Železniční trať České Budějovice – Summerau: Porovnání verzí

'''Železniční trať České Budějovice – Horní Dvořiště – Summerau ''' (v  jízdním řádu pro cestující označená číslem '''196''') je [[jednokolejná trať|jednokolejná]] [[elektrifikace|elektrizovaná]] [[železniční trať]], součást celostátní sítě drah a [[Čtvrtý železniční koridor|4.  koridoru]]. Trať vede z  [[České Budějovice|Českých Budějovic]] přes [[Rybník (Dolní Dvořiště)|Rybník]] a [[Horní Dvořiště]] do [[Summerau]] v  [[Rakousko|Rakousku]].

Provoz na trati byl zahájen v  roce [[1827]] jako [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|koněspřežka]]. Po rozmachu parostrojních železnic v  [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] v  polovině [[19. století]] bylo rozhodnuto o  ukončení provozu koněspřežné dráhy a přestavbě na klasickou železnici nového typu. To zahrnovalo například úpravu [[rozchodRozchod koleje|rozchodu]]u na již standardní hodnotu 1  435  mm. Přestavba byla dokončena v roce [[1873]]. Po vzniku [[Československo|Československa]] v  říjnu [[1918]] se z  původně malé stanice Horní Dvořiště stala nově pohraniční přechodová stanice a díky tomu zde vyrostla nová rozlehlá staniční budova s místnostmi pro [[Celní správa|celní správu]] a nové drážní zaměstnance. Také bylo podstatně rozšířeno kolejiště. V  období [[První republika|první republiky]] se stanice jmenovala [[Český Heršlák]] (podle přilehlé vesnice, dnes součást obce Horní Dvořiště). Až do roku [[1945]] byla trať významnou mezistátní spojnicí s Rakouskem, po uzavření hranic její význam prudce poklesl. Většina osobních vlaků tak končila cestu v  Horním Dvořišti. Název další stanice [[Certlov]] (dnes Rybník) vydržel až do počátku padesátých let, kdy byl změněn na současný název v  souvislosti s  přejmenováním stejnojmenné osady.

Podstatné rozšíření přeshraničního provozu přinesl až pád režimu roku [[1989]]. Vzhledem k  poměrně silnému (především nákladnímu) provozu na trati byla koncem 90.  let odsouhlasena její elektrifikace, která proběhla v  letech [[2000]]–[[2001]]. V druhé polovině devadesátých let také začala [[optimalizace]] trati (v původní stopě) nejprve úpravou [[železniční stanice|stanic]] (prodloužení a zvýšení počtu staničních [[kolej]]í, stavba nových [[nástupiště|nástupišť]], příprava na instalaci nového [[Železniční zabezpečovací zařízení|zabezpečovacího zařízení]]), následována optimalizací mezistaničních úseků mezi [[Státní hranice|státní hranicí]] a stanicí [[Omlenice]] a části mezistaničního úseku [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Kamenný Újezd]] – [[Včelná]] (po zastávku Kamenný Újezd zastávka). Zároveň s  elektrizací bylo zprovozněno nové [[Železniční zabezpečovací zařízení|zabezpečovací zařízení]] a spuštěno [[Dálkově ovládané zabezpečovací zařízení|dálkové řízení]] trati z  [[Dispečer DOZ|dispečerského]] stanoviště v  Českých Budějovicích. Samostatný [[výpravčí]] tak slouží již pouze ve stanici Horní Dvořiště. V letech [[2008]] a [[2009]] byla optimalizace dokončena ve zbývajících mezistaničních úsecích. Tato optimalizace již zahrnovala mírné zvýšení traťové [[Rychlost vlaku|rychlosti]].

Trať je zařazena do sítě tzv. celostátní dráhy a nachází se na ní jeden ze čtyř železničních hraničních přechodů s  Rakouskem (mezi zbylé tři patří [[České Velenice]]/[[Gmünd (Dolní Rakousy)|Gmünd]], [[Znojmo]]/[[Retz]] a [[Břeclav]]/[[Hohenau an der March|Hohenau]]). Za zmínku stojí fakt, že všechny čtyři tyto přechody jsou elektrifikovány. Trať má význam v  osobní i  nákladní dopravě.

Páteří osobní dopravy jsou rychlíky a osobní vlaky (v &nbsp;Rakousku kategorie Regional Express), vedené v &nbsp;prokladu ve dvouhodinovém taktu v &nbsp;relaci České Budějovice – [[Linz]]. Rychlíkové spoje navíc pokračují až do [[Praha|Prahy]]. Jejich dopravu zajišťují rakouské lokomotivy řady 1116, tzv. [[SiemensLokomotiva ES64U2380|Taurus380]],.<ref>Řazení alevlaků skategorie českýmiEx [[strojvedoucí]]mi2017 http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/196/Ex</ref> V &nbsp;ranních a pozdních večerních hodinách jsou zavedeny doplňkové spoje, jezdící pouze z &nbsp;Českých Budějovic do Horního Dvořiště a zpět. Na tyto vlaky jsou nasazovány české soupravy, obvykle představované jednotkami [[Regionova]].

Přes hraniční přechod Horní Dvořiště/Summerau jsou trasovány mezistátní nákladní vlaky, směřující do Lince a dále na jih; mezi nejdůležitější patří přeprava osobních automobilů [[Volkswagen]]a zmnoha [[Německo|Německa]] do [[přístav]]ů na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]komodit. Také jsou v &nbsp;provozu směsné nákladní vlaky z &nbsp;Českých Budějovic, vozící jednotlivé vozové zásilky z &nbsp;celého [[Česko|Česka]], zejména dřevo. V &nbsp;úseku do Horního Dvořiště jsou dopravovány lokomotivami řad [[Lokomotiva 230|230]] či [[Lokomotiva 240|240]], méně také [[Lokomotiva 363|363]] či [[Lokomotiva 363.5|363.5]]. Samotné přetahy přes státní hranici jsou prací lokomotiv řady [[Lokomotiva 340|340]], upravených speciálně k &nbsp;tomuto účelu.<ref>{{Citace elektronického periodika

* [[Železniční trať Plzeň -– České Budějovice|Trať 190]] České Budějovice -– Výhybna Nemanice -– Dívčice -– Číčenice -– Protivín -– Ražice -– Strakonice -– Horažďovice předměstí -– Nepomuk -– Nezvěstice -– Plzeň hl. n.

* [[Železniční trať České Budějovice -– Černý Kříž - Volary/Nové Údolí|Trať 194]] České Budějovice -– Odbočka Rožnov -– Černý Kříž -– Volary / Nové Údolí

* [[Železniční trať České Budějovice -– Gmünd|Trať 199]] (Gmünd NÖ ÖBB) České Velenice st. hr. -– České Velenice -– České Budějovice

* [[Železniční trať Benešov u PrahyPraha -– České Budějovice|Trať 220]] České Budějovice -– Výhybna Nemanice -– Veselí nad Lužnicí -– Tábor -– Olbramovice -– Benešov u Prahy – Praha

* [[Železniční trať Rybník -– Lipno nad Vltavou|Trať 195]] Rybník -– Lipno nad Vltavou