Ondřejov: Porovnání verzí

'''Ondřejov''' je [[obec]] (bývalý [[městys]]) v [[Okres Praha-východ|okrese Praha-východ]], [[Středočeský kraj]]. Rozkládá se asi patnáct kilometrů jihovýchodně od města Říčany. Žije zde téměřpřes 15001600 obyvatel. Je známý zejména svou [[Ondřejovská hvězdárna|hvězdárnou]] – pracovištěm [[Astronomický ústav Akademie věd České republiky|Astronomického ústavu AV ČR]].

Název obce snad připomíná [[Páni z Dubé|pány z Dubé]] , z rozrodu [[Benešovici|Benešoviců]], zakladatele a majitele hradu Dubá (dnes zřícenina [[Stará Dubá]]), kteří často užívali jméno Ondřej a obec možná založili.{{Doplňte zdroj}} První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1352]], farní kostel je však již z první čtvrtiny 14. století. V raném novověku se v okolí dolovala stříbrná ruda. Z řemesel vynikalo kamnářství a hrnčířství.<ref>Ottův slovník naučný</ref>. V roce 1850 zde žilo 817 obyvatel ve 164 domech, roku 1900 974 obyvatel ve 169 domech a roku 1970 973 obyvatel ve 248 domech.<ref>Retrospektivní lexikon obcí ČSSR</ref>.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v&nbsp;roce, kdy ke změně došlo:

V městysi Ondřejov ''(přísl. Hlaváčov, 731&nbsp;obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, Státní hvězdárna)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, str.&nbsp;958. (česky a německy)</ref> lékař, autodoprava, biograf Sokol, cihelna, čalouník, galanterie, 2&nbsp;holiči, 5&nbsp;hostinců, 2&nbsp;koláři, 2&nbsp;kováři, 2&nbsp;krejčí, surové kůže, mlýn, 3&nbsp;obuvníci, 2&nbsp;pekaři, pila, 2&nbsp;řezníci, 2&nbsp;sedláři, sklenář, 5&nbsp;obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Ondřejov, 3&nbsp;trafiky, 3&nbsp;truhláři, zámečník, zubní ateliér.

{{viz téžPodrobně|Ondřejovská hvězdárna}}

Hvězdárna [[Astronomický ústav Akademie věd České republiky|Astronomického ústavu AV ČR]] na vrchu Mandě nad obcí (Mandina hůra -– pojmenovaná po Magdaleně z Vartemberka, manželce Jana ml. z Valdštejna, od roku 1554 majitele hrádeckého panství k němuž Ondřejov náležel. Také Žalov, jak vrch pojmenoval po smrti bratra Jana, roku 1898, zakladatel hvězdárny Josef Frič). [[Secesní architektura|Secesní]] budovy a kopule původní hvězdárny navrhoval [[Josef Fanta]]. Rozsáhlý areál hvězdárny je upraven jako park s vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Severněji v „Kubětinách“ je kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v ČR, ze sedmdesátých let 20. století; po roce 1990 byl dalekohled modernizován.

<gallery mode=packed>

Soubor:Ondřejov_hvězd_pracovna_DSCN0563Ondřejov hvězd pracovna DSCN0563.jpg|Hvězdárna, pracovna (J.&nbsp;Fanta, 1905)

Soubor:Ondřejov_hvězd_Z_kopule_DSCN0565Ondřejov hvězd Z kopule DSCN0565.jpg|Západní kopule (J.&nbsp;Fanta)

Soubor:Ondřejov_hvězd_Z_kop_od_náhr_DSCN0573Ondřejov hvězd Z kop od náhr DSCN0573.jpg|Západní kopule od náhrobku paní Fričové

=== [[Kostel svatého Šimona a Judy (Ondřejov)===
{{Podrobně|Kostel svatého Šimona a Judy]] ===(Ondřejov)}}

Jednolodní kostel s [[Renesanční architektura|renesanční]] věží, byl několikrát přestavěn, naposledy 1773 (z té doby je také část vnitřního zařízení) a 1876 zvýšena věž. Obvykle je uváděn [[Románská architektura|románský]] původ kostela. Výsledky záchranného archeologického výzkum v průběhu oprav budovy roce 2009, přinesly nové poznatky, které posouvají vznik kostela pravděpodobně až do první čtvrtiny 14. století.

V Ondřejově jsou prohlášeny dvě skupiny [[Památný strom|památných stromů]]: [[Lípy u Kostela v Ondřejově|Dvojice lip malolistých]] roste uprostřed obce u kostela ({{Souřadnice|49.9043056|14.7823889}}), [[Lípy u křížku v Ondřejově|další pár lip]] (původně čtveřice) téhož druhu pak stál na západním okraji obce, u křížku při silnici do [[Turkovice (Ondřejov)|Turkovic]] ({{Souřadnice|49.906|14.7718889}}). V roce 2016 zůstává jen jedna, druhá proschlá byla z bezpečnostních důvodů odstraněna.

Pomníček akademickému pluku pražských studentů, kteří v roce 1800 táhli proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]], dal postavit roku 1843 místní farář Václav Horáček na vrchu Mandě, později [[Žalov]]ě.

=== Pomník padlým v I.první světové válce ===

Na náměstí je pomník padlým v 1.[[První světová válka|první světové válce]] odhalený v roce 1928 k 10. výročí ČSR. Na pomníku jsou letopočty MCMXXVIII a MCMXXVIII a nápis PADLI ABY OŽILA VLAST a vložena deska obětí II.[[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Autorem návrhu pomníku je architekt [[Otto Rothmayer]], jehož učitelem byl [[Josip Plečnik]], architekt úprav Pražského Hradu.

<gallery mode=packed>

Soubor:Ondřejov_fara_DSCN0578Ondřejov fara DSCN0578.jpg|Fara (1778)

Soubor:Ondřejov_JV_strana_návsi_DSCN0580Ondřejov JV strana návsi DSCN0580.jpg|Domy na náměstí

Soubor:Ondřejov_vila_Leonora_DSCN0577Ondřejov vila Leonora DSCN0577.JPG|Vila Leonora (kolem 1875)

Soubor:Ondřejov_pomník_DSCN0576Ondřejov pomník DSCN0576.jpg|Pomníček z roku 1843

FileSoubor:3.Ondřejov pomník padlým celkový pohled ze strany s letopočtem MCMXXVIII čelní pohled z převýšení terénu.JPG|Otto Rothmayer: Pomník padlým (1928).

Katastrem obce prochází [[dálnice D1]], nejbližší sjezd jsou [[Mirošovice]]. Dále tudy vedou silnice II. třídy [[Silnice II/113|II/113]] v&nbsp;úseku Český Brod - Mukařov - Chocerady, a dva úseky silnice [[Silnice II/335|II/335]] Mnichovice - Sázava. Silnice III. třídy:<ref>[http://www.rsd.cz/Mapy/webova-mapova-aplikace Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR"]</ref>

Do roku 2009 existovala samostatná ''Římskokatolická farnost Ondřejov''. V rámci procesu slučování [[Farnost|farností]] v [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecézi]] došlo k 1.7. červenci 2009 ke sloučení ondřejovské, choceradské a mnichovické farnosti a vznikla nástupnická organizace [[Římskokatolická farnost Mnichovice]]. Zajímavostí je, že zatímco místní část Ondřejov patří do této farnosti, zbývající dvě části obce -– [[Třemblat]] a [[Turkovice (Ondřejov)|Turkovice]] -– spadají administrativně pod [[Římskokatolická farnost Hrusice|Římskokatolickou farnost Hrusice]].

Nejstarší organizací dosud působící je [[sbor dobrovolných hasičů]]. Další jsou [[Sokol (spolek)|Sokol]] a fotbalový oddíl, obec [[Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická|baráčníků]]. Do novější doby spadají např. Posázavský klub historických vozidel, Kruh přátel hudby, sdružení Setkání a Vrstevnice, živými společenstvími jsou i myslivci, chovatelé a rybáři.