Ludvík Filip II. Orleánský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opr.
Řádek 60:
Po vyhlášení republiky se zřekl všech svých šlechtických titulů i svého otce Ludvíka Filipa Orleánského a prohlásil, že jeho skutečným otcem byl údajně podkoní na zámku [[Saint-Cloud]]. Označil se za „syna lidu“ a úředně si změnil jméno na ''Filip Egalité'' (z franc. ''egalité'' – rovnost). Na druhou stranu je ale třeba říci, že i nadále pomáhal svým šlechtickým přátelům s útěkem do [[exil]]u. Jako „syn lidu“ a běžný občan zůstal nadále členem revolučního [[Národní konvent|Konventu]], kde se jako [[poslanec]] podílel na [[Proces s Ludvíkem XVI.|hlasování]], které proběhlo 16. ledna [[1793]]. Tehdy se hlasovalo o otázce života či smrti krále [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]] a Filip Egalité se postaral o největší překvapení, když hlasoval pro smrt svého příbuzného a tedy popravu krále.
 
Ani tento jeho jasně [[republika|republikánský]] postoj ale nemohl nic změnit na faktu, že i sám Ludvík Filip pocházel původně z šlechtické (a dokonce královské) rodiny a mnozí lidé z řad republikánů se na něj proto dál dívali s jistou dávkou nedůvěry. Jeho osobní i politické nepřátele nejvíce pobuřovalo to, že jeho nejstarší syn neskrýval své přátelství k šlechtici KarluCharlesi FrantiškoviFrancoisovi DumouriezDumouriezovi, girondiny dosazenému veliteli francouzské Severní armády. V roce [[1793]] pak dokonce tento Ludvíkův syn, Ludvík Filip II. (pozdější král [[Ludvík Filip (francouzský král)|Ludvík Filip I.]]), uprchl v dubnu 1793 i s Dumouriezem z Francie. Tímto rozhodným činem mladý Ludvík Filip zásadně ovlivnil nejen budoucí život svůj, ale také život svého otce – občana Filipa Egalité –, kterého synův útěk do ciziny nakonec přivedl až na popraviště. Po této emigrační aféře [[revoluční tribunál]] okamžitě přikázal uvěznit všechny [[Bourboni|Bourbony]] ve Francii.
 
Filip Egalité byl zatčen 5. srpna 1793. Ve vězení zůstal až do října a do začátku tzv. [[jakobínský teror|Vlády teroru]]. Dne 3. 10. 1793 byl [[obžaloba|obžalován]], 6. 11. odsouzen k trestu smrti a týž den [[gilotina|gilotinován]]. Na popravu šel údajně s úsměvem a bez sebemenší známky strachu. Všechen jeho majetek byl [[konfiskace|konfiskován]]. Během svého věznění prý prohlásil, že lituje smrti krále a že se tímto činem podílel na vraždě nevinného člověka.