Biomoc: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
prov uu>u, {{kat}} nic úplně na uo nevidím ale ponecháno |
m doplnění článku o další formy a uvedení konkrétních příkladů, kde se biomoc projevuje značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
{{Upravit|reference, styl}}
{{kategorizovat}}
'''Biomoc''' ({{vjazyce2|fr|''biopouvoir''}}) je jedna z forem moci. Jedná se o moc nad průběhem celého života.
Podle něj se konkrétně začíná projevovat od 17. století a nabývá dvou forem. První se soustředila na soustavné cvičení těla. Na to pohlíží jako na stroj, který se musí neustále zlepšovat a klade důraz na jeho užitečnost a poslušnost. Tělo je tedy bráno jako objekt a jedinec, jako osoba, která musí být disciplinována. Toho bylo dosaženo pomocí procedur moci, které charakterizují další disciplíny. Foucault se konkrétně zmiňuje o tzv. anatomo-politice lidského těla. Druhá forma se pak začala objevovat o něco později, přibližně v polovině 18. století. Tělo
== Vznik pojmu ==
Poprvé byl pojem biomoc
== Princip biomoci z hlediska Foucaulta ==
Foucalt zkoumal genealogii forem moci a
==
Jedním z projevů biomoci je biomedicína. Foucalt biomedicínu považuje za formu biomoci, která působí ochranitelsky, nazývá ji také mocí ‚‚pastýřskou‘‘. (Kočicová 2016) Ale ve Foucaltově pojetí můžeme také dále hovořit o ‚‚moci nad životem.‘‘ V současnosti je však tento pojem užíván obecně pro západní formy medicíny, kde předpona bio značí takový přístup k medicíně, kdy se vychází primárně z exaktních věd. Biomedicína je založená na věcnosti, raciu a analýze problémů. Označení biomedicína dále spadá pod dělení dvou protikladných přístupů k léčení. Preventivní a kurantivní, neboli biomedicnínská léčba, kdy již léčíme pacienta s konkrétním problémem. (Kočicová 2016)
== Medikalizace ==
Medikalizace je obobrem úzce souvisejícím s biomocí, který propojujíce státovědu a medicínu. Zásadní postavou tohoto směru je německý lékař původem z Francie Johann Peter Frank. Tento předmět vyučovat v Pavii, ve Vídni. I zde můžeme citovat zmíněného Michaela Foucalta „existence, jednání, chování i lidské tělo jsou od 18. století integrovány do stále hustší lékařské sítě.<nowiki>'' (Foucalt in Tinková 2014) Nositeli biomoci tak můžeou být například právě lékaři. V souvislosti s tím jsou důležité pojmy ''profesionál'' a ''profese''</nowiki>. Jde o skupinu lidí se specializovaným vzděláním, licencí, ale především také specifická forma etiky. (Tinková 2014)
== Konkrétní příklady biomoci v prostředí českého porodnictví ==
S konkrétními případy projevů biomoci se můžeme setkat v prostředí porodnictví, kdy se často jedná o to, kdo mám moc nad situací, zda matka, nebo zdravotnický personál. V některých případech se může u zdravotnického personálu v případě rodičky, která si přeje rodit jen za pomoci porodní asistentky, projevovat biomoc jen formou dohledu. ''„Paní doktorka seděla na zemi přede mnou a jen přihlížela. Obě jsme vtipkovaly. Ke konci mi porodní asistentka poradila, jak mám tlačit,“'' zní výpověď jedné ženy. (Aperio a kol. in Kočicová 2016)
Často se ovšem můžeme setkat i projevem biomoci prostřednictvím dominantního přístupu porodníků, kteří si ponechávají hlavní rozhodovací pravomoc a matku nechávají rozhodovat jen omezeně, což vyplývá z následujícího svědectví. ''„Nový lékař, jediný za celou dobu pobytu, který se nám bez vyzvání představil, prohlásil, že už je víc než 48 hodin od doby, co mi odtekla plodová voda, a ačkoli nic nenaznačovalo postup infekce, tvrdil, že pro dítě to není dobré. A že prý mi aplikuje oxytocinovou infuzi. Nechtěla jsem, ale jeho postoj byl rezolutní.“'' (Aperio a kol. in Kočicová 2016)
Další formou biomoci u zdravotnického personálu může být tzv. disciplinace, která se může projevovat stanovováním přesného časového harmonogramu. Je typický pro instituce, kde je vyžadováno dodržování řádu od všech bez výjimky a bez ohledu na individuální potřeby a pocity. ''„V pět ráno mi sestra přinesla antibiotika, pak teploměr, v šest hodin přivezli miminko. Myslela jsem, že ještě budeme spát, ale to byl můj největší omyl. Za chvíli totiž přišla sběračka prádla, po ní uklízečka, brzy poté následovala vizita ženského lékaře. Po vizitě gynekologa jsem si opět nemohla lehnout, protože měla přijít dětská doktorka. Za chvíli bylo třeba dojít na snídani a pak přišla dětská sestra kvůli koupání,“'' popisuje žena svou zkušenost. (Aperio a kol. in Kočicová 2016)
== ''Literatura'' ==
* PARUSNIKOVÁ, Zuzana. ''Biomoc a kult zdraví''. Sociologický časopis [online]. 2000, 32(1), 12 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/21e39e6a99216c248ddf2826750ec9a506a48ccf_381_131PARUS.pdf
* FOUCAULT, Michel. ''Dějiny sexuality''. Praha: Herrmann, 1999. 189 s. <nowiki>ISBN 80-238-5090-3</nowiki>.
* KOČICOVÁ, Michaela. ''Projevy biomoci v kontextu vybraných případů českého porodnictví''. Brno, 2016. Bakalářská práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce PhDr. Iva Šmídová, Ph.D.
* TINKOVÁ, Daniela. ''Biomoc a „medikalizace“ společnosti jako rysy „modernity“'' . Praha, 2014. Studie. Ústav českých dějin, Filozofická fakulta, Univerzity Karlova v Praze.
|