Univerzita Karlova: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění názvu FTJF
HeruGil (diskuse | příspěvky)
m Oprava překlepu. Změna formulace. Oprava odkazu. Oprava abecedního řazení.
Řádek 101:
V roce 1945 byla německá univerzita zrušena a její majetek převzala UK,<ref>Dekret presidenta republiky č. 122/1945 Sb., o zrušení německé university v Praze. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=53 Dostupné online.]</ref> řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru [[1948]] však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]] roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta technické a jaderné fyziky (1955).
 
Po tzv. „[[sametová revoluce|sametové revoluci]]“, o nížniž se rozhodující mírou přičinili pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže řada fakult se potýká s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se klade na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (většívíce než třetina připadla na Akademii věd ČR, menšízbytek na všechny ostatní vysoké školy v ČR).
 
Podle přílohy zákona č. 172/1990 Sb. se univerzita od roku [[1990]] nazývala „Univerzita Karlova v Praze“, příloha zákona č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdila. V roce 2009 se ale objevily snahy o návrat k názvu bez dodatku označujícího její sídelní město,<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Univerzita Karlova změní název. Nechce být „v Praze“ | periodikum = Týden.cz | datum vydání = 2009-03-11 | url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/univerzita-karlova-zmeni-nazev-nechce-byt-v-praze_109347.html}}</ref> jak bylo určeno už [[zákon o poměru pražských univerzit|zákonem o poměru pražských univerzit]] z roku 1920. Ovšem až v roce 2016 byl zákon o vysokých školách novelizován tak, že název školy se skutečně od září téhož roku změnil pouze na „Univerzita Karlova“ bez dodatku označujícího její sídlo.<ref>Čl. I bod 292 a čl. II bod 18 zákona č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=20027 Dostupné online.]</ref>
Řádek 132:
 
== Žebříčky ==
Karlova univerzita patří mezi 1,5% nejlepších světových univerzit<ref>http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11321.html</ref>. Je hodnocena jako nejlepší univerzita ČR a jedna z nejlepších univerzit ve [[Střední a východní Evropa|Střední a Východní Evropě soutěžící]] soutěžící s nejlepší Ruskou [[Lomonosovova univerzita|Lomonosovovou univerzitou]]<ref>http://www.iu.qs.com/2011/09/eastern-europe-and-central-asia-in-the-2011-qs-world-university-rankings/</ref><ref>http://www.webometrics.info/en/ranking_europe/central_eastern_europe</ref>. Karlova univerzita se umístila na 31. místě v [[Times Higher Education World University Rankings|Times]] ''BRICS & Emerging Economies Rankings 2014'' (23. byla [[Varšavská univerzita]]<ref>http://www.timeshighereducation.co.uk/world-university-rankings/2014/brics-and-emerging-economies</ref>).
 
V celosvětovém měřítku se Karlova Univerzita umístila v roce 2013 jako 201-300. mezi 500 hodnocenými dle [[Academic Ranking of World Universities]] (Šanghajský žebříček), 233. z 500 v [[QS World University Rankings]], 401-500. z 800 (výsledek v roce 2015) hodnocených in [[Times Higher Education World University Rankings]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = World University Rankings|url = https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/2016/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> a 485. dle [[CWTS Leiden Ranking]] zohledňujícím 500 univerzit. Dřívější výsledky viz tabulky níže<ref>http://www.universityrankings.ch/institutions/id1275-charles_university_prague-czech_republic</ref>:
Řádek 267:
* [[Milada Součková]] (1898–1983), spisovatelka
* [[Antonín Stecker]] (1855–1888), cestovatel
* [[Ferdinand Stolička]] (1838–1874), paleontolog
* [[Pavel Stránský ze Záp|Pavel Stránský]] (1583–1657), spisovatel a politik
* [[František Xaver Šalda]] (1867–1937), spisovatel a kritik
Řádek 273 ⟶ 274:
* [[Alois Vojtěch Šmilovský]] (1837–1883), spisovatel
* [[Josef Šusta]] (1874–1945), historik
* [[Ferdinand Stolička]] (1838–1874), paleontolog
* [[Dominik Tatarka]] (1913–1989), spisovatel
* [[Václav Vladivoj Tomek]] (1818–1905), historik