Javoříčské jeskyně: Porovnání verzí

▲Jeskyně se nacházejí v ostrůvku [[devon (geologie)|devonských]] [[vápenec|vápenců]] v masívu vrchu Špraněk (538 m n.m.) jenž je součástí [[Národní přírodní rezervace]] [[Špraněk]] a nachází se jihozápadně od obce [[Javoříčko (Luká)|Javoříčko]]. Podzemní prostory byly vytvořeny tokem (přesněji řečeno [[paleotok]]em) potoka [[Špraněk (potok)|Špraňku]]. Geneze některých částí nicméně zůstává dodnes mírně nejasná, zatím převládá [[názor]], že východní větev tzv. [[Jeskyně Míru|Jeskyní Míru]] byla patrně vytvořena [[paleotok]]em dnešního [[Březinský potok|Březinského potoka]].

▲Podzemní prostory v délce téměř 6000 metrů a s [[denivelace|denivelací]] přes 100 metrů jsou uspořádány patrně do tří pater se zhruba třicetimetrovým rozdílem nadmořských výšek. Tento rozdíl výšky jednotlivých pater souvisí se změnami [[erozní báze|erozních bází]] toku Špraňku v jednotlivých obdobích vývoje jeskyní, kdy tok postupně poklesal do nižších úrovní, čímž jeho vody opouštěly výše položená patra a stěhovaly se do pater nižších. Takto vznikly dnes známá patra jeskyní. '''Horní patro''' je tvořeno největšími prostorami s nejkrásnější [[krápník]]ovou výzdobou, vedou jím návštěvnické trasy o délce 460/788 metrů. Bohatost krápníkové výzdoby vyniká zejména ve dvou mohutných prostorách – ''Suťovém dómu'' a ''Dómu Gigantů'', jakož i v tzv. ''Pohádkových jeskyních''. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů (celý starý název Dómu Gigantů byl ''Dóm gigantických krápníků''), je zde bohatý výskyt i tzv. [[heliktit]]ů. Nejznámějším krápníkovým útvarem a symbolem jeskyní je přes 2 metry dlouhá [[sintr]]ová záclona, která je kolem půl metru široká a po celé délce pouze 4 až 5 mm silná. '''Střední patro''' se vyznačuje obecně prostorami menšími, mnohdy značně zahliněnými, v porovnání s patrem horním s méně bohatou krápníkovou výzdobou. Obě patra jsou spojena asi 30 metrů hlubokými [[propast]]mi.