Jindřichův Hradec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: doplnění |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 42:
Rozkvět města plynule pokračoval v 15. století a vrcholu dosáhl v 16. století, v době vlády [[Jindřich IV. z Hradce|Jindřicha IV. z Hradce]] a jeho syna [[Adam I. z Hradce|Adama]]. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby [[renesanční architektura|renesanční]], hlavně díky přítomnosti mnoha italských stavebníků, přestavujících hrad na moderní zámek. Tito architekti a kameníci pracovali i pro mnohé bohatší měšťany a tak vzniklo na rynku mnoho velmi výstavných domů s podloubími. Jindřichův Hradec se v této době dostal do desítky největších měst v Čechách, z poddanských měst byl největší. Zlatý věk města končí rokem 1604, kdy vymřeli páni z Hradce, a panství převzal [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka]]. Vypuknuvší [[třicetiletá válka]] byla počátkem úpadku Jindřichova Hradce, byť byl v té době dokonce druhým největším městem celého Království Českého. Koncem 17. století převzali panství [[Černínové z Chudenic]] a vlastnili je až do roku 1945.
18. století znamenalo pro město útlum, třebaže z této doby pochází jedna z dominant – sloup Nejsvětější Trojice. Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další, ještě katastrofálnější. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo. Jindřichův Hradec získal po požáru nový klasicistní vzhled. V první polovině 19. století se stalo město centrem národního obrození. Následná krize soukenictví a nerealizovaná stavba železniční tratě z Prahy do Vídně zpomalily rozvoj města. V době starostování V. Naxery (1882–1908) se stalo město živým kulturním centrem. V této době byla konečně přivedena do Hradce trať (1887). V témže roce došlo na přestavbu bývalého vodního mlýna na [[Křižíkova elektrárna|Křižíkovu elektrárnu]] a město dostalo, jako
Jindřichův Hradec je také pravděpodobným rodištěm [[Adam Václav Michna z Otradovic|Adama Michny z Otradovic]] (1600). V letech [[1831]]–[[1835]] pobýval v místním pivovaru [[Bedřich Smetana]], jenž zde utrpěl vážný úraz, který zapříčinil jeho pozdější hluchotu.
| |||