Verze z 6. 10. 2017, 20:03 editovat Upíří historik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 601 editací →‎Přehled dědičných členů: Doplnění linků značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 10. 2017, 15:18 editovat zrušit editaci Upíří historik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 601 editací →‎Přehled dědičných členů: Poslední drobné opravy v pořadí hrabat dle stáří, zvl. kolonka pro lankrabata značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 30: Dědiční členové měli mezi sebou pořadí dle [[Šlechtický titul\|šlechtického titulu]], který nosili a "uvnitř" svého ranku měli pořadí od nejstarší rodiny k nejmladší. členy tedy byly hlavy následujících rodin: tři [[Německý spolek\|suverénní knížecí rody]]: [[Lichtenštejnové]] (čtyři větve: [[Seznam lichtenštejnských knížat\|panující]], [[Moravský Krumlov\|moravskokrumlovská]], [[Hollenegg\|hollenežská]] a [[Neulengbach\|neulengbašská]]), [[Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská\|Sasko-Kobursko-Gotha]] (katolická větev S.-K.-[[Koháryové\|Koháry]]) a [[Leopold ze Schaumburg-Lippe\|Schaumburg-Lippe]] ([[Náchod\|náchodská]] větev) sedmnáct (ve skutečnosti šestnáct) [[Seznam mediatizovaných rodů#Knížecí rody\|dříve suverénních knížecích rodin]] podle hodnosti:<ref>Jejich hodnost se počítala podle data získání virilního hlasu na [[Říšský sněm (Svatá říše římská)\|říšském sněmu]], pokud jej nezískali, pak podle stáří knížecího titulu, ovšem s tím, že i kníže s nejstarším titulem stál až za posledním knížetem, který získal virilní hlas.</ref> [[Lobkovicové]] (dvě větve, [[Roudnické vévodství\|roudni]]<nowiki/>cká]] i [[Mělník\|mělni]]<nowiki/>cká]]), [[Ditrichštejnové]] (nepřijali členství),<ref>Poslední Ditrichštejn navíc nepřijal ani knížecí titul, fakticky tedy již ani nešlo o knížecí rod. </ref> [[Auerspergové]] ([[Vlašim\|vlašimská]] větev), [[Fürstenbergové]] (česká sekundogenitura), [[Schwarzenbergové]] (dvě větve, [[Hluboká nad Vltavou\|hlubo]]<nowiki/>cká]] i [[Orlík nad Vltavou\|orlická]]), [[Thurn-Taxisové]], Auerspergové ([[Žleby\|žlebská]] větev),<ref>Žlebští Auerspergové získali knížecí titul teprve roku 1746, virilního hlasu tato samostatná větev nedosáhla.</ref> [[Johann Karl Khevenhüller-Metsch\|Khevenhüllerové]], [[Colloredové\|Colloredo-Mannsfeld]] (knížecí větev), [[Hohenlohe]]-Langenburgové (česká katolická větev), [[Starhembergové]], [[Orsini-Rosenberg]], [[Schönburg-Hartensteinové\|Schönburg-Hartenstein]], [[Salm-Reifferscheidt-Raitz\|Salm-Raitz]], [[Metternichové]], [[Windischgrätzové]] ([[Alfred Windischgrätz\|Alfredova]] větev) a [[Trauttmansdorffové]] (knížecí [[Horšovský Týn\|horšovotýnecká]] větev) šestnáct (ve skutečnosti patnáct) titulárních [[Kníže\|knížat]] podle stáří knížecího titulu: [[Andrzej Lubomirski\|Lubomirští]], [[Porcia (šlechtický rod)\|Porcia]], [[Lambergové]] (knížecí větev, neúčastnili se), [[Kinští]] (knížecí větev), [[Clary-Aldringenové]], [[Paarové]], [[Czartoryští]], [[Eustachy Stanisław Sanguszko\|Sanguszkové]], [[Windisch-Graetzové\|Windischgrätzové]] ([[Weriand Windisch-Graetz\|Weriandova]] větev), [[Collaltové]], [[Rohanové]], [[Sapiehové]], [[Neippergové#Montenuovo\|Montenuovo~~]], [[Beaufort-Spontinové~~]], [[Dietrichštejnové]] (z rodu [[Mensdorff-Pouilly\|Mensdorf-Pouilly]]), [[Beaufort-Spontinové]] a [[Thun-Hohensteinové]] (knížecí [[Děčín\|děčínská]] větev). čtyři [[Seznam mediatizovaných rodů#Hraběcí rody\|dříve suverénních hrabata]] podle data získání [[Říšské stavy\|říšského stavovství]]: [[Schönbornové\|Schönbornové z Buchheimu]] (tzv. česká větev),<ref>Tato rodová větev sice přímo pochází z vládnoucího rodu, není ale považována za samostatnou mediatizovanou linii a její hlava nemá nárok na titul [[Osvícenost]]. Naopak v Rakousku usazená mediatizovaná větev rodu s velkým fideikomisem členství v panské sněmovně nezískala.</ref> [[Wurmbrandt-Stuppach]], [[Kuefsteinové\|Kuefstein]]-[[Greillenstein (zámek)\|Greillenstein]], [[Harrachové\|Harrach]]-[[Bruck an der Leitha\|Bruck]] 64 rodů titulárních hrabat (7372 hlasů dle rodových větví) podle stáří hraběcího titulu:<ref>V případě více větví stejného rodu (a tedy stejně starého hraběcího titulu), jsou větve řazeny podle stáří dědičného členství v panské sněmovně.</ref> [[~~Fürstenbergové~~Šlikové]] ~~([[Lankrabě\|lankraběcí]] větev z [[Weitra\|Weitry]])~~,~~<ref>Tato větev sice pochází z dříve vládnoucí rodiny, oddělila se ale ještě před~~ [[~~Mediatizace\|mediatizací]] a není tedy [[Seznam mediatizovaných rodů\|mediatizovaným rodem]]. V roce 1843 získali v Rakousku titul [[Osvícenost]] jako zvláštní milost. </ref> [[Šlikové~~Lodronové]], [[~~Lodronové~~Hardekové]], [[~~Hardekové~~Montecuccoli]]-Laderchi, [[Thurn und Valsassina]], [[Jan Józef Tarnowski\|Tarnowští~~]], [[Montecuccoli~~]], [[Buquoyové]], [[Althannové]], [[Trauttmansdorffové]] (hraběcí [[Gleichenberg\|gleichenberská]] větev),<ref name=":0">Tyto rodové větve se oddělily ještě dříve, než jejich příbuzní získali v [[Svatá říše římská\|říši]] vlastní [[Říšská bezprostřednost\|bezprostřední]] panství a vládnoucí postavení spolu se [[Říšské stavy\|stavovstvím]]. Nejde tedy v žádném smyslu o dříve panující rody.</ref> [[Czerninové z Chudenic]], Czernin-[[Morzinové\|Morzin]], [[Valdštejnové]], [[Thun-Hohensteinové]] (hraběcí [[Klášterec nad Ohří\|klášterecká]] větev), Thun-Hohensteinové ([[Děčín\|děčínská]] větev, od r. 1911 knížata), [[Franz Attems\|Attemsové]], [[Edmund Attems\|Attemsové-Gilleis]], [[Des Fours]], [[Brandis\|Brandisové]], [[Herbersteinové]], [[Nosticové]] ([[Planá\|planská]] větev), Nosticové ([[Sokolov\|sokolovská]] větev), [[Ungnadové z Weißenwolffu]], [[Vetterové z Lilie]], [[Abensperg-Traun]] ([[Petronell-Carnuntum\|petronellská]] větev), Abensberg-Traun-[[Maissau\|Maißau]], [[Gotthard Trapp\|Trapp]], [[Serényiové]], [[Šternberkové]], [[Kounicové]], [[Lambergové]]-[[Ottenstein]], [[Carl Lamberg\|Lambergové]]-[[Pöllau]]~~'''~~-~~'''~~Feistritz, [[Kolowratové]], [[Alexander Hoyos\|Hoyos]], [[Kinští]] ([[Chlumec nad Cidlinou\|chlumecká]] hraběcí větev), [[Silva-Taroucové]], [[Franz Falkenhayn\|Falkenhaynové]], [[Goëss]], [[Kálnokyové von Köröspatak\|Kálnoky]], [[Fünfkirchenové]], [[Vratislavové z Mitrovic\|Wratislavové]]-[[Netoličtí z Eisenberka\|Netoličtí]], [[Žerotínové]], [[Wilczkové]], [[Podstatští z Prusinovic\|Podstatští z Lichtenštejna]], [[Chotkové z Chotkova\|Chotkové]], [[Colloredové\|Colloredo-Mannsfeld]] (hraběcí větev),<ref name=":0" /> [[Haugvicové z Biskupic\|Haugwitzové]], [[Larischové\|Larisch-Moenich]], [[Martinicové a Clam-Martinicové\|Clam-Martinicové]], [[Dzieduszycki\|Dzieduszyčtí]], [[Potočtí]]-[[Łańcut]], [[Andrzej Kazimierz Potocki\|Potočtí]]-[[Krzeszowice\|Krzeszowicze]], [[Bavorowští]], [[Lanckorońští]], [[Agenor Gołuchowski mladší\|Gołuchowští]], [[Antoni Lewicki\|Lewicki]], [[Beaufort-Spontinové]] (od r. 1876 knížata), [[Westphalen (šlechtický rod)\|Westphalen]], [[Mensdorff-Pouilly]], [[Miniscalchi]] (odmítli členství), [[Papafava]] (odmítli členství), [[Jan Habsbursko-Lotrinský#Rodina\|Z Merana]], [[Kazimír Felix Badeni\|Badeni]], [[Colleoni]] (odmítli členství), [[Venier]] (odmítli členství), [[Maximilian Vrints zu Falkenstein\|Vrints]] zu [[Falkenstein]], [[Widmannové\|Widmann-Sedlnitzky]], [[Dobřenští z Dobřenic]], [[Robert Walterskirchen\|Walterskirchen]], [[Leopold Gudenus\|Gudenus]], [[Sedlničtí z Choltic]], [[Anton Ludwigstorff\|Ludwigstorff]], [[Georg Wassilko von Serecki\|Wassilko von Serecki]] devět [[Svobodný pán\|svobodných pánů]] podle stáří panského titulu: [[Georg Wilhelm von Walterskirchen\|Walterskirchen]] (hrabata od r. 1907), [[Locatelli]], [[Dalbergové]], [[Rudolf Adam von Hackelberg-Landau\|Hackelberg-Landau]], [[Leopold Gudenus\|Gudenus]] (hrabata od r. 1907), [[Ferdinand Sternbach (tyrolský politik)\|Sternbach zum Stock und Luttach]], [[Anton Ludwigstorff\|Ludwigstorff]] (hrabata od r. 1910), [[Georg Wassilko von Serecki\|Wassilko von Serecki]] (hrabata od r. 1918), [[Kocové z Dobrše]] tři [[Markýz\|markýzové]] podle stáří titulu (všichni odmítli členství): [[Canossa (šlechtický rod)\|Canossa]], [[Guidi]], [[Cavriani]] jeden [[Lankrabě\|lankraběcí]] rod: [[Fürstenbergové]] (větev z [[Weitra\|Weitry]]),<ref>Tato větev sice pochází z dříve vládnoucí rodiny, oddělila se ale ještě před [[Mediatizace\|mediatizací]] a není tedy [[Seznam mediatizovaných rodů\|mediatizovaným rodem]]. V roce 1843 získali v Rakousku titul [[Osvícenost]] jako zvláštní milost. </ref> Sněmovna byla otevřena 18. dubna 1861. Mnozí dědiční členové byli povoláni až po tomto datu: * 1862: Althannové, Hardekové, Kinští-hraběcí chlumecká větev a Šlikové (7. února), Thurn-Taxisové (5. dubna) * 1867: Schaumburg-Lippe, Porcia a Beaufort-Spontinové (1. dubna), Fünfkirchenové (5. května), Sasko-Coburg-Gotha, Lubomirští, Thurn-Valsassina, a Abensberg-Traun-Maißau (25. listopadu) * 1868: Fürstenbergové-lankraběcí větev (28. února) * 1871: Lichtenštejnové-větev [[Hollenegg]] (28. ledna) Řádek 46 ⟶ 47: * 1879: Schwarzenbergové-orlická větev, Thun-Hohensteinové-děčínská, posléze knížecí větev, Chotkové a Bavorowští (20. září) * 1881: Trauttmansdorffové-hraběcí gleichenberská větev, a Lambergové-Ottenstein-hraběcí větev (16. listopadu) * 1883: Lobkovicové-mělnická větev (15. února) * 1889: Kolovratové (20. dubna) * 1891: Nosticové-Sokolov (13. dubna) * 1899: Dzieduszyčtí (8. září) * 1907: Auerspergové-žlebská větev, Tarnowští, Ditrichštejn-[[Mikulov\|Nikolsburg]], Clam-Martinicové, Veter von der Lilie, Potočtí-Krzeszowicze, Gudenus, Dalbergové, a Ludwigstorff (14. června), Lewicki (27. srpna) * 1909: Hohenlohe-Langenburg, Žerotínové, Kálnoky, Mensdorff-Pouilly, a Westphalen (27. prosince) * 1912: Windischgrätzové-Weriandova větev, Wurmbrand-Stuppach, Colloredo-Mannsfeldové-hraběcí větev, Czerninové-Morzin, Serényové, Dobřenští z Dobřenic, Sedlničtí z Choltic, Kocové z Dobrše, a Locatelli (26. února) * 1917: Lichtenštejnové-větev [[Neulengbach]], Attemsové-Gilleis, Des Fours, Lambergové-Pöllau-Feistritz-hraběcí větev, a Widmannové-Sedlnitzky (19. května), Wassilko von Serecki (1. srpna) Sedm (osm) rodů náleželo mezi šlechtu [[Království lombardsko-benátské\|Benátského království]] a bylo v roce 1866 oficiálně vyškrtnuto, v předchozím období se však zasedání (až na rod Collalto) neúčastnili: * markýzové Canossa, Cavriani a Guidi, hrabata Venier, Colleoni, Miniscalchi a Papafava (v předchozím období se však zasedání vůbec neúčastnili) * kníže Collalto (cítil se být zástupcem [[Markrabství moravské\|Moravy]], kde ležel i jeho [[Svěřenství\|fideikomis]] [[Brtnice]], v l. 1861-1865 byl ve sněmovně aktivní, přesto byl roku 1866 proti své vůli zbaven členství)

Panská sněmovna: Porovnání verzí