Díogenés ze Sinópé: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
fmt, bez param, typo, comm z wd, port
Řádek 20:
[[Soubor:Alexander visits Diogenes at Corinth by W. Matthews (1914).jpg|thumb|Díogenés a [[Alexandr Veliký]]]]
 
O Díogénovi se traduje mnoho historek a anekdot. Zpravidla už nelze rozhodnout, které z nich jsou pravdivé a které smyšlené, protože nemáme k dispozici žádné jeho dílo. Zda byl Díogenés literárně činný, je problematické;<ref>BORECKÝ, Bořivoj a kol. ''Slovník spisovatelů. Řecko : antická, byzantská a novořecká literatura.'' 1. vydání. Praha: Odeon, 1975. 668 s. [Viz heslo „Diogenés ze Sinópé" je na str. 188–189; autor Jan Janda.]</ref> ze spisů, které mu byly připisovány, se nedochovalo nic, kromě zjevně podvržených dopisů.<ref>Jeden z těchto podvržených dopisů je otištěn v knize → BORECKÝ, Bořivoj, ed. ''Píši ti, příteli.'' Překlad Václav Bahník. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1975. 400 s. [„Diogenés Řekům" na str. 16–18; viz i str. 8 a 323.]</ref> Těžiště jeho činnosti bylo nepochybně v ústním kázání a v rozhovorech. Díogénovy názory a historky o něm známe především z díla [[Diogenes Laertius|Diogena Laertia]].<ref>DIOGENÉS LAERTIOS a MACHOVEC, Dušan, ed. ''Životy, názory a výroky proslulých filosofů.'' Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. [Stať „Diogenés" na str. 228–248 a další místa dle rejstříku.]</ref> Žákem a hlavním pokračovatelem Diogenovým byl [[Kratés z Théb]].<ref>RIST, John M. ''Stoická filosofie''. Překlad Karel Thein. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 1998. 343 s. Oikúmené. ISBN 80-86005-73-9. [Viz str. 69.]</ref>
 
Díogenés byl velkým kritikem [[Platón]]a, ale ne pouze na úrovni [[Aristotelés|Aristotela]], který vedl kritickou diskusi a vlastně tak Platóna podpořil, ale v přímé opozici k němu. Na rozdíl od Platóna zpochybňoval možnosti jazyka. Platón tvrdil, že je jím možno postihnout realitu, používal na vše poučky a definice, kdežto Díogenés toto rázně napadal. Proti všem filosofiím zásadně prosazoval praktický život, jen to, co vidíme, slyšíme, cítíme a co můžeme ve svém životě použít. Když se ho například zeptali, co soudí o myšlence elejské školy, že pohyb neexistuje, vstal a začal se procházet.