Jiří Kohoutek (archeolog): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz
Řádek 8:
 
== Archeologické práce ==
Od roku [[1977]] se začal účastnit vykopávek. V letech 1977–[[1982]] prováděl výzkum na hradě [[Brumov (hrad)|Brumov]] nad [[Vlárský průsmyk|Vlárským průsmykem]]. Zde se mu podařilo mimo jiné objevit románský [[tympanon]] znázorňující symboliku [[Ježíš Kristus|Krista]] – vinné listy. Tento objev pomohl datovat osídlení jihovýchodní [[Morava|Moravy]] do první čtvrtiny [[13. století]]. Nález také pomohl ve výzkumech ostatních hradů v oblasti. V letech [[1983]]–[[1987]] se účastnil archeologických výzkumů na dalších 15 hradech ve [[Vizovické vrchy|Vizovických]] a [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrších]]. V letech [[1984]]–[[1991]] prováděl výzkum na hradě [[Lukov (hrad)|Lukov]]. Právě výzkumy hradů Lukov a Brumov se staly základem jeho díla. Po [[Sametová revoluce|revoluci]] se také podílel na dalších výzkumech v oblasti střední a východní Moravy - např. Horního náměstí v [[Přerov|Přerově]], [[Klášter Hradisko|Hradiska]] v [[Olomouc|Olomouci]], hradu [[Sovinec (hrad)|Sovinec]] či hradu [[Helfštýn]].
 
Kromě těchto výzkumů se zajímal o pravěké lokality na Zlínsku. V letech [[1999]]–[[2003]] se zúčastnil záchranného výzkumu v Malenovicích-Mezicestí a v letech [[2004]]–[[2005]] ve Chmelíně u [[Kvítkovice (Otrokovice)|Kvítkovic]] (dnes součást [[Otrokovice|Otrokovic]]). V letech [[2005]]–[[2007]] se mu podařilo na [[Klášťov|Klášťově]] u obce [[Vysoké Pole]] objevit několik slovanských depotů, z čehož usuzoval, se jednalo o slovanské obětiště a pravděpodobně také o nejvýznamnější slovanskou lokalitu ve [[střední Evropa|střední Evropě]].
 
== Literární tvorba ==
* ''Hrady jihovýchodní Moravy''. Zlín ([[1995]]). 166 s.
* ''Hrady v oblasti Vizovické vrchoviny – Pozdně středověké kachle z hradu Rožnova''. Pravěk – Supplementum 12. Brno 2003. 285 s.
* ''Přerov-Horní náměstí: Od pravěkého hradiska po středověké město'' (Archeologické sepsánopamátky spolustřední Moravy, sv. 15). Olomouc 2007. 76 s.'' (spoluautoři [[Jaroslav Peška|Jaroslavem Peškou]] a [[Rudolf Procházka (historik)|RudolfemRudolf ProcházkouProcházka)]]
* Úplná bibliografie všech prací - Castellologica Bohemica 11, 2008, s. 631–638.
 
== Externí odkazy ==