Dvorní malíři rudolfínské Prahy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava data,
Řádek 10:
 
== Dvorní malíři prvních [[Habsburkové|Habsburků]] působících na českém [[Trůn|trůně]] ([[1526]]–[[1583]]) ==
Mladý [[Rudolf II.]] se během svého osmiletého výchovného pobytu u [[španělský dvůr|španělského dvora]] ([[1564]]–[[1571]]) mohl podrobně seznámit s uměleckými [[Sbírka|sbírkami]] [[Král|krále]] [[Filip II. Španělský|Filipa II. Španělského]] ([[1527]]–[[1598]]). Rovněž Rudolfův otec [[Maxmilián II. Habsburský]] ([[1527]]–[[1576]]), který patřil mezi nejvzdělanější evropské panovníky, se zajímal především o [[malířství]] a [[antická památka|antické památky]]. V neposlední řadě Rudolfa II. ovlivnily umělecké sbírky jeho strýce [[Ferdinand II. Tyrolský|arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského]]. Po odchodu z [[Praha|Prahy]] ([[15661567]]) nechal [[arcivévoda]] jednu z nejzajímavějších sbírek té doby převézt z Prahy na [[Ambras (zámek)|zámek Ambras]] u [[Innsbruck|Innsbrucku.]]<ref>''Fučíková E.'' Malířství a sochařství na dvoře Rudolfa II. v Praze. In: ''Dějiny českého výtvarného umění II/1.'' Vydala Academia, nakladatelství ČSAV, Praha, 1989. Str.182-222. ISBN 80-200-0069-0</ref>
 
S přeložením císařského úřadu do Prahy se do ní přestěhovala i většina malířů [[vídeňský dvůr|vídeňského dvora]], z nichž někteří sloužili již Rudolfovým předchůdcům, [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] a [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliánovi II]]. Proto mezi roky [[1585]] až [[1615]] v Praze vznikala malířská díla vysoké umělecké kvality, která se stala předmětem [[Mecenáš|mecenášství]] a soustředěného sběratelského úsilí uměnímilovného [[Císař|císaře]]. Současní [[historik|historici]] proto skupinu dvorních malířů [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] nazývají "[[pražskou manýristickou školou]]".