Vokálová harmonie: Porovnání verzí

=== Ugrofinské jazyky ===

==== Finština ====

 

Ve [[finština|finštině]] existují tři skupiny [[samohláska|samohlásek]]: přední (''ä'', ''ö'', ''y''), neutrální přední (''i'', ''e'') a zadní (''a'', ''o'', ''u''). Kombinace předních samohlásek se zadními není možná, kombinace neutrálních s předními nebo neutrálních se zadními možná je. Ve finštině se tedy [[sufix]]y, obsahující jiné než neutrální samohlásky, musí vyskytovat ve dvojí podobě, tzv. s předními a zadními samohláskami. Příkladem může být [[koncovka]] [[inessiv]]u ''-ssa/-ssä''. První tvar obsahuje zadní samohlásku ''a'', bude se tedy připojovat ke slovům s [[kořen (mluvnice)|kořenem]] obsahujícím zadní samohlásky, naopak druhý tvar obsahuje přední samohlásku ''ä'', a tak se bude připojovat ke kořenům obsahujících přední samohlásky. Pokud kořen obsahuje pouze neutrální přední samohlásky, bude se k němu připojovat sufix s předními samohláskami.

 

==== Votština ====

 

[[Votština]] má jakožto [[baltofinské jazyky|baltofinský jazyk]] podobný systém vokálové harmonie jako [[finština]]. Samohlásky jsou rozděleny na přední (''ä'', ''ö'', ''ü'', ''e'') a zadní (''a'', ''o'', ''u'', ''õ''), přičemž pouze ''i'' je neutrální. Platí, že zadní a přední samohlásky se nesmí vyskytovat v jednom slově, zatímco neutrální ''i'' se může objevit ve slovech s předními i zadními samohláskami. Tohoto pravidla se využívá například při ohýbání slov, kdy se ke kmeni slova připojují různé [[sufix]]y. Většina těchto sufixů má své varianty v předních i zadních samohláskách a ke kmeni se připojuje pouze ta varianta, která obsahuje stejné samohlásky jako dané slovo. Pokud je slovo [[složenina|složené]] z několika jiných slov, řídí se vokálová harmonie podle posledního připojeného slova.

{{Pahýl}}

{{Portály|Jazyk}}

 

[[Kategorie:Fonologie]]