Choteč (okres Praha-západ): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Další fotografie: Doplnění fotografií.
obecná formulace v úvodu, odstavce, typografie
Řádek 30:
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=right |lat_deg=49 |lat_min=59 |lat_sec=12 |lon_deg=14 |lon_min=16 |lon_sec=59 |float=center |caption= |label=Choteč}}
}}
Obec '''Choteč''' se nachází v [[Okres Praha-západ|okrese Praha-západ]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]], asi 17 km jihozápadně od centra Prahy a 5 km severozápadně od města [[Černošice]]. Žije zde zhruba 400 obyvatel.
Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 319 obyvatel.
 
== Historie ==
V případě Chotče je jméno doloženo dávno před vznikem vesnice; původně šlo o název, kterým býval označován dnešní [[Radotínský potok]] ([[1115]]: ''ad rivulum Chotc'') a les, nacházející se v místech nynější vsi (1301: ''silvam Chotsche''). Zdejší pozemky bývaly ve vlastnictví [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] [[Klášter Plasy|kláštera v Plasích]], který je pronajímal světským držitelům. Ves byla založena teprve počátkem [[14. století]], jak dokládá zmínka z roku [[1336]] (''villae Chots''). Sídlil zde tehdy Ješek z Chotče, jehož potomkové drželi tato místa ještě dlouhá desetiletí. Z poloviny [[15. století]] pochází také zmínka o druhé tvrzi, jejíž renesanční zbytky se dnes nacházejí v objektu dvora bývalého státního statku. Jsou to fragmenty [[sgrafito|sgrafit]] s psaníčky a rostlinné ornamenty. Ze starší první tvrze nezbylo, až na zbytky příkopu, dnes již nic. Byla postavena na ostrohu ''Škrábek'' v místě zvaném ''Na zámkách''. Snad se jednalo o sídlo, které měl vybudovat po roce [[1301]] pan Eliáš z Tuchoměřic. Druhý panský dvůr vybudovaný ve středu obce byl v roce [[1622]] [[Pobělohorské konfiskace|zkonfiskován]] panu Jiřímu Magrlemu ze Solíšku za účast ve [[České stavovské povstání|stavovském povstání]]. Celý pak připadl kapitule u [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|kostela Všech svatých]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], která jej vlastní dodnes. Přede dvorem stojí dvě sochy, [[Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřiny]] a [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] z roku [[1764]]. Na pahorku nade vsí stojí o samotě na jihozápadní straně a v pěkné poloze, filiální [[Kostel svaté Kateřiny (Choteč)|kostel sv. Kateřiny]] z let [[1697]] až [[1709]], který dokresluje panorama vesnice.
 
Z poloviny [[15. století]] pochází také zmínka o druhé [[Tvrz|tvrzi]], jejíž renesanční zbytky se dnes nacházejí v objektu dvora bývalého státního statku. Jsou to fragmenty [[sgrafito|sgrafit]] s psaníčky a rostlinné ornamenty. Ze starší první tvrze nezbylo, až na zbytky příkopu, dnes již nic. Byla postavena na ostrohu ''Škrábek'' v místě zvaném ''Na zámkách''. Snad se jednalo o sídlo, které měl vybudovat po roce [[1301]] pan Eliáš z Tuchoměřic.
Kostelu dominují dvě věže. Při požáru jedné z nich v roce [[1856]] zřícené zdivo roztříštilo náhrobní kámen chrámové hrobky a odhalilo [[mumie|mumifikovanou]] mrtvolu správce statku. Odtažené, na zem shozené víko rakve a na kost okousané prsty nebožtíka ukázaly, že správce statku byl pohřben zaživa.
 
Druhý panský dvůr vybudovaný ve středu obce byl v roce [[1622]] [[Pobělohorské konfiskace|zkonfiskován]] panu Jiřímu Magrlemu ze Solíšku za účast ve [[České stavovské povstání|stavovském povstání]]. Celý pak připadl kapitule u [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|kostela Všech svatých]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], která jej vlastní dodnes. Přede dvorem stojí dvě sochy, [[Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřiny]] a [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] z roku [[1764]].
 
Na pahorku nade vsí stojí o samotě na jihozápadní straně a v pěkné poloze, filiální [[Kostel svaté Kateřiny (Choteč)|kostel sv. Kateřiny]] z let [[1697]] až [[1709]], který dokresluje panorama vesnice. Kostelu dominují dvě věže. Při požáru jedné z nich v roce [[1856]] zřícené zdivo roztříštilo náhrobní kámen chrámové hrobky a odhalilo [[mumie|mumifikovanou]] mrtvolu správce statku. Odtažené, na zem shozené víko rakve a na kost okousané prsty nebožtíka ukázaly, že správce statku byl pohřben zaživa.{{Doplňte zdroj}}
 
=== Územněsprávní začlenění ===
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
* 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov<ref>http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]</ref>
* 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
Řádek 54 ⟶ 55:
 
=== Rok 1932 ===
V obci Choteč ''(423&nbsp;obyvatel, katol. kostel)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, str.&nbsp;435. (česky a německy)</ref> 2&nbsp;hostince, kolář, 2&nbsp;mlýny, 4&nbsp;rolníci, řezník, 2&nbsp;obchody se smíšeným zbožím, stavitel, trafika, truhlář, velkostatek.
 
2&nbsp;hostince, kolář, 2&nbsp;mlýny, 4&nbsp;rolníci, řezník, 2&nbsp;obchody se smíšeným zbožím, stavitel, trafika, truhlář, velkostatek
 
== Pamětihodnosti ==
Řádek 66 ⟶ 65:
== Doprava ==
'''Dopravní síť'''
* Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III.&nbsp;třídy.
:Do obce vedou silnice III.&nbsp;třídy.
* Železnice
:Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
'''Veřejná doprava 2011'''
* Autobusová doprava
:V obci měly zastávky autobusové linky 309 Praha,Zličín - Choteč - Praha,Nádraží Radotín ''(v&nbsp;pracovních dnech 10&nbsp;spojů)'' a 313 Praha,Nádraží Radotín - Černošice,žel.zast. ''(denně mnoho spojů)'' {{Malé|(dopravce Veolia Transport Praha,&nbsp;s.&nbsp;r.&nbsp;o)}}.
 
:* Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
'''Veřejná doprava 2011'''
:* Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky 309 Praha,Zličín - Choteč - Praha,Nádraží Radotín ''(v&nbsp;pracovních dnech 10&nbsp;spojů)'' a 313 Praha,Nádraží Radotín - Černošice,žel.zast. ''(denně mnoho spojů)'' {{Malé|(dopravce Veolia Transport Praha,&nbsp;s.&nbsp;r.&nbsp;o)}}.
== Další fotografie ==
<gallery>