&nbsp;roce [[1874]] přestěhovala do nově postavené budovy na [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlově náměstí]]. (architektRoku [[Vojtěch1875]] Ignácbyly Ullmanndo té doby zemské ústavy zestátněny. Na základě zákona z roku [[1878]] směli ti, kteří složili na technice dvě [[státní zkouška|státní zkoušky]], používat tehdy ještě stavovské označení [[inženýr]], a zákonem z roku [[1901]] škola získala právo udělovat [[Doktor technických věd|doktoráty technických věd]]).
Nástupcem prof. Willenberga byl [[Jan Ferdinand Schor]], stavitel vodních staveb v&nbsp;povodí [[Vltava|Vltavy]] a autor na škole využívané učebnice matematiky; za jeho vedení se začala vyučovat [[optika]], [[perspektiva]], [[technické kreslení]] a [[geografie]]. Třetím profesorem byl [[Franz Anton Leonard Herget|František Antonín Herget]], vrchní zemský stavební ředitel a významný zeměměřič; tehdy se již škola zaměřovala hlavně na civilní inženýrství, zejména stavební.
 
Po [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupaci]] byla spolu s [[Německá univerzita v Praze|německou univerzitou]] a [[Německá vysoká škola technická v Brně|brněnskou německou technikou]] převedena do přímé správy [[Nacistické Německo|Říše]],<ref>Nařízení ze dne 2. srpna 1939, RP25/39, o převedení německých vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava do správy Říše. Dostupné online [https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=7612&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 česky], [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=dra&datum=1939&page=1602 německy.]</ref> proto ani nebyla po 17. listopadu 1939 uzavřena jako české vysoké školy. Zrušena byla [[Benešovy dekrety|dekretem prezidenta republiky]] č.&nbsp;[[s:Dekret presidenta o zrušení německých vysokých škol technických v Praze a v Brně|123/1945 Sb.]] ze dne [[18. říjen|18. října]] [[1945]].
V&nbsp;září [[1776]] dala Hergetovi svolení [[Marie Terezie]] k&nbsp;využívání [[Klementinum|Klementina]] pro účely výuky, v&nbsp;roce [[1786]] se ''Stavovská inženýrská škola'' přestěhovala do budovy bývalého [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského]] Svatováclavského semináře v&nbsp;Dominikánské (dnešní Husově) ulici. V&nbsp;roce [[1787]] byla škola na základě dekretu císaře [[Josef II.|Josefa II.]] spojena s&nbsp;[[Univerzita Karlova|pražskou univerzitou]].
 
=== Polytechnika – německá a česká ===
[[Soubor:CVUT Karlovo namesti.jpg|náhled|Budova Českého polytechnického ústavu (dnes ČVUT) na Karlově náměstí]]
[[Soubor:ČVUT vstup 1.JPG|náhled|Průčelí budovy Českého polytechnického ústavu na Karlově náměstí]]
[[Soubor:ČVUT patro 4.JPG|náhled|Interiér budovy na Karlově náměstí]]
[[Soubor:ČVUT kyvadlo1.JPG|náhled|Model [[Foucaultovo kyvadlo|Foulcaultova kyvadla]] v&nbsp;budově ČVUT na Karlově náměstí]]
V&nbsp;roce [[1798]] vytvořil [[František Josef Gerstner]] koncept přetvoření inženýrské stavovské školy na [[polytechnika|polytechniku]], ve kterém se inspiroval nedlouho předtím vzniklou [[paříž]]skou ''[[École polytechnique]]''. Tento návrh v&nbsp;roce [[1803]] císař [[František I. Rakouský|František&nbsp;I.]] schválil, a tak [[11. listopad|10. listopadu 1806]] nový ''Königliche böhmische ständische technische Lehranstalt zu Prag (Královské české stavovské technické učiliště v Praze)'' zahájilo činnost, čímž vznikla první instituce svého druhu v&nbsp;[[Habsburská monarchie|Rakouském císařství]] i [[Střední Evropa|střední Evropě]] (jelikož inženýrská akademie ve [[Vídeň|Vídni]] již předtím zanikla). Stále však oficiálně patřila pod pražskou univerzitu, osamostatnila se až [[8. září]] [[1815]].
 
Dne [[23. listopad]]u [[1863]] schválil císař [[František Josef I.]] ''Organický statut Polytechnického ústavu'', čímž byla provedena reforma polytechniky, v&nbsp;rámci které se představitelem školy stal volený [[rektor]]. Studenti byli rozděleni do čtyř odborů: pozemní stavitelství, vodní a silniční stavitelství, strojnictví a technická lučba ([[chemie]]). Jako rovnoprávný vyučovací jazyk byla k&nbsp;němčině uznána čeština. Rozpory mezi českou a německou částí profesorstva však necelých šest let poté vedly k&nbsp;rozdělení na český a německý ústav (k&nbsp;[[8. duben|8. dubnu]] [[1869]]). Česká část, zvaná ''[[České vysoké učení technické v Praze|Český polytechnický ústav]]'', se v&nbsp;roce [[1874]] přestěhovala do nově postavené budovy na [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlově náměstí]] (architekt [[Vojtěch Ignác Ullmann]]).
 
Roku [[1875]] byly do té doby zemské ústavy zestátněny. Na základě říšského zákona z roku [[1878]] směli ti, kteří složili na technice dvě [[státní zkouška|státní zkoušky]], používat tehdy ještě stavovské označení [[inženýr]]. Od roku [[1879]] bylo škole dovoleno nazývat se [[Polytechnika|vysokou školou technickou]] (''Česká škola technická''). V&nbsp;roce [[1901]] získala škola říšským zákonem z&nbsp;[[13. duben|13. dubna]] právo udělovat [[doktor]]áty technických věd. V&nbsp;roce [[1902]] vydal profesorský sbor doporučení přijímat ženy jako řádné posluchačky.
 
Na počátku [[20. století]] škola využívala rozmachu průmyslu, v&nbsp;roce [[1909]] měla přes tři tisíce posluchačů. V&nbsp;té době přednášel v&nbsp;budově na Karlově náměstí i profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] a jeho přednáška vyšla i knižně (''Student a politika'', Praha 1909).
 
Nebyl to však zdaleka Masarykův první kontakt se školou, neboť tam přednášel již po svém příchodu do Prahy. Jak uvádí dr. Jan Herben dne „15. listopadu 1882 přednášel v&nbsp;sále české techniky na téma: Blaise Pascal, jeho život a filosofie s&nbsp;převažující otázkou náboženskou. Následovalo nesčetně přednášek mimo síně universitní.“
 
=== České vysoké učení technické ===
Po vytvoření [[Československo|ČSR]] byla škola výnosem Ministerstva školství a národní osvěty Československé republiky z&nbsp;[[1. září]] [[1920]] přeorganizována – název se změnil na České vysoké učení technické, místo odborů řízených přednosty byly zavedeny vysoké školy řízené [[děkan]]y, v&nbsp;čele akademického senátu stál rektor.
 
Tehdy ČVUT tvořilo svazek sedmi vysokých škol:
* inženýrského stavitelství,
* kulturního inženýrství,
* architektury a pozemního stavitelství,
* strojního a elektrotechnického inženýrství,
* [[Česká zemědělská univerzita v Praze|zemědělského a lesního inženýrství]],
* [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|chemicko-technologického inženýrství]],
* speciálních nauk.
Vysoká škola kulturního inženýrství byla v&nbsp;roce [[1921]] začleněna pod Vysokou školu inženýrského stavitelství, od roku [[1929]] se plnohodnotnou součástí ČVUT stala [[Vysoká škola ekonomická v Praze|Vysoká škola obchodní]], do té doby pouze tříletá.
 
V&nbsp;roce [[1921]] založil [[František Klokner]] při vysoké škole inženýrského stavitelství [[Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních]]. I ČVUT postihlo násilné uzavření českých vysokých škol za [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]], od [[17. listopad]]u [[1939]] do [[4. červen|4. června]] [[1945]]. Kvůli němu zůstala nedokončena i výstavba budov ČVUT v&nbsp;[[Dejvice|Dejvicích]], započatá roku [[1925]].
 
== Reference ==