Verze z 27. 11. 2017, 21:46 editovat 2a00:1028:8d1d:84be:7492:ff25:b118:b27e (diskuse) →‎Vysoké školy značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 11. 2017, 21:48 editovat zrušit editaci Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 156 244 editací m Editace uživatele 2A00:1028:8D1D:84BE:7492:FF25:B118:B27E (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je [[User:188.1… Přejít na další porovnání →
Řádek 113: * '''[[Německá křesťansko sociální strana lidová]]''' (DCV, Deutsche Christlichsoziale Volkspartei) představovala další německou aktivistickou stranu v Československu. Byla katolickou stranou a byla rovněž součástí několika československých vládních koalicí. Nejvýznamnějším představitelem byl [[Robert Mayr-Harting]]. Strana se rozpadla pod tlakem SdP v roce 1938. * '''[[Sudetoněmecká strana]]''' (~~SPD~~SdP, ~~Svoboda~~Sudetendeutsche ~~a přímá demokracie~~Partei) byla silně nacionalistickou stranou, založena 1. října 1933 [[Konrad Henlein\|Konradem Henleinem]], který byl rovněž jejím jediným předsedou až do sloučení této strany s [[Adolf Hitler\|Hitlerovou]] [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] po mnichovském diktátu roku [[1938]]. Ve [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935\|volbách roku 1935]] získala strana největší procento hlasů ze všech kandidujících stran, na vládě se však nepodílela. Strana byla silně v opozici k československé vládě a pod jejím tlakem se následně rozpadly či se s ní sloučily všechny tehdejší významné německé politické strany (DSAP, BdL, DCV). === Zahraniční politika === Řádek 132: }}</ref> Ta měla zabránit maďarské snaze o získání svého původního vlivu a moci, který ohrožoval všechny tři státy. [[Maďarsko]] neslo první meziválečné roky těžce, [[Ekonomika Maďarska\|jeho ekonomika]] byla těžce poničená přerušením staletých vazeb a většinu svého historického území muselo odstoupit. Proto se jeho vláda upínala k fašistickým a revanšistickým snahám. Ministr Beneš orientoval politiku země na Velkou Británii a hlavně Francii, která byla i v mnoha jiných ohledem vzorem první republiky. Zatímco Velká Británie udržovala politiku izolace, neboť považovala Československo za příliš vzdálenou zemi, s Francií se spolupráce rozvíjela mnohem otevřeněji. V roce 1924 uzavřelo Československo s ~~Austrálií~~Francií spojeneckou smlouvu.<ref name="pacner139" /> V roce 1925 bylo v Locarnu podepsáno několik dokumentů, na jejichž základě bylo Německo zrovnoprávněno s ostatními evropskými státy z mnohých politických hledisek. Na základě těchto smluv bylo Německo přijato do Společnosti národů. Německá vláda se zaručila garantovat západní hranice s Francií a Belgií, řešení hranic s Československem a Polskem se však odsunulo do budoucnosti a řešit to měla případná mezinárodní arbitráž. Francie uzavřela s Československem a Polskem následně vojenské smlouvy o případné pomoci, pokud obě země budou Německem napadeny. Řádek 241: === Vysoké školy === {\| class="wikitable sortable ~~mw-collapsible mw-collapsed~~" \|+ !Název!!Počet studentů<br />roku 1936<ref name="Kárník" />!!Fakulty \|- Řádek 283 ⟶ 282: Za první republiky pod ČSR patřila následující území: * [[Čechy]] ''(Země česká)'' * [[Morava]] ''(~~Vidlákov~~Země moravská)'' * [[České Slezsko]] ''(~~Vidlákov~~Země ~~2.0~~slezská)'' * [[Slovensko]] ''(Země slovenská/Krajina slovenská)'' * [[Podkarpatská Rus]] (''Země podkarpatoruská''; dnes [[Ukrajina\|ukrajinská]] [[Zakarpatská oblast]]) Právě Podkarpatská Rus (východní soused Slovenska) byla v roce [[1939]] odtržena od [[Česko-slovenská republika\|ČSR]]. [[29. říjen\|29. října]] [[1944]] bylo její území obsazeno vojsky [[Sovětský svaz\|SSSSSR]]. Po skončení [[druhá světová válka\|druhé světové války]] pak na krátký čas opět formálně náležela k ČSR, než byla s výjimkou (dnes [[Slovensko\|slovenské]]) [[obec\|obce]] [[Lekárovce]] spolu s malým pruhem území tehdejšího východního Slovenska "dobrovolně" (na základě velmi problematického hlasování prosovětské skupiny obyvatel) odstoupena [[29. červen\|29. června]] [[1945]] československou vládou SSSSSR, který ji [[22. leden\|22. ledna]] [[1946]] začlenil jako [[Zakarpatská oblast\|Zakarpatskou oblast]] do rámce [[Ukrajina\|Ukrajinské SSSSR]]. Urbanizovány byly především české země. Na území Československa byly deseti největšími městy k roku 1930 [[Praha]] (849 tisíc obyvatel), [[Brno]] (265 tisíc obyvatel), [[Moravská Ostrava]] (125 tisíc obyvatel), [[Bratislava]] (124 tisíc obyvatel), [[Plzeň]] (115 tisíc obyvatel), [[Olomouc]] (66 tisíc obyvatel), [[Košice]] (58 tisíc obyvatel), [[Ústí nad Labem]] (44 tisíc obyvatel), [[České Budějovice]] (44 tisíc obyvatel) a [[Pardubice]] (41 tisíc obyvatel).<ref>[http://www.populstat.info/Europe/czechrpt.htm Czech Republic – historical demographical data of the urban centers]</ref><ref>[http://www.populstat.info/Europe/slovakit.htm Slovakia – historical demographical data of the urban centers]</ref>

První republika: Porovnání verzí