Pavel Tigrid: Porovnání verzí

Po návratu do [[Československo|ČSR]] se také poznal se Ivanou Myškovou, jejíž babičkou byla [[Terezie Brzková]], známá filmová herečka. S Myškovou se v roce 1947 oženil, a pokračoval ve spolupráci s [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Československou stranou lidovou]]. Byl šéfredaktorem časopisu ''[[Obzory (časopis)|Obzory]]'', který byl známý svými kritickými, ostře protikomunistickými postoji a v němž se jako jeden z prvních ostře postavil proti [[Vysídlení Němců z Československa|krutému zacházení s Němci]].{{Doplňte zdroj}} Díky možnosti zřídit pro lidovce druhé periodikum, založil časopis ''[[Vývoj (časopis)|Vývoj]]''.

20. února 1948 odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v [[Berlín]]ě, kde podle pomlouvačných zpráv mělo být bylo nehumánně zacházeno s lidmi. Tigrid vycestoval na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu, za což byl na něj vydán zatykač, který dorazil na hranice hodinu po tom, kdy je v autě přejel. O [[Únor 1948|únorovém převratu]] se dozvěděl v [[Mnichov]]ě, kde ani nemohl podat novináři žádané prohlášení k vývoji v ČSR, jelikož jeho žena byla komunisty na tři měsíce uvězněna v pankrácké věznici. Po propuštění se ji podařilo přes Šumavu převést přes hranice.

V roce 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat čtvrtletník [[Svědectví (časopis)|Svědectví]],<ref name="Albertov">{{Citace monografie