Lštění (Radhostice): Porovnání verzí

'''Lštění''' je malá [[vesnice]], která se nachází v [[okres]]e [[Prachatice]], v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží 7 km východně od Vimperka, na hřbetu mezi [[MářskýMařský vrch|MářskýmMařským vrchem]] (907 m) a [[Běleč (Šumavské podhůří)|Bělčí]] (922 m), v nadmořské výšce 885 m. Je místní částí [[obec|obce]] [[Radhostice]]. V&nbsp;roce [[2011]] zde trvale žilo třicet obyvatel.<ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 199 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref>

}}</ref>. Ve [[14. století]] zde pravděpodobně stávala dřevěná [[tvrz]] hned vedle [[kostel]]a. Z této [[tvrz]]e se však nic nedochovalo. Od počátku [[16. století]] až do roku [[1850]] patřilo [[Lštění]] k [[Vimperk|vimperskému]] panství.

[[Škola]] se uvádí od poloviny [[18. století]]. Před rokem [[1900]] měla tři třídy, od roku [[1918]] fungovala jako obecná dvoutřídka se 119 [[Čehy|českými]] [[žák]]y. Od roku [[1850]] připadalo [[Lštění]] k [[obec|obci]] [[Libotyně]] a k [[soud]]nímu [[okres]]u [[Vimperk]]. V letech 1960 - 20021960–2002 bylo [[Lštění]] součástí [[okres]]uOkres Prachatice|okresu [[Prachatice]]. Od roku [[1964]] je součástí [[obec|obce]] [[Radhostice]]. Zajímavostí je, že [[Lštění]] rádi navštěvovali [[Jan Neruda]], [[Karel Klostermann]], [[Julius Zeyer]], [[Jindřich Šimon Baar]] nebo [[Adolf Heyduk]].

[[Farnost|Farní]] [[Kostel svatého Vojtěcha (Lštění)|kostel svatého Vojtěcha]] existoval ve Lštění již ve [[13. století]]. Na místě původního [[gotika|gotického]] kostela byl zbudován v letech [[1739]]–[[1741]]1739–1741 nový [[barokoBarokní architektura|barokní]] kostel. Autorem návrhu byl architekt František Jakub Fortin. Původní [[Kněžiště|presbytář]] starého gotického kostela byl v barokní novostavbě zachován a slouží jako [[sakristie]]. Z původní stavby se ještě zachovala komora.

Na místě lodi starého kostela byl vystavěn nový presbytář, dále byly nově přistavěny loď a věž. Vznikl tak jednolodní chrám s okosenými nárožími, pravoúhlým presbytářem, se sakristií v ose a s věží v průčelí. Kamenické práce obstaral krumlovský mistr Matěj Plánský. Hlavní oltář kostela se sochami svatého Vojtěcha, [[svatý Václav|svatého Václava]] a [[svatý Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] je dílem krumlovského sochaře Josefa Mucka a pochází z roku [[1755]]. Stejný umělec vyhotovil i dva boční [[oltář]]e se sochami [[svatý Josef|svatého Josefa]], [[svatý Linhart|svatého Linharta]], svatého biskupa, [[svatá Ludmila|svaté Ludmily]] a svatého Václava. Křtitelnice je barokní, ale v sakristii se dochovala původní křtitelnice z druhé poloviny 13. století. V kostele se také nacházejí náhrobky z let [[1521]] a [[1743]]. [[Varhany]] jsou barokní.

Původní fara v místě existovala již ve 14. století a je domněnka, že tato fara byla totožná s [[poustevna|poustevnou]] v rohu hřbitovní zdi. Před [[třicetiletá válka|třicetiletou válkou]] nebyla již fara obsazována, dlouho ji spravovali církevní administrátoři z Vimperka a v letech [[1655]]–[[1666]]1655–1666 spravoval kostel duchovní z [[Bohumilice (okres Prachatice)|Bohumilic]]. Církevní správce se na faru ve Lštění vrátil až v roce [[1718]] za výrazné přímluvy Marie Arnoštky kněžny [[Eggenbergové|z Eggenbergu]].

Dnešní [[faraFara|faruFaru]] s polovalbovým štítem nechal v roce [[1668]] postavit vimperský [[hejtman (feudální správa) |hejtman]] J.&nbsp;L. Breverius. Nazývala se také „Panský''Panský dům,“'' protože zde během [[pouť|poutí]] byli ubytováni významní hosté a v době, kdy farnost neměla svého správce, se také pronajímala.

Kaple zvaná též ''Dobrá Voda'' stojí nad pramenem, ze kterého dle pověsti pil svatý Vojtěch. Nachází se východně od kostela. Původní kaple byla vystavěna pravděpodobně již v 17. století, ale roku [[1725]] byla postavena úplně nová, zděná kaple s dřevěnou nástavbou, [[šindel]]ovou střechou a jehlancovou vížkou. Je bez vybavení.

Mokřadní louky zhruba tři čtvrtě kilometru jižně od vesnice jsou od roku [[1992]] chráněny jako [[přírodní památka]] [[Polední]].

Lštění - č. 9.jpg|Lštění -Dům čp. 9.jpg

Lštění - čp. 1.jpg|Lštění -Dům čp. 1.jpg

Lštění - čp. 11.jpg|Lštění -Dům čp. 11.jpg