Lužické hory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
linky značka: editace z Vizuálního editoru |
klasické řazení v rámci geografické charakterizace |
||
Řádek 255:
| datum přístupu = 2017-05-01
}}</ref>
== Půdy ==▼
Půdy se v Lužických horách vyznačují nízkou, řidčeji střední kvalitou. Zastoupeny jsou zde typy půd charakteristické pro oblasti s vyšší nadmořskou výškou a chladnějším klimatem.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| příjmení = ▼
| jméno = ▼
| titul = Pflege- und Entwicklungskonzeption Naturpark Zittauer Gebirge▼
| url = http://www.naturschutzzentrum-zittau.de/fileadmin/user_pic/fotos/Naturpark/Naturpark-PEK_Abschlussbericht_Juni2011.pdf▼
| vydavatel = Landkreis Görlitz Naturpark Zittauer Gebirge▼
| místo = Zittau▼
| datum vydání = červen 2011▼
| datum přístupu = 19.5.2017▼
| strany = 14 až 15▼
}}</ref> V pískovcových oblastech dominují [[Podzol|podzoly]] a hnědozemě.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| příjmení = ▼
| jméno = ▼
| titul = Bodenatlas des Freistaates Sachsen Teil 2: Standortkundliche Verhältnisse und Bodennutzung▼
| url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/download/boden/Bodenatlas-Teil2.pdf▼
| vydavatel = Freistaat Sachsen▼
| místo = Dresden▼
| datum vydání = ▼
| datum přístupu = 18.5.2017▼
}}</ref> Ve skalnatých oblastech a na příkrých svazích se místy vyskytují [[Leptosol|rankery]] na pískovcových [[Suť|sutích]] s vysokým obsahem humusu nízké kvality, se slabým poutáním vody a živin. Tyto půdy mají malé zemědělské využití, typické jsou pro [[Les|lesní porosty]]. Část území na severní straně hor se nachází na žulovém podkladě. Na ní se vyvinuly kyselé [[hnědozem]]ě, [[kambizem]]ě a [[pseudoglej]]e se zemědělským využitím většinou jako [[Pastvina|pastviny]]. V údolích se nachází [[Glejosol|glejové]] půdy na různých substrátech, v závislosti na podkladu písčité až hlinité a většinou zalesněné. Na čedičových vrcholech se vyskytují sutě a hnědozemě. S klesající nadmořskou výškou se mění půdní typy od [[podzol]]ů přes [[hnědozem]]ě k [[pseudoglej]]ům.<ref name=":5" />▼
== Geomorfologie ==
Řádek 389 ⟶ 367:
| 10. || [[Soubor:Bouřný.JPG|100px]] || [[Bouřný]] || align=center | 703 m || align=center | <span style="visibility:hidden">0</span>76 m || Jedlovský hřbet || Česko
|}
▲== Půdy ==
▲Půdy se v Lužických horách vyznačují nízkou, řidčeji střední kvalitou. Zastoupeny jsou zde typy půd charakteristické pro oblasti s vyšší nadmořskou výškou a chladnějším klimatem.<ref>{{Citace elektronické monografie
▲| příjmení =
▲| jméno =
▲| titul = Pflege- und Entwicklungskonzeption Naturpark Zittauer Gebirge
▲| url = http://www.naturschutzzentrum-zittau.de/fileadmin/user_pic/fotos/Naturpark/Naturpark-PEK_Abschlussbericht_Juni2011.pdf
▲| vydavatel = Landkreis Görlitz Naturpark Zittauer Gebirge
▲| místo = Zittau
▲| datum vydání = červen 2011
▲| datum přístupu = 19.5.2017
▲| strany = 14 až 15
▲}}</ref> V pískovcových oblastech dominují [[Podzol|podzoly]] a hnědozemě.<ref>{{Citace elektronické monografie
▲| příjmení =
▲| jméno =
▲| titul = Bodenatlas des Freistaates Sachsen Teil 2: Standortkundliche Verhältnisse und Bodennutzung
▲| url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/download/boden/Bodenatlas-Teil2.pdf
▲| vydavatel = Freistaat Sachsen
▲| místo = Dresden
▲| datum vydání =
▲| datum přístupu = 18.5.2017
▲}}</ref> Ve skalnatých oblastech a na příkrých svazích se místy vyskytují [[Leptosol|rankery]] na pískovcových [[Suť|sutích]] s vysokým obsahem humusu nízké kvality, se slabým poutáním vody a živin. Tyto půdy mají malé zemědělské využití, typické jsou pro [[Les|lesní porosty]]. Část území na severní straně hor se nachází na žulovém podkladě. Na ní se vyvinuly kyselé [[hnědozem]]ě, [[kambizem]]ě a [[pseudoglej]]e se zemědělským využitím většinou jako [[Pastvina|pastviny]]. V údolích se nachází [[Glejosol|glejové]] půdy na různých substrátech, v závislosti na podkladu písčité až hlinité a většinou zalesněné. Na čedičových vrcholech se vyskytují sutě a hnědozemě. S klesající nadmořskou výškou se mění půdní typy od [[podzol]]ů přes [[hnědozem]]ě k [[pseudoglej]]ům.<ref name=":5" />
== Podnebí ==▼
Dle [[Evžen Quitt|Quitta]] náleží Lužické hory mírně teplé oblasti MT2,<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| příjmení = Hromek▼
| jméno = Jan▼
| titul = Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje▼
| url = http://www.kraj-lbc.cz/public/kopk_a_241_2_2fc038822e.pdf▼
| vydavatel = Liberecký kraj▼
| místo = Liberec▼
| datum přístupu = 2017-05-28▼
| strany = 47▼
}}</ref> která je charakteristická krátkým, mírným až mírně chladným, mírně vlhkým létem, krátkým přechodným obdobím a mírným jarem a mírným podzimem a suchou, normálně dlouhou zimou s mírnými teplotami, s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Ve [[Vegetace|vegetačním]] období spadne průměrně 450 až 500 milimetrů srážek, v zimním období 250 až 300 milimetrů.<ref name=":022">Lužické hory, Ještědský hřbet, str. 22.</ref>▼
Lužické hory představují výrazný povětrnostní předěl. Běžně se projevují rozdíly v počasí v témže čase na severních a jižních svazích, tedy na sever a jih od Stožeckého sedla na vzdálenost necelých 10 kilometrů. Zajímavou zkušenost získali pražští chalupáři, je běžné že [[předpověď počasí]] pro [[Čechy]] v Lužických horách vychází podstatně méně než předpověď počasí pro [[Sasko]], zejména na severní straně hor.<ref name=":6">{{Citace monografie▼
| příjmení = Řeháček▼
| jméno = Marek▼
| titul = Lužické a Žitavské hory, průvodce po krajině a jejích náladách▼
| vydání = 1▼
| vydavatel = Kalendář Liberecka▼
| místo = Liberec▼
| rok = 2011▼
| počet stran = 320▼
| strany = 48▼
| isbn = 979-80-87213-09-4▼
}}</ref>▼
== Vodstvo ==
Řádek 494 ⟶ 519:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-10-16
▲}}</ref>
▲== Podnebí ==
▲Dle [[Evžen Quitt|Quitta]] náleží Lužické hory mírně teplé oblasti MT2,<ref>{{Citace elektronické monografie
▲| příjmení = Hromek
▲| jméno = Jan
▲| titul = Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje
▲| url = http://www.kraj-lbc.cz/public/kopk_a_241_2_2fc038822e.pdf
▲| vydavatel = Liberecký kraj
▲| místo = Liberec
▲| datum přístupu = 2017-05-28
▲| strany = 47
▲}}</ref> která je charakteristická krátkým, mírným až mírně chladným, mírně vlhkým létem, krátkým přechodným obdobím a mírným jarem a mírným podzimem a suchou, normálně dlouhou zimou s mírnými teplotami, s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Ve [[Vegetace|vegetačním]] období spadne průměrně 450 až 500 milimetrů srážek, v zimním období 250 až 300 milimetrů.<ref name=":022">Lužické hory, Ještědský hřbet, str. 22.</ref>
▲Lužické hory představují výrazný povětrnostní předěl. Běžně se projevují rozdíly v počasí v témže čase na severních a jižních svazích, tedy na sever a jih od Stožeckého sedla na vzdálenost necelých 10 kilometrů. Zajímavou zkušenost získali pražští chalupáři, je běžné že [[předpověď počasí]] pro [[Čechy]] v Lužických horách vychází podstatně méně než předpověď počasí pro [[Sasko]], zejména na severní straně hor.<ref name=":6">{{Citace monografie
▲| příjmení = Řeháček
▲| jméno = Marek
▲| titul = Lužické a Žitavské hory, průvodce po krajině a jejích náladách
▲| vydání = 1
▲| vydavatel = Kalendář Liberecka
▲| místo = Liberec
▲| rok = 2011
▲| počet stran = 320
▲| strany = 48
▲| isbn = 979-80-87213-09-4
}}</ref>
| |||