Kraje v Česku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+odkaz
aktualizace, přesun
Řádek 11:
 
== Územní kraje ==
[[Komunistický režim v Československu]] nahradil k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]], tedy brzy po svém vzniku, zákonem č. 280/1948 Sb. [[země Československé republiky|země]] nově vymezenými 13 „malými“ kraji. Ty se však brzy ukázaly jako nevhodné a existovaly jen do roku [[1960]], kdy v průběhu reformy bylo rozhodnuto o vzniku sedmi větších krajů mimo [[Praha|hlavní město Prahu]], jež dosud existují jako územní celky státu. Vznikly [[11. duben|11. dubna]] [[1960]] vyhlášením zákona č. 36/1960 Sb., [[Zákon o územním členění státu|o územním členění státu]]. Jejich orgány ([[Krajský národní výbor|krajské národní výbory]]) byly ustaveny téhož roku, v roce [[1990]] byly ale zrušeny. Také zrušení těchto starých krajů již bylo v parlamentu vládou v roce 2005 navrhováno,<ref>[http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1047 Sněmovní tisk č. 1047 – Vládní návrh zákona o územně správním členění státu], [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1048 Sněmovní tisk č. 1048 – novely souvisejících zákonů] (18. červenec 2005, při pokračování přerušeného prvního čtení 27. prosince 2005 vzaty vládou zpět)</ref> zatím k tomu však nedošlo.
 
=== Názvy a sídla územních krajů ===
Řádek 34:
 
=== Kraje v současnosti ===
Vyšší územní samosprávné celky (zpočátku se užívala zkratka VÚSC) předpokládá článek 99 a následující [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]]. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., [[Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků|o vytvoření vyšších územních samosprávných celků]] a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.). Novelizuje Ústavu (čl. 99) a nazývá VÚSC kraji. Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948–1960, zřízenézároveň zákonem č. 280/1948 Sb. Jsou zároveňjsou [[CZ-NUTS|české NUTS 3]]. Novelizujícími ústavními zákony č. 176/2001 Sb. a č. 135/2011 Sb. byly mimo jiné některé kraje přejmenovány.
 
Kraje definitivně vznikly [[1. leden|1. ledna]] [[2000]], [[samospráva|samosprávné]] kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne [[12. listopad]]u 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených [[Zastupitelstvo kraje|zastupitelstev]]. Zákon o krajích byl od doby svého přijetí novelizován už více než dvaceti zákony. [[Volby]] do [[Zastupitelstvo kraje|krajských zastupitelstev]] se pak konají podle zákona č. 130/2000 Sb. Na hlavní město [[Praha|Prahu]] se ale zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., [[Zákon o hlavním městě Praze|o hlavním městě Praze]]. Volby do [[Zastupitelstvo hlavního města Prahy|zastupitelstva hlavního města Prahy]] se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému
 
Dvakrát byly některé z krajů přejmenovány: poprvé byl k 31. květnu 2001 (dnem vyhlášení) novelizačním ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. přejmenován Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na kraj VysočinaVysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, podruhé pak ústavním zákonem č. 135/2011 Sb. k 1. srpnu 2011 kraj Vysočina na Kraj Vysočina.
 
Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a 3tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Další změna hranic krajů proběhla k 1. 1. 2016 v souvislosti se zmenšením území [[Vojenský újezd|vojenských újezdů]]. Některá vyčleněná katastrální území tak zákonem č. 15/2015 Sb. přešla z Karlovarského do Ústeckého kraje, z Jihomoravského do Olomouckého kraje a naopak z Olomouckého do Moravskoslezského kraje.
 
OsmNovému krajskému uspořádání se postupně a částečně přizpůsobila i veřejná správa. Např. dosavadních osm krajských ředitelství [[Policie České republiky|policie]] se dne 1. 1. 2010 změnilo na 14, která odpovídají územnímu správnímu členění České republiky.<ref>Jmenování krajských ředitelů policie, URL: http://www.policie.cz/clanek/jmenovani-krajskych-reditelu-policie.aspx</ref> Pouze organizace [[Krajský soud|krajských soudů]] a krajských [[Státní zastupitelství|státních zastupitelství]] tak stále odpovídá dřívějšímu stavu, v nově ustavených krajských městech (vyjma [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a v případě státního zastupitelství i [[Pardubice|Pardubic]]) jsou ale jejich pobočky.
Další změnu hranic krajů chystá ministerstvo obrany a vláda v souvislosti s redukcí vojenských újezdů. Převedení části historického území obce [[Valeč (okres Karlovy Vary)|Valeč]], nyní ležícího ve [[vojenský újezd Hradiště|vojenském újezdu Hradiště]], do Ústeckého kraje se však setkalo v dubnu 2012 se zásadním nesouhlasem této obce.<ref>[http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/kraj-strezi-hranice-neda-je-20120413.html Kraj střeží hranice. Nedá je], Karlovarský deník, 13. 4. 2012</ref> V srpnu 2012 byl zveřejněn záměr převést, v souladu s výsledky ankety uspořádané mezi místními obyvateli, z Karlovarského kraje na Ústecký území o 7 hektarech se 3 osadami ([[Bukovina (vojenský újezd Hradiště)|Bukovina]], [[Střelnice (vojenský újezd Hradiště)|Střelnice]] a [[Ořkov]]) a 20 obyvateli, které má spádově blíž k [[Podbořany|Podbořanům]]. Karlovarský kraj po počátečním nesouhlasu nakonec vyjádřil souhlas.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/192238-ustecky-kraj-se-zrejme-zvetsi-na-ukor-karlovarskeho/ Ústecký kraj se zřejmě zvětší na úkor Karlovarského], ČT24, 15. 8. 2012</ref>
 
Na hlavní město [[Praha|Prahu]] se ale zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., [[Zákon o hlavním městě Praze|o hlavním městě Praze]]. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému.
 
Osm krajských ředitelství [[Policie České republiky|policie]] se dne 1. 1. 2010 změnilo na 14, která odpovídají územnímu správnímu členění České republiky.<ref>Jmenování krajských ředitelů policie, URL: http://www.policie.cz/clanek/jmenovani-krajskych-reditelu-policie.aspx</ref> Pouze organizace [[Krajský soud|krajských soudů]] a krajských [[Státní zastupitelství|státních zastupitelství]] tak stále odpovídá dřívějšímu stavu, v nově ustavených krajských městech (vyjma [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a v případě státního zastupitelství i [[Pardubice|Pardubic]]) jsou ale jejich pobočky.
 
14 krajů je uvedeno v číslovaném pořadí podle zákona, za pomlčkou je uvedeno sídlo kraje (tzv. krajské město).