Revoluce roku 1848 v Německu: Porovnání verzí

'''Revoluce roku 18491848 v Německu''' byly sérií bouří, protestů a [[povstání]] v [[Německý spolek|Německém spolku]], které proběhly v německých státech a také v [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]] od roku [[1848]] do [[1849]]. Někdy bývá tato revoluce, jež byla součástí tehdejších [[Revoluce v roce 1848|revolučních bouří]] v celé [[Evropa|Evropě]], označována též jako '''Březnová revoluce''' ([[Němčina|německy]] ''Märzrevolution''). Vedle nespokojenosti značné části tehdejší společnosti s [[Autokracie|autokratickou]] formou vlád v jednotlivých německých zemích představovaly důležité příčiny revoluce též sílící [[nacionalismus]] a [[pangermanismus]], přičemž tato hnutí usilovala o vytvoření jednotného německého [[Národní stát|národního státu]]. Sociálně slabé skupiny obyvatel se pak během revoluce snažily prosadit zlepšení svých životních podmínek. Po vojenských porážkách vzbouřenců a bezvýsledném zasedání [[Frankfurtský parlament|Frankfurtského parlamentu]] nebylabyla revoluce v německých zemích v roce 1849 potlačena.

Poslední dubnovýbřeznový den roku [[18491848]] se sešel [[Frankfurtský parlament]] ve [[Frankfurt nad MoháčemMohanem|Frankfurtu nad MoháčemMohanem]], kde vytyčil 43 základní cíle:

# [[maloněmecká antikoncepcekoncepce]], která počítala se začleněním německých států bez rakouských zemí,

# [[velkoněmecká antikoncepcekoncepce]], která počítá se začleněním jak německých států, tak rakouských zemí + alpských zemí, Čech, Moravy a Slezska. V rámci velkoněmecké sjednocovací koncepce byla NěmcůmČechům přislíbena pouze Kulturní autonomie. Když Němci předložili tento návrh, napsal na základě toho František Palacký dopis do Frankfurtu nad Mohanem, který vysvětluje, proč je nemožné, aby Češi byli sjednoceni do Německého spolkového státu.