Historický vývoj češtiny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m stačí jeden odkaz →Pračeština |
m →Stará čeština: odkaz na samostatný článek Staročeština, i když momentálně neobsahuje „podrobnější informace“, a na průřezové články k dobové literatuře |
||
Řádek 16:
=== Stará čeština ===
{{podrobně|Staročeština}}
==== Raná stará čeština ====
{{viz též|Počátky české literatury}}
Období od poloviny [[12. století]] do konce [[13. století]]. Z tohoto období pocházejí první české písemné památky – bohemika (česká jména v cizojazyčném textu), glosy (české překlady slov a frází vepsané do cizojazyčného textu) a přípisky (záznamy v češtině, které se neváží k cizojazyčnému textu). V židovských spisech se dochovaly rovněž [[hebrejské písmo|hebrejským písmem]] psané glosy v češtině, která je zde nazývána ''[[lešon Kenaan]]''.
Řádek 32 ⟶ 36:
==== Čeština 14. století ====
{{viz též|Literatura doby Karlovy#Česky psaná literatura}}
Ve [[14. století]] začíná čeština pronikat do různých literárních žánrů, na konci století již existují i úřední listiny psané česky. V písmu se uplatňuje spřežkový pravopis. Zpočátku se jedná o tzv. '''starší spřežkový pravopis''': ''ch = ch, chz = č, cz = c, g = j, rs, rʃ, rz = ř, s, ʃ = ž, ʃʃ = š, w = v, v = u, zz = s, z = z, ie, ye = ě'', grafémy ''i'' a ''y'' jsou zaměnitelné. Délka vokálů se zpravidla neoznačuje, zřídka se vyjadřuje zdvojením. Závazný předpis neexistoval, proto nebyl tento systém aplikován vždy přesně.
Od 40. let se uplatnil tzv. '''mladší spřežkový pravopis''': ''ch = ch, cz = c'' i ''č, g = j, rs, rʃ, rz = ř, s, ʃ = s'' i ''š, ʃʃ = s i š, w = v, v = u, z = z'' i ''ž'', ''y'' na konci slabiky = ''j'', ''ie, ye = ě''. Grafémy ''i'' a ''y'' jsou i nadále zaměnitelné. Sporadicky se začíná používat [[interpunkční znaménko]] v různých podobách. Jeho funkcí je vyznačení pauzy.
Řádek 41 ⟶ 47:
==== Čeština doby husitské ====
{{viz též|Česká literatura v období husitství}}
[[Soubor:Desky poblíž Děkanského kostela.jpg|thumb|Desky z roku 1600 na [[Teplice|Teplickém]] kostele.]]
Období [[15. století]] od počátku kazatelské činnosti [[Jan Hus|Jana Husa]] do doby nástupu českého [[humanismus|humanismu]]. Rozšiřuje se počet uživatelů spisovného českého jazyka, zejména těch, kteří uměli číst. Čeština již plně pronikla i do administrativní oblasti.
| |||