Javoříčské jeskyně: Porovnání verzí

Přidáno 597 bajtů ,  před 4 lety
Objev Svatováclavského dómu
(→‎Externí odkazy: odkaz na nový web Správy jeskyní)
(Objev Svatováclavského dómu)
 
== Lokalizace, vznik a charakter ==
Jeskyně se nacházejí v ostrůvku [[devon (geologie)|devonských]] [[vápenec|vápenců]] v masívu vrchu Špraněk (538 m n.m.) jenž je součástí [[Národní přírodní rezervace]] [[Špraněk]] a nachází se jihozápadně od obce [[Javoříčko (Luká)|Javoříčko]]. Podzemní prostory byly vytvořeny tokem (přesněji řečeno [[paleotok]]em) potoka [[Špraněk (potok)|Špraňku]]. Geneze některých částí nicméně zůstává dodnes mírně nejasná, zatím převládá [[názor]], že východní větev tzv. [[Jeskyně Míru|Jeskyní Míru]] byla patrně vytvořena [[paleotok]]em dnešního [[Březinský potok|Březinského potoka]].
 
Podzemní prostory v délce téměř 60006 000 metrů a s [[denivelace|denivelací]] přes 100 metrů jsou uspořádány patrně do tří pater se zhruba třicetimetrovým rozdílem nadmořských výšek. Tento rozdíl výšky jednotlivých pater souvisí se změnami [[erozní báze|erozních bází]] toku Špraňku v jednotlivých obdobích vývoje jeskyní, kdy tok postupně poklesal do nižších úrovní, čímž jeho vody opouštěly výše položená patra a stěhovaly se do pater nižších. Takto vznikly dnes známá patra jeskyní. '''Horní patro''' je tvořeno největšími prostorami s nejkrásnější [[krápník]]ovou výzdobou, vedou jím návštěvnické trasy o délce 460/788 metrů. Bohatost krápníkové výzdoby vyniká zejména ve dvou mohutných prostorách – ''Suťovém dómu'' a ''Dómu Gigantů'', jakož i v tzv. ''Pohádkových jeskyních''. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů (celý starý název Dómu Gigantů byl ''Dóm gigantických krápníků''), je zde bohatý výskyt i tzv. [[heliktit]]ů. Nejznámějším krápníkovým útvarem a symbolem jeskyní je přes 2 metry dlouhá [[sintr]]ová záclona, která je kolem půl metru široká a po celé délce pouze 4 až 5 mm silná. '''Střední patro''' se vyznačuje obecně prostorami menšími, mnohdy značně zahliněnými, v porovnání s patrem horním s méně bohatou krápníkovou výzdobou. Obě patra jsou spojena asi 30 metrů hlubokými [[propast]]mi.
Jeskyně se nacházejí v ostrůvku [[devon (geologie)|devonských]] [[vápenec|vápenců]] v masívu vrchu Špraněk (538 m n.m.) jenž je součástí [[Národní přírodní rezervace]] [[Špraněk]] a nachází se jihozápadně od obce [[Javoříčko (Luká)|Javoříčko]]. Podzemní prostory byly vytvořeny tokem (přesněji řečeno [[paleotok]]em) potoka [[Špraněk (potok)|Špraňku]]. Geneze některých částí nicméně zůstává dodnes mírně nejasná, zatím převládá [[názor]], že východní větev tzv. [[Jeskyně Míru|Jeskyní Míru]] byla patrně vytvořena [[paleotok]]em dnešního [[Březinský potok|Březinského potoka]].
 
Podzemní prostory v délce téměř 6000 metrů a s [[denivelace|denivelací]] přes 100 metrů jsou uspořádány patrně do tří pater se zhruba třicetimetrovým rozdílem nadmořských výšek. Tento rozdíl výšky jednotlivých pater souvisí se změnami [[erozní báze|erozních bází]] toku Špraňku v jednotlivých obdobích vývoje jeskyní, kdy tok postupně poklesal do nižších úrovní, čímž jeho vody opouštěly výše položená patra a stěhovaly se do pater nižších. Takto vznikly dnes známá patra jeskyní. '''Horní patro''' je tvořeno největšími prostorami s nejkrásnější [[krápník]]ovou výzdobou, vedou jím návštěvnické trasy o délce 460/788 metrů. Bohatost krápníkové výzdoby vyniká zejména ve dvou mohutných prostorách – ''Suťovém dómu'' a ''Dómu Gigantů'', jakož i v tzv. ''Pohádkových jeskyních''. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů (celý starý název Dómu Gigantů byl ''Dóm gigantických krápníků''), je zde bohatý výskyt i tzv. [[heliktit]]ů. Nejznámějším krápníkovým útvarem a symbolem jeskyní je přes 2 metry dlouhá [[sintr]]ová záclona, která je kolem půl metru široká a po celé délce pouze 4 až 5 mm silná. '''Střední patro''' se vyznačuje obecně prostorami menšími, mnohdy značně zahliněnými, v porovnání s patrem horním s méně bohatou krápníkovou výzdobou. Obě patra jsou spojena asi 30 metrů hlubokými [[propast]]mi.
 
Jelikož na středním patře jsou rovněž známy propasti, směřující do hloubky pod střední patro, je zřejmé, že zde existuje ještě '''patro spodní'''. Pro to také svědčí jednak paralela s geologickým vývojem jeskyní [[Moravský kras|Moravského krasu]], především pak existence známého aktivního [[ponor (speleologie)|ponoru]] potoka Špraňku pod tzv. [[Zkamenělý zámek (Javoříčko)|Zkamenělým zámkem]], kde se část vody potoka ztrácí do podzemí a musí někudy odtékat - a to právě oním zatím hypotetickým spodním patrem. U něj se ale předpokládají spíše malé rozměry chodeb, které budou směřovat směrem k ponorům u propastí Pod smrkem v údolí pod obcí [[Javoříčko (Luká)|Javoříčko]] a pak dále ke známým [[vývěr]]ům u [[Mladeč|Mladče]]. Součástí tohoto spodního patra pak jsou patrně i některé prostory ve dnes známé jeskyni ve Zkamenělém zámku.
 
== Historie výzkumů ==
 
Od nepaměti byly na Špraňku známé a volně z povrchu přístupné prostory tzv. '''Svěcené díry''' a [[propast]] '''Zátvořice'''. Nejstarší písemná zmínka o Svěcené díře v časopise [[Světozor]] z roku [[1873]] pochází od anonymního autora. Ještě starší zmínka je v díle Friedricha Antona Kolenatiho z roku 1856, kde se zmiňuje o tom, že mu byli dodáni lesním geometrem Schrodtem netopýři "z vápencové jeskyně u Bouzova", čímž má na mysli nepochybně Svěcenou díru.
 
Dalším významným obdobím historie Javoříčských jeskyní je období [[1949]] - [[1958]]. Badatelská skupina brněnského Speleoklubu, později Geografického ústavu ČSAV, složená především z místních nadšenců, pod vedením doc. [[Vladimír Panoš|Vladimíra Panoše]], objevila nejdříve '''Hlinité jeskyně''' a později tzv. [[Jeskyně Míru]] v pokračování Svěcené díry, tvořící součást horního patra. Jeskyně Míru, resp. jejich část, byla také v roce [[1961]] zpřístupněna veřejnosti a nyní tvoří druhou polovinu prohlídky - tzv. dlouhou trasu.
 
Od roku [[1983]] pracuje v Javoříčských jeskyních [[Speleologie|jeskyňářská]] skupina ZO ČSS 7-09 Estavela, která si za cíl vytyčila prolongaci tzv. Vojtěchovské větve Jeskyní Míru. Dne [[17. červenec|17. července]] [[1983]] se podařilo proniknout 4 metry dlouhou skulinou v suti v levé části závalu, uzavírajícího cestu vpřed, do nového dómu. Dóm se vyznačoval především výškou až 20 [[metr]]ů a krásnou krápníkovou výzdobou, tvořenou bělostným sintrovým vodopádem na levé stěně dómu. Pokračování vpřed uzavíral další zával, který byl [[odstřel]]en a dne 29.7. července 1983 se podařilo proniknout do dalšího pokračování tohoto [[dóm]]udómu, zvaného dnes '''Panošův dóm'''. Dalšímu průniku vpřed pak dlouho bránila [[sintr]]ová bariéra a další závaly. Přes ně se podařilo proniknout až [[4. srpen|4. srpna]] [[1984]] po mnoha odstřelech vpřed, až do největšího dómu jeskyní, vysokého 10m10 m, širokého 15m15 m a přes 130m130 m dlouhého, dnes zvaného '''Olomoucký dóm'''. Pokračování vpřed ovšem uzavírá opět velký [[zával]], přes nějž se dosud nepodařilo proniknout. Další práce na závalu i v dalších částech jeskyní probíhají dosud.
 
28. září 2017 objevili prostějovští speleologové nové prostory, které nazvali ''Svatováclavský dóm''. Nalezli zde krápníky o délce až 1,4 metru.<ref>{{Citace elektronického periodika
== Významné turistické cíle v okolí ==
| titul = Jeskyňáři v Javoříčku objevili dóm s krápníky starý 360 milionů let
| periodikum = iDNES.cz
| datum_vydání = 2017-10-27
| url = https://olomouc.idnes.cz/speleologove-objev-javoricko-jeskyne-jeskynari-krapniky-pmw-/olomouc-zpravy.aspx?c=A171026_360694_olomouc-zpravy_lds
| datum_přístupu = 2017-10-27}}</ref>
 
== Významné turistickéTuristické cíle v okolí ==
Poblíž Javoříčských jeskyní se nacházejí rovněž veřejnosti rovněž přístupné [[Mladečské jeskyně]]. Tři a půl kilometru severozápadně od jeskyní se nachází významný moravský [[Bouzov (hrad)|hrad Bouzov]].
 
== Galerie ==
 
<gallery>
Soubor:Nově zrekonstruovaný vstup do jeskyní, Javoříčko, Luká, okres Olomouc.jpg|Nově zrekonstruovaný vstup do jeskyní
</gallery>
 
== Externí odkazyOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Caves of Javoříčko}}
* [https://www.caves.cz/jeskyne/javoricske-jeskyne Informace a mapka na stránkách Správy jeskyní České republiky]