Wikipedie

Válka v Bosně a Hercegovině: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Předválečná situace v Bosně a Hercegovině: Nepíše se Bosňák, Bosňáci, bosňácká... ani jiný další patvar tohoto typu. Obyvatelé Bosny jsou Bosňané, čili opraveny snad všechny tyto hrůzy do spisovné češtiny.
Verze 15585215 uživatele 82.113.39.213 (diskuse) zrušena
Řádek 75:
 
=== Předválečná situace v Bosně a Hercegovině ===
Bosna a Hercegovina byla multietnickým územím, kde roku 43 procent obyvatelstva tvořili [[Bosňáci|Bosňané]], 31 % [[Srbové]] a 17 % [[Chorvati|Chorvaté]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Popis stanovništva 1991 – Federalni zavod za statistiku|periodikum=fzs.ba|url=http://fzs.ba/index.php/popis-stanovnistva/popis-stanovnistva-1991-i-stariji/|jazyk=bs-BA|datum přístupu=2017-03-17}}</ref> V listopadu a prosinci [[1990]], kdy se konaly první svobodné parlamentní volby, vyhrály bosenskábosňácká [[Stranka demokratske akcije]] (SDA), srbská [[Srpska demokratska stranka]] (SDS) a chorvatské [[Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny|Chorvatské demokratické společenství]] (HDZ BiH).
 
Strany si rozdělily funkce v [[Socialistická republika Bosna a Hercegovina|Socialistické republice Bosna a Hercegovina]] takto: předseda sedmičlenného prezidia – BosňanBosňák, předseda parlamentu – Srb a ministerský předseda – Chorvat.
 
Srbští členové parlamentu [[24. říjen|24. října]] [[1991]] pro nesouhlas s vyhlášením suverenity Bosny a Hercegoviny na Jugoslávii založili Sněmovnu srbského národa Bosny a Hercegoviny (''Skupština srpskog naroda Bosne i Hercegovine''). Následně 9. ledna 1992 založili Republiku srbského národa Bosny a Hercegoviny (''Republika srpskog naroda Bosne i Hercegovine''), nato 7. dubna Sněmovna Srbského národa Bosny a Hercegoviny vyhlásila nezávislost Srbské republiky Bosny a Hercegoviny (''Srpska Republika Bosne i Hercegovine''), 12. srpna přejmenované na Republiku Srbskou (''Republika Srpska'').
Řádek 89:
 
=== Carrington-Cutileirův plán ===
Hrozba války v zemi si vynutila zasedání [[Evropské společenství|Evropského společenství]] a dalších států v září 1991. Carrington-Cutileirův plán byl pojmenovaný podle jeho tvůrců – lorda Petera Carringtona a portugalského velvyslance José Cutileira. Plán spočíval v rozdělení území podle majoritních etnik na všech úrovních správy. Nejprve byl plán přijat všemi třemi stranami, ale nakonec prezident Bosny a Hercegoviny, BosňanBosňák [[Alija Izetbegović]], od plánu ustoupil a jednání tak ztroskotala.
 
=== Zbrojní embargo ===
Řádek 96:
== Válka ==
Prvním reálným konfliktem v Bosně byl spor mezi Srby a BosňanyBosňáky. V druhém dni referenda o nezávislost 1. března 1992 byl na srbské svatbě v [[Sarajevo|Sarajevu]] zabit otec ženicha Nikola Gardović, kterého Srbové považují za první oběť války. Naproti tomu BosňanéBosňáci a Chorvaté považují za první oběti civilisty z obce [[Ravno]], které vyvraždila [[Jugoslávská lidová armáda]] 30. září 1991, v průběhu obléhání města [[Dubrovník]].
 
Dne 19. září Jugoslávská lidová armáda (JNA) přesunula některé svoje jednotky do oblasti kolem města [[Mostar]], kde obyvatelé veřejně protestovali proti vládě.
Řádek 104:
== Pád Srebrenice a Žepy ==
{{Podrobně|Srebrenický masakr}}
[[6. květen]] [[1993]] RB OSN přijala rezoluci č. 824, kterou bylo město [[Sarajevo]], [[Tuzla]], [[Bihać]], [[Goražde]], [[Žepa]] a [[Srebrenica]] a jejich okolí vyhlášena bezpečnými zónami pod ochranou OSN. [[11. červenec|11. července]] [[1995]] Bosenskohercegovští Srbové dobyli bosenskoubosňáckou enklávu Srebrenici, kterou obléhali od léta 1992. Z města bylo evakuováno na 25 000 lidí, většinou do [[Tuzlanský kanton|oblasti Tuzly]]. Nejasný zůstal osud asi patnácti tisíc bosenskýchbosňáckých mužů, kteří byli při obsazování města zajati. Část z nich se probila do Tuzly, ostatní byli pobiti. [[25. červenec|25. července]] dobyly srbské síly Žepu, další takzvanou bezpečnou zónu.<ref>[http://www.bosna.cz/1992-1995.html chronologický přehled událostí v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995]</ref>
 
== Literatura ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Válka_v_Bosně_a_Hercegovině“