Válka trpaslíků a skřetů: Porovnání verzí

Nepřátelství mezi [[Trpaslíci (Středozem)|trpaslíky]] a [[Skřeti (Středozem)|skřety]] sahá až hluboko do dob před [[První věk|prvním věkem]].<ref name="Tolkien (2003), 75">[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Silmarillion'' Praha: 2003. [dále jen Tolkien (2003)]. Str. 75.</ref> Nejstarší trpasličí rod Dlouhovousáčů, který se podle svého praotce nazýval [[Durinův lid]], obýval od probuzení trpaslíků po tisíce let nejslavnější trpasličí sídlo [[Khazad-dûm]]. Po probuzení [[balrog]]a v roce 1980 třetího věku však byli trpaslíci z města vyhnáni, Khazad-dûm zpustl a brzy ho obsadili skřeti. Většina přeživších trpaslíků uprchla na severovýchod, kde Dlouhovousáči založili nové kolonie v [[Šedé hory (Středozem)|Šedých]] a [[Železné hory (Středozem)|Železných]] horách a také v hoře [[Osamělá hora|Osamělé hoře]] [[Erebor]]. Skřeti stejně jako trpaslíci obývali především horské sloje a jeskyně, a proto i zde velice často docházelo ke krvavým bojům mezi oběma rasami. Další velká pohroma pak na Durinův lid dolehla v roce 2770, kdy [[Draci (Středozem)|drak]] [[Šmak]] přepadnul Erebor a vypudil odtamtud krále [[Thrór]]a. Durinův dědic byl donucen uprchnout, načež se pouze s malou družinou potuloval [[Středozem]]í.<ref name="Tolkien (2002), 322 - 323.">Tolkien Návrat krále (2002). Str. 322 - 323.</ref>