Kroužkové brnění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopis a gramatika
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Polish Pancerny from XVII century.PNG|thumbnáhled|upright=0.8|Středověká kroužková zbroj]]
[[Soubor:Chainmail detail.jpg|thumbnáhled|upright=0.8|Detail kroužkové zbroje.]]
'''Kroužkové brnění''', '''brň'''<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Brň.</ref> nebo '''brně''', také v historii označována jako '''pancíř''', je historická [[zbroj]], pasivní ochrana bojovníka, vytvořená z husté sítě malých kovových kroužků.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Brň.</ref>
 
== Kroužková zbroj ==
Nejstarší zbytky kroužkových zbrojí se nalezly v [[Keltové|keltských]] a [[Skytové|skytských]] hrobech ze 4. stol. př. n. l. Velkého rozšíření se dočkaly v [[Římská legie|římských legiích]] jako ''[[lorica hamata]]'', velmi bohatí Římané používali ''lorica hamata [[Lorica squamata|squamataque]]'', kde byly do kroužkového pletiva ještě zapleteny malé kovové šupiny.
 
Kroužková zbroj se vyráběla [[Kovářství|kovářsky]], výrobci zbroje se v Čechách nazývali brníři. Samotné kroužky se provlékly a následně [[Nýt|snýtovaly]] a to dvěma způsoby. Při použití prvního způsobu brníř oba konce kroužku na kovadlině roztepal, prorazil, osadil nýtem a následně roznýtoval. Druhým způsobem se konec jednoho kroužku ohnul do pravého úhlu a druhý konec roztepal a prorazil<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Kroužkové zbroje v Evropě raného středověku {{!}} livinghistory.cz|periodikum=livinghistory.cz|url=https://livinghistory.cz/node/426|jazyk=cs|datum přístupu=2017-04-04}}</ref>. Ohnutý konec se provlékl proraženým otvorem a roznýtoval. Samotné zavření, jako například u moderních řeznických zástěr, nestačilo. Velmi často se kroužky také vysekávaly z plechu a někdy byly též kovářsky [[Svařování|svařovány]]. Vysekávané a svařované kroužky byly splétány pomocí nýtovaných kroužků. Příkladem kroužkové zbroje je tzv. [[svatováclavská zbroj]]. Kroužková zbroj se v době své největší slávy skládala z kroužkového kompletu, který kryl vojáka od hlavy doslova až k patě, a to jako dlouhá košile s rukávy přecházejicí až v rukavice a kroužkové nohavice jdoucí až k chodidlu (kde se buď připevňovaly nad botu nebo měly na chodidle koženou podrážku samotné nohavice)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Curia Vítkov - Zbroje|url=https://livinghistory.cz/node/426|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=4.4.2017}}</ref>. Hlavu pak krylo kroužkové brnění, často jdoucí i přes ústa. Nechávalo jen relativně malý otvor pro oči a nos, který často kryla přilba s nánosníkem.
 
Toto vše jsou hojně doložená fakta, avšak evropská. Naopak máme doloženy i kroužkové zbroje s kroužky zavíranými (kde se konce kroužku jen stáhnou k sobě, nespojují se nýtkem) ovšem pouze v Asii. Zejména zbroje Indické<ref>{{Citace monografie|příjmení=Lindybeige|titul=Plated mail - armour of the Moghuls|url=https://www.youtube.com/watch?v=5gPrBbXykwM&feature=youtu.be}}</ref>, jejichž hojné exempláře najdete dochované všude po světe. Nutno také podotknout, že tyto zbroje mají na nejvíce ohrožených místech kovové pláty.
 
== Odolnost pancíře ==
Je mnoho debat o odolnosti tohoto typu zbroje. Je předem nutné si uvědomit, že není žádný důkaz o nošení samostatné kroužkové zbroje. Vždy byla nošena na prošívanici, gambesonu apod. Toto si často neuvědomují tvůrci "testů", kdy probijí pouze pancíř samotný. Vycpávaná zbroj dobře chránila proti nárazům (úder kyjem či holí) zatímco pancíř dobře chránil zejména proti řezům a sekům. O jeho efektivitě vůči bodům se horlivě debatuje. Na jednu stranu víme, že jedním z hlavních faktorů pro vývoj zbroje plátové (která později pancíř zcela nahradila) byl hojný rozvoj luků a kuší, které snadněji procházely skrz kroužky. Na druhou stranu je však nutné si uvědomit, že luk je jednou z nejstarších zbraní a pancíř byl hojně používán mnoho století. I z toho je možné se domnívat, že probít ho šípem nebylo snadné. Toto nám potvrzují i záznamy z [[Křížové výpravy|křížových výprav]], kdy relativně lehké luky saracénů (nátah většinou do 80 liber, pro srovnání [[anglický dlouhý luk]] měl většinou okolo 120 až do 140 liber nátahu) nebyly schopny poranit evropské rytíře. To lze přikládat právě složení zbroje, kdy probití kroužků pancíře ubralo šípu na síle a ten již neprošel vycpávaným gambesonem. Spekuluje se také, že pokud šíp nedopadl na zbroj přímo, ale pod úhlem, mohla hlavice po pancíři neškodně sklouznout.
 
Dalším důležitým faktorem v této debatě je typ zbraně použité proti pancíři. Vývoj zbroje a zbraně šel vždy spolu, čím lepší zbraň, tím lepší zbroj byla potřeba a naopak. Běžně používaný hrot [[Šíp|šípušíp]]u nebyl proti zbroji vhodný, používaly se tedy hroty speciální s užší špicí, která měla větší šanci projít kroužkem skrz. Stejně tak špice [[Meč|mečůmeč]]ů. Pozdější meče mají tvar o dost špičatější. Bylo tomu právě proto, aby probíjeli hojněji používaný pancíř. Známe také zbraně specializované na probíjení zbrojí, jako jsou [[Palcát|palcátypalcát]]y a válečná kladiva.
 
Poslední poznámkou k tomuto tématu musí být také hojné používání [[Štít|štítuštít]]u v dobách slávy kroužkových zbrojí. Štíty začaly z bojišť mizet až s rozmachem zbroje plátové. Můžeme znovu spekulovat, že právě štít měl chránit ozbrojence před šípy v bitvě, jelikož pancíř nebyl ochranou dostatečnou.
 
== Kroužková košile ==
Řádek 30:
* {{Commonscat|Mail (armour)}}
* {{Wikislovník|heslo=brnění}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Zbroj]]