Ovládnutí Anglie Normany: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m link |
→Tostig a Harold: interpunkce značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
== Tostig a Harold ==
Na jaře roku [[1066]] se Haroldův bratr Tostig vrátil z exilu a vylodil se s vojskem, naverbovaným ve [[Vlámsko|Vlámsku]], na jihovýchodě Anglie. Poté, co byl napaden Haroldovým loďstvem, stáhl se do [[Skotsko|Skotska]]. Král Harald Hardrada se vylodil s vojskem na severu Anglie v září roku [[1066]]. Jeho síly, které se do Anglie dopravily na 300 lodích, čítaly asi 15 000 mužů, a když porazil severní armádu, vyrazil na [[York]], který obsadil. K jeho silám se později připojil i Tostig se svým vojskem.
Harold strávil letní období na jihu země v očekávání invaze Vilémova vojska. Poté, co se dověděl o invazi na severu, vyrazil s vojskem tam. Překvapené seveřany porazil [[25. září]] v krvavé [[Bitva u Stamford Bridge|Bitvě u Stamford Bridge]]. Harald Hardrada i Tostig byli v této bitvě usmrceni. Ztráty na straně Norů byly tak velké, že k návratu do své vlasti potřebovali jen 24 lodí. Vítězství stálo Angličany mnoho sil a vojáci byli vyčerpáni.
== Invaze Normanů ==
Vilém dorazil na jih Anglie krátce nato, co Harold porazil Nory. Jeho vojsko postavilo nedaleko [[Hastings]]u tábor. Poté, co se dověděl o invazi Normanů, vyrazil Harold na jih jen s krátkou zastávkou v [[Londýn]]ě, aby sebral více vojska. Obě strany se utkaly v [[Bitva u Hastingsu|Bitvě u Hastingsu]] [[14. říjen|14. října]]. Normané v této bitvě zvítězili a Harold v jejím průběhů padl.
Vilém očekával, že po tomto vítězství se mu podrobí ostatní angličtí šlechtici, ale místo toho byl radou šlechticů králem jmenován [[Edgar Etheling]]. Byl podporován vlivnými anglickými šlechtici a také arcibiskupy canterburským a yorským. Vilém nejdříve počkal na posily a pak vyrazil přes [[Kent]] směrem na Londýn. Porazil anglické vojsko, které se s ním střetlo u [[Southwark (londýnský obvod)|Southwarku]], ale nebyl schopen překonat [[London Bridge]] a musel tak vyrazit na hlavní město oklikou. Pokračovali údolím [[Temže]] na sever a překročili ji u [[Wallingford]]u. Pro neschopnost zorganizovat odpovídající vojenskou obranu města se Edgarovi spojenci podrobili Vilémovi a ten byl [[25. prosinec|25. prosince]] [[1066]] korunován anglickým králem ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]].
Roku [[1067]] vzbouřenci v Kentu zaútočili na Doverský hrad, zatímco Eadric de Wild zorganizovali povstání v Mercii a zaútočili na hrad v [[Hereford]]u. V roce [[1068]] vznikla vzpoura v Mercii, ale byla Vilémovým překvapivým útokem rychle poražena. Tyto vzpoury vedly Viléma ke stavbě hradů a na nich nechal trvale vojenské posádky. Další vzpoury byly iniciovány vpádem Dánů v roce [[1069]]. Po několika bitvách došlo k dohodě s jejich vůdcem Sweynem, který stáhl svá vojska pod podmínkou pravidelné platby tzv. ''Danegeld''.
| |||