Vozovka: Porovnání verzí

'''Vozovka''' je vrchní část [[pozemní komunikace]], určená pro jízdu [[vozidlo|vozidel]]. Součástí vozovky jsou především [[jízdní pruh]]y.

Vozovka je označení především pro zpevněný povrch jízdních pásů komunikací silničního (nebo uličního) typu. Nezpevněný povrch mají zejména [[cesta (druh pozemní komunikace)|cesty]] vzniklé pouhým vyježděním. Obvykle se za nezpevněný označuje též povrch tvořený nezhutněnou sutí, kameny, štěrkopískem, stavebním rumem nebo podobnými hmotami, avšak ČSN 73 6100 „Názvosloví silničních komunikací“ v bodě 40 cesty s takovým povrchem řadí mezi zpevněné. Za zpevněný povrch se považují zejména plochy s krytem tvořeným litými [[živice|živičnými]] materiály ([[asfalt]]), kamennou či betonovou [[dlažba|dlažbou]], [[panel]]y, litým betonem atd. Druh materiálu a druh a síla podkladních vrstev jsou voleny podle předpokládaného (návrhového) zatížení komunikace, tedy druhu a frekvence provozu vozidel, která vozovku mají užívat, a s ohledem na navrhovanou životnost. ČSN 73 6100 v bodech 363 a 364 rozděluje vozovky na netuhé a tuhé: netuhé jsou vozovky s živičným, popřípadě jiným krytem na podkladu ze stmelených nebo nestmelených materiálů. Tuhá je vozovka s cementobetonovým krytem anebo s podkladem z prostého nebo vyztuženého cementového betonu.

Vozovka má podle ČSN 73 6100 tyto vrstvy:

Vozovky trpí například těmito závadami:

Někdejší ČSN 73 6100 z roku 1983 v bodě 361 definovala vozovku jako zpevněnou část silniční komunikace určenou pro pojíždění vozidel. Silniční komunikací přitom norma podle bodu 2 rozumí komunikaci určenou převážně pro provoz silničních motorových vozidel, jejímž charakteristickým znakem je zpevněná vozovka.

Definice vozovky v českém zákoně o silničním provozu (361/2000 Sb.) není uvedena, avšak tento termín je hojně používán v definicích ostatních pojmů i v normativních ustanoveních zákona i prováděcích předpisů. Neostrou a neúplnou definici vozovky lze tedy nepřímo odvozovat z kontextu dalších ustanovení.

* V § 2 písm. t) zákona č. 361/2000 Sb. v aktuálním znění je [[jízdní pruh]] definován jako část vozovky; obdobně § 12 odst. 8 definuje jízdní pruh pro případ, že není na vozovce vyznačen. Částí vozovky tedy jsou všechny jízdní pruhy včetně [[vyhrazený jízdní pruh|vyhrazených jízdních pruhů]]. [[Pruh pro cyklisty]] na [[stezka pro chodce a cyklisty|stezce pro chodce a cyklisty]] však do pojmu jízdní pruh spíše nespadá a za vozovku považován není. Nejasné je, zda součástí vozovky jsou účelové pruhy jako [[parkovací pruh]], [[odstavný pruh]], [[zastávkový pruh]] atd.

* V § 2 písm. x) je hranice křižovatky definovaná pomocí pojmů „kolmice k ose vozovky“ a „zakřivení okraje vozovky“. Předpokládá tedy, že vozovka může mít podélnou osu a nezakřivený či zakřivený okraj.

* Ustanovení o „části vozovky určené pro jeho směr jízdy“ (např. § 21 odst. 3) předpokládají směrově rozdělenou vozovku. V případě obousměrné jednopruhové komunikace může být správný způsob odbočování vlevo sporný.

* § 15 odst. 1 zakazuje objíždět vozidlo hromadné dopravy, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, přičemž výjimkou je autobus nebo trolejbus, který zastavil u okraje vozovky. Toto ustanovení zjevně předpokládá, že autobus, který zastavil v zastávkovém pruhu, zastavil „u okraje vozovky“, což však stále nevylučuje, že by okrajem vozovky mohl být i levý okraj zastávkového pruhu.

* V § 5 odst. 2 písm. h) a ustanovení o přechodech pro chodce a přecházení (§ 54) předpokládají, že vozovka je tím, co chodec přechází. Tato ustanovení jsou formulována tak, jako by [[tramvajový pás]] (ať v úrovni vozovky nebo zvýšený) byl součástí vozovky, protože tentýž odstavec píše i o dávání přednosti tramvaji a obdobná ustanovení o přecházení tramvajového pásu v pravidlech chybí.

* Podle pravidel o odbočování (§ 21 odst. 3) se řidič má při odbočování vlevo řadit co nejvíce vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy. V praxi se vyskytují rozdílné výklady, zda to znamená povinnost řadit se na nezvýšeném tramvajovém pásu anebo vpravo od něj.

* Podle popisu významu značky „zúžená vozovka“ ve vyhlášce 30/2001 Sb. se místo, kde se tramvajová kolej přibližuje k chodníku, považuje za zúžení vozovky.

* § 13 odst. 2 zákona píše o „tramvajovém pásu v úrovni vozovky“. Tato formulace nasvědčuje tomu, že tramvajový pás není za součást vozovky považován (nepíše se o „zbývající části vozovky“, a to ani v případě, kdy je po něm povolena jízda silničním vozidlům. Dále se píše o tramvajovém pásu zvýšeném nad nebo sníženém pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak odděleném, což rovněž předpokládá, že tramvajový pás není částí vozovky.

* § 11 odst. 1 obecně ukládá řidičům jezdit při pravém okraji vozovky. Toto ustanovení nasvědčuje tomu, že parkovací nebo zastávkový pruh nejsou součástí vozovky.

* Podle § 6 odst. 1 vyhlášky 30/2001 Sb. svislá dopravní značka umístěná vedle vozovky platí pro celou vozovku v daném směru jízdy s výjimkou značek upravujících zastavení a stání, které platí vždy jen pro tu stranu pozemní komunikace, u které jsou umístěny. Svislá dopravní značka umístěná nad vozovkou platí pro celou vozovku v daném směru jízdy, pokud nejde o zákazovou nebo příkazovou značku umístěnou nad vyznačeným jízdním pruhem.