Racek Doubravský z Doubravy: Porovnání verzí

Vzdělání získal v Německu a Itálii, zejména v [[Bologna|Bologni]], kde byl žákem řečníka Jana Garzona. V Bologni se podle všeho stal doktorem veškerých práv. Byl blízkým přítelem [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic]]. Své dílo ''De componendis epistolis'' přímo Hasištejnskému věnoval. Ten zase napsal zvláštní oslavnou báseň na Doubravského latinskou skladbu o mytické hrdince [[Pověst o dívčí válce|Vlastě]] (''Vlastae Bohemicae historia'') a rovněž ji přeložil do [[Čeština|češtiny]]. Roku 1525 vydal svou polemiku s Lutherovým učením pod názvem ''Annotationes in epistolam D. Pauli ad Galatas''. Jde o polemiku s Lutherovým spisem ''De instituendis ministris'', a to sice z [[Katolicismus|katolických]] pozic, ale jde spíše o polemiku právní než [[Teologie|teologickou]].<ref>https://www.jstor.org/stable/23460858?seq=1#page_scan_tab_contents</ref> Nejslavnějším jeho dílem se však stal jeho latinský překlad prvního českého zřízení zemského, které bylo vydáno roku 1500. Právě tento překlad, nazvaný ''Constitutiones terrae,'' byl roku 1527 předán nově zvolenému králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] jako dar vítajícíhovítající ho v Čechách. Jeho dalšími významnými díly jsou ''Libellus de componendis epistulis'' (''Knížka o skládání dopisů'', 1501) a ''Libellus grammatice Nicolai Perotti''. Doubravský zemřel v Praze a byl pochován v kostele sv. Jakuba.<ref>https://otasek.pravnickyslovnik.cz/index.php/Doubravský_z_Doubravy_Racek_(Roderich)</ref>