Borovice Armandova: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Vojtěch Zavadil přesunul stránku Pinus armandii na Borovice Armandova: Přesun na český název
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m aktualizace parametrů; vyčištění binomické jména od pevných mezer a/nebo wikitextu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Taxobox
| obrázek = Pinus armandii - Kunming Botanical Garden - DSC02734.JPG
| popis obrázkupopisek = Borovice Armandova v [[botanická zahrada|botanické zahradě]] [[Kunming Botanical Garden]], v [[městská prefektura|městské prefektuře]] [[Kchun-ming]], v provincii Jün-nan, Čína
| šířkavelikost obrázku = 258px
| jméno = Borovice Armandova
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
Řádek 14:
| sekce = ''Quinquefoliae''
| podsekce = ''Strobus''
| binomické jméno =  Pinus armandii
| druh popsal = [[Adrien René Franchet|Franch.]], 1884
}}
Řádek 27:
| rok = 2006
| isbn = 80-7323-117-4
}}</ref> (''Pinus armandii'') je středně vysoká borovice pocházející z [[Čína|Číny]], [[Čínská republika|Tchaj-wanwanu]]u a [[Myanmar]]u. Vyznačuje se pěti jehlicemi ve svazečku a až 14 cm dlouhými šiškami.
 
== Popis ==
Řádek 33:
Borovice Armandova je stálezelený, jehličnatý, [[anemogamie|větrosprašný]], [[jednodomost|jednodomý]] a středně rychle rostoucí strom, dorůstající do výšky 35&nbsp;m. [[Kmen (botanika)|Kmen]] dosahuje průměru 1&nbsp;m. [[Koruna stromu|Koruna]] je u mladých stromů kuželovitá nebo válcovitě jehlanovitá, s větvemi uspořádanými v přeslenech, u starších stromů zaoblená a nepravidelně zavětvená. [[Borka]] je u mladých stromů hladká a hnědošedá, u starších stromů deskovitá a rozpraskaná do čtvercových plátů, černohnědá až šedočervenohnědá, pokrytá tenkými, volně přiléhavými malými šupinami; vnější borka je kolem 8&nbsp;mm tlustá, vnitřní borka je 8-15&nbsp;mm tlustá, bledě červenobílá a jemně vláknitá. [[Letorost]]y jsou zelené či šedozelené či šedohnědé, stříbrnomodrošedozelené, sesycháním hnědnoucí a hladké. Zimní [[pupen]]y jsou téměř válcovité a mírně pryskyřičnaté. [[Jehlice]] jsou tenké a světle zelené a vyskytují se ve [[svazeček|svazečcích]] po 5&nbsp; (vzácně též po 7&nbsp;); jehlice jsou 8-15&nbsp;cm dlouhé a 1-1,5&nbsp;mm široké; jehlice jsou na okrajích nepatrně vroubkované; s 3-7&nbsp;pryskyřičnými kanálky, pryskyřičné kanálky jsou 1&nbsp;středový a 2&nbsp;okrajové; s 1&nbsp;cévním svazkem; jehlice jsou v průřezu trojúhelníkové; svazečkové [[pochva (list)|pochvy]] jsou brzy opadávající.
 
Samčí (pylové) [[šištice]] se vyskytují ve spirálových shlucích u základen letorostů, jsou vzpřímené nebo pokleslé, štíhlé či silné, válcovité nebo vejčitě elipsoidní, 1,5-2,5&nbsp;cm dlouhé, zelenobílé s načervenalým vrcholem. Samičí (semenné) šištice - šišky jsou kuželovitě válcovité, nezralé zelené a dozráváním žluté nebo hnědožluté, ve zralosti rozevíravé, zprvu vzpřímené a později visící na 2-3&nbsp;cm dlouhých stopkách, často pryskyřičnaté; 8-14&nbsp;cm dlouhé; vyskytují se po jedné nebo v [[přeslen]]ech po 2&nbsp;. [[Šupina (botanika)|Šupiny]] šišek jsou tuhé, kosočtverečně obvejčité, 3-4&nbsp;cm dlouhé a 2,5-3&nbsp;cm široké, na špičce tupě zaoblené či zužující se, nezakřivené nebo mírně zakřivené. Výrůstky jsou kosočtverečné nebo trojúhelníkové, zesílené, bez hřbetu. Přírůstek prvního roku je tupý, beztrnný a tmavší než šupina. [[Semeno|Semena]] jsou obvejčitá, žlutohnědá, tmavohnědá nebo černá, 10-15&nbsp;mm dlouhá a 6-10&nbsp;mm široká, bezkřídlá či se spodním hřebenitým okrajem nebo vzácně s krátkým křídlem. K opylení dochází v dubnu - květnu. Semena dozrávají v září - říjnu druhého roku.
 
== Příbuznost ==