Ústí nad Labem: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m +fotka k přírodním poměrům
aktualizace
Řádek 58:
Významnou roli hrál nebývalý rozmach lodní přepravy a lodního stavitelství. Vznikly tu dva přístavy a impulsem pro zahájení pravidelné říční plavby se v květnu roku 1841 stal příjezd parníku Bohemia pod velením britského kapitána J. Rustona. Práce na železnici Praha–Podmokly–Drážďany byly započaty na jaře 1845 a v roce 1851 byla trať dokončena.
 
V roce 1860 žilo ve městě 7 950 obyvatel, což je oproti roku 1840 plný čtyřnásobek. V roce 1880, navzdory válce i nezanedbatelným ztrátám způsobených opakovanými epidemiemi [[cholera|cholery]], [[tyfus|tyfu]] a [[Pravé neštovice|černých neštovic]], dosahuje zdejší populace již počtu 16 524 osob. V kritickém roce 1873, kdy vrcholila vlna cholery, zemřel ve městě každý patnáctý člověk. V letech epidemií převyšoval počet úmrtí počty narozených, současně ale vždy stouplo přistěhovalectví. V roce 1867 vznikl nový pivovar, v němž se dnesdo vyrábíroku 2011 vyrábělo pivo pod značkou [[Zlatopramen]]. První most přes Labe, určený pro dopravu silniční i železniční byl zkonstruován roku 1872, město tím získalo spojení na plánovanou Berlínsko-Bagdádskou železnici a další důležitá místa. Sedm let po dokončení železnice na Prahu byl zahájen provoz na trati do [[Teplice|Teplic]] prodloužené v roce 1870 až do [[Chomutov]]a. Výhodná železniční i lodní dopravní spojení a snadno dosažitelné zdroje energie v podobě mocných nalezišť hnědého uhlí v těsné blízkosti města, přispěly k jeho rozsáhlé industrializaci. Koncem 19. století předčil ústecký labský přístav objemem přepravovaného zboží dokonce i [[Terst]], do té doby největší v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] a stal se tak nejvýznačnějším přístavem celého mocnářství.
 
Podle sčítání lidu, provedeného v roce 1910, dosáhla zdejší populace, oproti počátku 19. století, kdy zde žilo jen okolo 2&nbsp;tisíc obyvatel, počtu téměř 40&nbsp;tisíc, čímž se po Praze, [[Plzeň|Plzni]], [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] a [[Liberec|Liberci]] přiřadilo k největším městům v [[Čechy|Čechách]]. Ústí nad Labem ale tehdy tvořily jen tři osady: [[Klíše]], [[Krásné Březno]] a vlastní město.<ref>{{Citace elektronické monografie