|
== Samosprávné kraje ==
[[Soubor:ORP.PNG|náhled|Systém samosprávných krajů a obvodů [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] Česka]]
Po roce 1989 probíhaly dlouhé diskuse o nutnosti a formě [[Územní samospráva|územní samosprávy]]. Česká ústava z roku 1992 umožňovala i variantu návratu k [[země (územní jednotka)|zemskému zřízení]], užívané v Rakousku-Uhersku do roku 1918 a v Československu v letech 1927–1948. Tímto směrem chtěli jít především [[moravské hnutí|moravističtí]] politici, např. ještě v roce 1995 předložili poslanci Jiří Drápela a Jaroslav Sýkora (oba [[Českomoravská unie středu]]) návrh ústavního zákona na vytvoření pěti zemí (pražské, východočeské, západočeské, moravské a slezské),<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t191500.htm PČR, PS 1993–1996, tisk 1915/0]</ref> který měl vyvážit samosprávné požadavky [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]] s obavou politiků z česko-moravského [[dualismus|dualismu]], a tím i opakování zkušenosti z rozdělení dualistické československé federace v roce [[1992]], stejně jako eliminovat možnost vytvoření euroregionů.
Nakonec ale po lobbování různých regionálních zájmových skupin<ref name="brnensky.denik.cz">http://brnensky.denik.cz/z-regionu/krajske-usporadani-vadi-i-po-ctrnacti-letech-20140102.html</ref> zvítězil názor, že bude zavedeno krajské zřízení s omezenými pravomocemi. Variant územního členění státu bylo více, základní však byly tyto dvě:
# První varianta počítala s 9 většími kraji, které víceméně odpovídaly krajům po roce 1960, nově by byl zřízen jen [[Středomoravský kraj]]. Důvodem bylo vytvoření stavu, kdy by byly prakticky všechny kraje územně a především počtem svých obyvatel srovnatelné. Návrh takového ústavního zákona podala skupina poslanců v čele s Josefem Ježkem ([[Občanská demokratická aliance|ODA]]) v roce 1995<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t191200.htm PČR, PS 1993–1996, tisk 1912/0]</ref>. Ten byl ale zamítnut.
# Druhá byla varianta se 14 menšími a navzájem rozdílně velkými kraji a částečně kopírujícími kraje z let 1949–1960, která se také nakonec prosadila.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0842_00.htm Zásady ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků], [http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t1768_00.htm Pracovní návrh stálé komise Poslanecké sněmovny], [http://www.psp.cz/eknih/1993ps/vybory/upv/usneseni/uu0345.htm Usnesení právního výboru Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků], [http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t191200.htm Poslanecký návrh na vydání ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků v roce 1995], [http://www.psp.cz/eknih/1996ps/tisky/t020100.htm Poslanecký návrh na vydání ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků v roce 1997]</ref>
=== Kraje v současnosti ===
Vyšší územní samosprávné celky (zpočátku se užívala zkratka VÚSC) předpokládá článek 99 a následující [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]]. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., [[Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků|o vytvoření vyšších územních samosprávných celků]] a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.). Novelizuje Ústavu (čl. 99) a nazývá VÚSC kraji. Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948–1960, zároveň jsou [[CZ-NUTS|české NUTS 3]].
| 