Indonéština: Porovnání verzí

Indonéština je variantou [[malajština|malajštiny]], která se na indonéských ostrovech po staletí používala jako [[lingua franca]]. Indonéština získala status úředního jazyka v roce 1945 po vyhlášení nezávislosti Indonésie. Inspirací byla ''Sumpah Pemuda'', Přísaha mládeže, z &nbsp;roku 1928.<ref>[http://www.hawaii.edu/indolang/malay.html "Bahasa Indonesia: The Indonesian Language," George Quinn, Australian National University]</ref>

Vzhledem ke svému původu je indonéština ve své standardní podobě vzájemně srozumitelná se standardní malajštinou v &nbsp;[[Malajsie|Malajsii]]. Přesto je mezi oběma jazyky dost rozdílů ve výslovnosti, pravopise, přízvuku a slovní zásobě. Tyto rozdíly vznikly jednak kvůli odlišné historii (Indonésie byla jako nizozemská kolonie více ovlivněna nizozemštinou, na rozdíl od anglického vlivu v Malajsii), jednak kvůli vlivu regionálních jazyků (především javánštiny) na indonéštinu.

Indonéština plní v &nbsp;Indonésii roli sjednocovacího jazyka. Je mateřským jazykem pouze malé části obyvatel Indonésie (zejména obyvatel [[Jakarta|Jakarty]] a okolí), avšak více než 200 milionů lidí ji používá jako dorozumívacíhodorozumívací jazykajazyk. V &nbsp;zemi, kde se mluví asi 250 různými jazyky, je používání „správné“ indonéštiny praktickou nezbytností pro komunikaci mezi všemi obyvateli souostroví. Znalost „spisovné“ indonéštiny se mezi obyvateli Indonésie značně liší, zejména v závislosti na prostředí, odkud pocházejí.