Smazaný obsah Přidaný obsah
m -parametry
→‎Osobnosti: Gogol rozhodně není Ukrajinec, nikdy ukrajinsky nepsal a zemřel dřív než ukrajinský dialekt ruštiny(který Gogol nepoužíval) byl uznán jakožto samostatný jazyk. Klidně editaic vrátím, až doložíte akademické zdroj.
značky: školní IP odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
Řádek 133:
V dějinách anarchismu sehrál klíčovou roli [[Nestor Machno]]. Ne zcela jasné je, zda byl etnickým Ukrajincem jeden z vůdců Sovětského svazu [[Leonid Iljič Brežněv|Leonid Brežněv]], ale často je to uváděno, včetně jeho pasu.<ref>[http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brezhnev_LI_Pasport_1947.jpg Wikimedia commons: scan Brežněvova pasu]</ref>
 
Národním básníkem je na Ukrajině [[Taras Ševčenko]] a [[Ivan Franko]], z žen pak [[Lesja Ukrajinka]] a [[Lina Kostěnková]]. Průkopníkem moderní ukrajinské literatury byl též [[Ivan Kotljarevskyj]]. Králem ukrajinské (resp. [[ruská literatura|ruské]]) literatury je bezpochyby světově proslulý satirik [[Nikolaj Vasiljevič Gogol|Nikolaj Gogol]].<ref>Гоголь, Николай Васильевич // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона: В 86 томах (82 т. и 4 доп.). — СПб., 1890—1907.</ref><ref>{{cite web|url=https://www.theguardian.com/world/2009/mar/31/nikolai-gogol-russia-ukraine|title=Literary giant Nikolai Gogol opens new chapter in rivalry between Russia and Ukraine|first=Tom|last=Parfitt|publisher=The Guardian|date=30 March 2009|deadurl=no|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130906075517/http://www.theguardian.com/world/2009/mar/31/nikolai-gogol-russia-ukraine|archivedate=6 September 2013}}</ref> V současnosti jsou populární knihy [[Jurij Andruchovyč|Jurija Andruchovyče]], [[Andrej Kurkov|Andreje Kurkova]] (píše však rusky), či [[Ihor Pavljuk|Igora Pavljuka]]. Ukrajinský původ má ruský básník [[Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko|Jevgenij Jevtušenko]], ač narozen na Sibiři.
 
Národním hudebním skladatelem je [[Mykola Lysenko]]. [[Volodymyr Ivasjuk]] — jeden ze zakladatelů ukrajinské [[populární hudba|populární hudby]]. Významným autorem byl též [[Dmytro Bortňanskyj]].