Simplonský tunel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - železniční tunel
| název = Simplonský tunel
| obrázek = NEAT LBT engl.png
| velikost obrázku =
| popisek = Simplonský tunel (vpravo) na ortomapě Alp
| stát = {{flagicon|SUI}} Švýcarsko<br /> {{flagicon|ITA}} Itálie
| místo = Simplon
| provozovatel = SBB
| portál 1 = [[Soubor:Wappen Wallis matt.svg|16px]] [[Valais|kanton Wallis]] - [[Brig]] (CH)
| nadmořská výška 1 = 685,80
| portál 2 = [[Iselle]]/[[Domodossola]] (IT)
| nadmořská výška 2 = 633,48
| portál 3 =
| nadmořská výška 3 =
| portál 4 =
| nadmořská výška 4 =
| délka =
| rozchod = 1435
| počet Dtubusů = 2
| počet Btubusů =
| počet Stubusů =
| kolejí v tubusu 1 = 1
| kolejí v tubusu 2 =
| maximální rychlost =
| propustnost =
| dodavatel =
| geologická sondáž =
| zahájení = '''1. tubus:'''<br /> 22. listopad 1898 (Švýcarsko)<br /> 21. prosinec 1898 (Itálie)<br /> '''2. tubus:''' 1912
| průraz = '''1.tubus:''' 24. únor 1905<br /> '''2. tubus:''' 1912
| dokončení = '''1. tubus:''' 19. květen 1906<br /> '''2. tunus''' 1921
| otevření = '''1. tubus:''' 1. červen 1906<br /> '''2. tubus:''' 1922
| náklady =
| celková délka =
| průměr 1 =
| průměr 2 =
| délka tubusu 1 = (1) 19,803
| délka tubusu 2 = (2) 19,823
| délka tubusu 3 =
| délka tubusu 4 =
| bezpečnostní stanice =
| servisní stanice =
| vytěžený objem =
| vytěžená hmotnost =
}}
'''Simplonský tunel''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Simplontunnel''}}, {{Vjazyce|it}} {{Cizojazyčně|it|''Tunnel del Sempione''}}) je 19,8 km dlouhý [[úpatní tunel|úpatní]] dvoutubusový železniční [[tunel]] mezi [[Švýcarsko|Švýcarskem]] a [[Itálie|Itálií]]. Překonává oblast Simplonu a spojuje údolí [[Rhona|Rhony]] s údolím [[Val Divedro]] v regionu [[Ossola]]. Simplonský tunel byl po mnoho let nejdelší železniční tunel na světě. Stavba tunelu probíhala ve dvou etapách [[1898]]–[[1905]] a [[1912]]–[[1921]]. Simplonský tunel je součástí Lötschberské železnice otevřené již v roce [[1882]].
== Projekt ==
[[Soubor:Simplontunnel 01.jpg|
[[Soubor:Simplon tunnel E.jpg|
[[Soubor:Simplontunnel01.jpg|
Projektu<ref name="ST1">[http://www.filahome-stamps.com/stamps/0603-simplon-tunnel.htm Simplonský tunel 1]</ref> a následné realizaci předcházelo několik let diskusí a směru ražby a zajištění financí. V přípravě projektu se uvažovalo o dvou variantách výstavby. Levnější varianta vrcholového (kratšího) tunelu ale s nutností vybudování táhlých stoupání k výše položeným portálům tunelu v horách a dražší varianta ražby úpatního tunelu. Pro Simplonský tunel podle návrhu z roku [[1891]] bylo potřeba na severní straně vybudovat nájezd v délce 2,5 km, na jižní, italské, straně pak delší 19,5 km dlouhou rampu s maximálním sklonem 20 ‰. Nakonec se realizovala verze tunelu [[úpatní tunel|úpatního]], bez nájezdových ramp.<ref name="acta">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hánek
Řádek 73:
{{clear}}
== Ražba tunelu ==
[[Soubor:Simplon tunnel F.jpg|
[[Soubor:Simplon tunnel A.png|
[[Soubor:Simplon tunnel H.png|
[[Soubor:Simplon tunnel B.png|
Ražba tunelu, plánované délky 19 803 m, byla sice prováděna v obou plánovaných tubusech, ale pouze východní byl ražen v plném požadovaném profilu. V druhém tubusu byla ražena pouze menší pomocná [[štola]]. Tunel má převážně přímý směr v délce 19 318,63 metru, pouze u portálů jsou krátké oblouky, které zprostředkují napojení tunelu na trať v údolí.
Řádek 84:
{{clear}}
[[Soubor:Simplon tunnel G.jpg|
[[Soubor:Simplon tunnel D.jpg|
V průběhu stavby bylo nutno pro zajištění potřebného proudění vzduchu a jeho výměnu zvýšit z 17,3 m<sup>3</sup>/h na jižní straně v roce 1902 a z 53 m<sup>3</sup> na severní straně v roce 1905. Oběh vzduchu zajišťovaly ventilátory a kompresory Rhone & Diveria o výkonu 1 500-2 200 koňských sil (hp). Další techniku jako turbíny dodala firma Sulzer Brothers, dále pak kompresory a čerpadla, parní systémy, vzduchové kompresory a odstředivá čerpadla pro dodávku užitkové vody, chladící systémy pro úpravu vody a vzduchu. Tato technika byla umístěna převážně u portálů, stejně tak jako sociální zázemí pro dělníky. Tlakové pumpy dodávaly pro vrtačky vodu o tlaku 80 až 100 atmosfér. Chladící voda byla dodávána pomocí odstředivých čerpadel o tlaku 22 atm., v místě průrazu, vlivem hydrodynamických ztrát, byl tento tlak 10-15 atm.
Řádek 140:
{{Portály|Švýcarsko|Železnice}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Rozchod 1435 mm]]
|