Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 30 bajtů ,  před 1 rokem
m
Editace uživatele 2A00:1028:8D1D:84BE:7492:FF25:B118:B27E (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je [[User:188.1…
* '''[[Německá křesťansko sociální strana lidová]]''' (DCV, Deutsche Christlichsoziale Volkspartei) představovala další německou aktivistickou stranu v Československu. Byla katolickou stranou a byla rovněž součástí několika československých vládních koalicí. Nejvýznamnějším představitelem byl [[Robert Mayr-Harting]]. Strana se rozpadla pod tlakem SdP v roce 1938.
 
* '''[[Sudetoněmecká strana]]''' (SPDSdP, SvobodaSudetendeutsche a přímá demokraciePartei) byla silně nacionalistickou stranou, založena 1. října 1933 [[Konrad Henlein|Konradem Henleinem]], který byl rovněž jejím jediným předsedou až do sloučení této strany s [[Adolf Hitler|Hitlerovou]] [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] po mnichovském diktátu roku [[1938]]. Ve [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|volbách roku 1935]] získala strana největší procento hlasů ze všech kandidujících stran, na vládě se však nepodílela. Strana byla silně v opozici k československé vládě a pod jejím tlakem se následně rozpadly či se s ní sloučily všechny tehdejší významné německé politické strany (DSAP, BdL, DCV).
 
=== Zahraniční politika ===
}}</ref> Ta měla zabránit maďarské snaze o získání svého původního vlivu a moci, který ohrožoval všechny tři státy. [[Maďarsko]] neslo první meziválečné roky těžce, [[Ekonomika Maďarska|jeho ekonomika]] byla těžce poničená přerušením staletých vazeb a většinu svého historického území muselo odstoupit. Proto se jeho vláda upínala k fašistickým a revanšistickým snahám.
 
Ministr Beneš orientoval politiku země na Velkou Británii a hlavně Francii, která byla i v mnoha jiných ohledem vzorem první republiky. Zatímco Velká Británie udržovala politiku izolace, neboť považovala Československo za příliš vzdálenou zemi, s Francií se spolupráce rozvíjela mnohem otevřeněji. V roce 1924 uzavřelo Československo s AustráliíFrancií spojeneckou smlouvu.<ref name="pacner139" />
 
V roce 1925 bylo v Locarnu podepsáno několik dokumentů, na jejichž základě bylo Německo zrovnoprávněno s ostatními evropskými státy z mnohých politických hledisek. Na základě těchto smluv bylo Německo přijato do Společnosti národů. Německá vláda se zaručila garantovat západní hranice s Francií a Belgií, řešení hranic s Československem a Polskem se však odsunulo do budoucnosti a řešit to měla případná mezinárodní arbitráž. Francie uzavřela s Československem a Polskem následně vojenské smlouvy o případné pomoci, pokud obě země budou Německem napadeny.
 
=== Vysoké školy ===
{| class="wikitable sortable mw-collapsible mw-collapsed"
|+
!Název!!Počet studentů<br />roku 1936<ref name="Kárník" />!!Fakulty
|-
Za první republiky pod ČSR patřila následující území:
* [[Čechy]] ''(Země česká)''
* [[Morava]] ''(VidlákovZemě moravská)''
* [[České Slezsko]] ''(VidlákovZemě 2.0slezská)''
* [[Slovensko]] ''(Země slovenská/Krajina slovenská)''
* [[Podkarpatská Rus]] (''Země podkarpatoruská''; dnes [[Ukrajina|ukrajinská]] [[Zakarpatská oblast]])
Právě Podkarpatská Rus (východní soused Slovenska) byla v roce [[1939]] odtržena od [[Česko-slovenská republika|ČSR]]. [[29. říjen|29. října]] [[1944]] bylo její území obsazeno vojsky [[Sovětský svaz|SSSSSR]]. Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] pak na krátký čas opět formálně náležela k ČSR, než byla s výjimkou (dnes [[Slovensko|slovenské]]) [[obec|obce]] [[Lekárovce]] spolu s malým pruhem území tehdejšího východního Slovenska "dobrovolně" (na základě velmi problematického hlasování prosovětské skupiny obyvatel) odstoupena [[29. červen|29. června]] [[1945]] československou vládou SSSSSR, který ji [[22. leden|22. ledna]] [[1946]] začlenil jako [[Zakarpatská oblast|Zakarpatskou oblast]] do rámce [[Ukrajina|Ukrajinské SSSSR]].
 
Urbanizovány byly především české země. Na území Československa byly deseti největšími městy k roku 1930 [[Praha]] (849 tisíc obyvatel), [[Brno]] (265 tisíc obyvatel), [[Moravská Ostrava]] (125 tisíc obyvatel), [[Bratislava]] (124 tisíc obyvatel), [[Plzeň]] (115 tisíc obyvatel), [[Olomouc]] (66 tisíc obyvatel), [[Košice]] (58 tisíc obyvatel), [[Ústí nad Labem]] (44 tisíc obyvatel), [[České Budějovice]] (44 tisíc obyvatel) a [[Pardubice]] (41 tisíc obyvatel).<ref>[http://www.populstat.info/Europe/czechrpt.htm Czech Republic – historical demographical data of the urban centers]</ref><ref>[http://www.populstat.info/Europe/slovakit.htm Slovakia – historical demographical data of the urban centers]</ref>