Tokamak je zařízení, které zabraňuje dotyku plazmatu a stěny komory pomocí [[magnetické pole|magnetického pole]]. Jeho základní částí je [[Vakuum|vakuová]] reakční komora ve tvaru prstence, která je obklopena cívkami[[cívka]]mi toroidálního magnetického pole (na obrázku schéma tokamaku modře). Tyto cívky vytvoří v komoře velmi silné magnetické pole (několik [[Tesla|T]]), které udržuje plazma. Prstencová komora tokamaku je sekundárním závitem transformátoru[[transformátor]]u, který v komoře generuje proud v toroidálním směru (na velkých zařízeních až několik MA[[Ampér|megaampérů]]). Tento [[Elektrický proud|proud]] vytváří kolem sebe poloidální magnetické pole. Pokud složíme magnetické pole toroidální a poloidální, dostáváme výslednou konfiguraci magnetického pole ve tvaru [[šroubovice]] (spodní schéma na obrázku schéma tokamaku). [[Siločáry]] takto vytvářeného magnetického pole se do sebe uzavírají v reakční komoře. Připomeňme, že se elektricky nabitá částice pohybuje podél magnetické siločáry. Právě proto by měly částice plazmatu zůstávat v komoře izolované od stěny. Různé nestability a difúze[[difuze]] částic napříč magnetickým polem výrazným způsobem zhoršují udržení plazmatu.
