Tolerance: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus školní IP odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 89.190.69.115 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot |
||
Řádek 1:
{{Různé významy}}
'''Tolerance''' (z [[latina|latinského]] slovesa ''tolerare'', snášet, strpět) nebo '''snášenlivost''' znamená ochotu, schopnost nebo možnost člověka nebo společnosti žít vedle lidí s jinými názory, postoji a přesvědčeními nebo přijímat či snášet něco samo o sobě spíše nežádoucího nebo
== Definice pojmu ==
V běžném užití, ve [[Filosofie|filosofii]], v [[Politika|politice]], v [[lékařství]] a ve [[Společenské vědy|společenských vědách]] se tolerancí obvykle rozumí schopnost nebo ochota vydržet, snést nebo dokonce uznávat něco, co člověku nebo společnosti není příjemné, ale proti čemu se z různých důvodů nebrání. Může to být proto, že to snášet musí, že jim nic jiného nezbývá; tak snáší člověk například [[žízeň]], [[chlad]], [[námaha|námahu]], [[hluk]], [[stres]], nepříjemné prostředí a podobně. V tomto smyslu je jistá tolerance nezbytnou výbavou každého organismu, člověka i společenské skupiny.<ref name="A"> Sokol, J., ''Tolerance a pluralismus''. In: tent., ''Malá filosofie člověka''. Praha 2004, str. 251 - 258. </ref>
Jistou míru tolerance vůči jiným, odlišným lidem a jejich zvyklostem nebo představám dále vyžaduje běžné soužití ve společnosti, jak to určuje například [[společenský mrav]], zvyklosti či [[zdvořilost]]. Nároky na tuto toleranci prudce vzrostly a vzrůstají, jak se kdysi [[homogenní společnost]]i (typicky [[venkov]]ské), kde byli všichni vychováni v téže kultuře a kde si společnost vymáhá značnou konformitu všech svých členů, postupně mění v heterogenní společnosti typicky městské s velkou mírou [[mobilita|mobility]], [[kulturní rozmanitost]]i a osobní volnosti.
Pro pojem tolerance je ovšem charakteristické, že zahrnuje také představu jisté meze, kam až lze odchylky od osobní, rodinné nebo společenské normy snášet čili tolerovat. Tato mez závisí na mnoha okolnostech:
* na ''zvyklostech'' a běžném očekávání (toleranci lze výchovou a společenským tlakem buď rozšiřovat nebo zužovat);
* na životním pocitu či ''náladě'' – je-li člověk v dobrém rozpoložení, je ochoten tolerovat víc než má-li například strach;
* na ''společenském postavení'' toho nebo těch, které je třeba tolerovat: člověk je obvykle tolerantnější vůči svým nadřízeným a podobně;
* na obecném ''hodnocení'' tolerance v dané společnosti a době.
== Tolerance v moderní společnosti ==
[[Moderní společnost]]i potřebují poměrně značnou míru vzájemné tolerance nejen mezi svými členy, ale také vůči lidem hodně odlišným, příchozím, migrantům, asylantům a podobně. Na druhé straně ovšem i tyto společnosti vyžadují určitou míru přizpůsobení většinové kultuře, například znalost jejího jazyka, dodržování jistých základních pravidel, respektování jistých hodnot. I když se míra společenské tolerance dá značně rozšířit, není nikdy neomezená a cítí-li značná část společnosti, že nároky na jejich tolerantnost jsou příliš veliké, vznikají nebezpečné reakce, které mohou vyvolávat [[rasismus]], [[xenofobie|xenofobii]] a mohou být velmi snadno zneužity politickými dobrodruhy. Demokratické společnosti proto obvykle zakazují a trestají propagaci těchto nebezpečných postojů a snaží se proti nim bojovat například výchovou, kulturou a podobně.<ref name="A"/>
== Tolerance a pluralismus ==
Pojem tolerance obvykle zahrnuje představu „snášení“ něčeho nežádoucího, nepříjemného. Naproti tomu [[pluralismus]] je filosofický směr, který zdůrazňuje význam rozmanitosti, například pro rozvoj tvořivosti, pro stabilitu společenských útvarů a podobně. Rozšiřuje tedy na společenské jevy postoj, který se v oblasti přírody prosazuje jako např. ochrana [[Biologická diverzita|biodiverzity]]. Protože rozmanitost a odlišnost nejen snáší, ale také respektuje a propaguje, poskytuje i pro soudržnost společnosti pevnější základ než pouze negativní tolerance.<ref name="A"
== Opak tolerance ==
| |||