Gusinje: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.43b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Gusinje
| originální jméno = Gucia / Gusi / Гусиње
| znak =
| obrázek = Gusinje 01.jpg
| popisek = Hlavní ulice
| zeměpisná šířka = 42.5619
| zeměpisná délka = 19.8339
| stát = Černá Hora
| pojem vyššího celku = [[Opština]]
| název vyššího celku = Gusinje
| pojem nižšího celku =
| název nižšího celku =
| pojem celku 3 =
| název celku 3 =
| administrativní dělení =
| loc-map = {{LocMap |Černá Hora|label=Gusinje|position=left |width=250 |lat=42.5619|long=19.8339|float=center |caption=}}
| popisek mapy =
| nadmořská výška = 925<ref>https://drive.google.com/file/d/0B1b7x_uKYndpd0l6aE1ZVjNmRHc/edit?pli=1</ref>
| hustota zalidnění =
| rozloha =
| počet obyvatel = 1 673
| rok = 2011
| starosta =
| Adresa úřadu =
| web =
}}
 
'''Gusinje''' ([[albánština|albánsky]] '''Gucia'''/'''Gusi''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Гусиње''') je malé město ve východní části [[Černá Hora|Černé Hory]] poblíž hranice s [[Albánie|Albánií]]. Dle údajů z roku [[2011]] zde žije necelých 1700 obyvatel. Administrativně je správním střediskem stejnojmenné opštiny Gusinje (tato opština vznikla v roce 2014 vyčleněním z opštiny Plav). Nachází se na soutoku říček [[Vruja]] a [[Grnčar]], pod strmými svahy pohoří [[Prokletije]] z jihu a pohoří [[Visitor]] ze severu, na silničním tahu z [[Albánie]] do [[Plav (Černá Hora)|Plavu]] a dále do zbytku Černé Hory. Historicky přes Gusinje procházela obchodní stezka, spojující [[Skadar]] (dnes v [[Albánie|Albánii]]) a [[Peć]] (dnes na území [[Kosovo|Kosova]]).
 
== Historie ==
 
Záznamy o městu Gusinje z dávných dob nebyly dochovány. Ve [[14. století]] byla zaznamenána existence vesnice ''Gusino'', která představuje jádro dnešního města. Obyvatelstvo, které v Gusinji žilo, se často měnilo. Albánské obyvatelstvo, tzv. [[Kelmendi|Kelmendiové]]ové bylo vyhnáno slovanským obyvatelstvem, které později nahradili místní [[islám v Černé Hoře|muslimové]] z okolí města [[Plav (Černá Hora)|Plav]]. Podle cestovatele [[Ami Boué|Amiho Bouhé]], který město v roce [[1836]] navštívil, mělo Gusinje 300 domů, které byly osídleny srbským a [[Albánci|albánským]] obyvatelstvem. Několik dalších cestovatelů popsalo Gusinje jako místo "s čtyřmi mešitami a 1600 domácnostmi (Velimirović), 400 domy, z nichž čtvrtina jsou srbské (Jurišić).
 
Až do roku [[1913]] bylo město součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], spadalo pod [[Novi Pazar|novopazarský]] [[sandžak]]. Poté bylo připojeno k [[Černá Hora|Černé Hoře]], od roku [[1918]] bylo součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[SFRJ|Jugoslávie]]. Vzhledem k odlehlosti od hlavních dopravních tahů nikdy nebylo předmětem rozsáhlejšího ekonomického i společenského rozvoje. V roce [[1939]] bylo popsáno jako ''město orientálního charakteru'' s převážně [[Albánci|albánským]] obyvatelstvem. V [[20. století]] došlo vzhledem k vystěhovávání do zbytku Jugoslávie i do zahraničí k pádu počtu obyvatel. Na začátku [[21. století]] se díky blízkosti pohoří Prokletije otevřela jako vhodná možnost pro rozvoj místní ekonomiky [[turistika]]. Vzhledem k nedaleké hranici s [[Albánie|Albánií]], která byla až do roku [[1991]] přísně střežena{{chybí zdroj}}, nebylo možné rozvíjet turistiku v blízkém pohraničí dobách existence socialistické Jugoslávie.
 
== Obyvatelstvo ==
Řádek 54 ⟶ 53:
{{Černá Hora}}
{{Portály|Černá Hora}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Města v Černé Hoře]]