Verze z 12. 2. 2017, 16:43 editovat Petebutt (diskuse \| příspěvky) 50 editací m (GR) File renamed: File:A-20 (8141392963).jpg → File:A-20 Campo Dos Afonsos 061012.jpg ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 15:13 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - letadlo \| název = Douglas DB-7/A-20 Boston \| typ = [[bombardér\|bombardovací]], [[Bitevní letoun\|bitevní]], [[Stíhací letoun\|stíhací]], noční stíhací a [[průzkumný letoun]] \| výrobce = [[Douglas Aircraft\|Douglas Aircraft Company]] \| obrázek = Douglas A-20G Havoc.jpg \| popisek = A-20G \| konstruktér = Ed Heinemann \| první let = [[26. říjen\|26. října]] [[1938 v letectví\|1938]]<ref name="Schmid">{{Citace monografie \| příjmení = Schmid \| jméno = Jaroslav \| rok = 1992 \| vydání = 2 \| titul = Letadla 1939–45 Stíhací a bombardovací letadla USA \| vydavatel = Fraus \| místo = Plzeň \| isbn = 80-85784-01-7}}</ref> \| zavedeno = [[1940 v letectví\|1940]] \| vyřazeno = \| výroba = 1939–1944 \| vyrobeno kusů = 7 478 ks \| charakter = \| cena za kus = \| varianty = \| hlavní uživatel = [[Sovětský svaz\|SSSR]] \| více uživatelů = [[United States Army Air Forces\|USAAF]]<br />[[Royal Air Force\|RAF]]<br />[[Armée de l'Air]], [[RAAF]], [[RCAF]], [[SAAF]], [[RNZAF]], [[Brazílie]] }} [[Soubor:Normandy-barrage.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Bostony v Normandii]] [[Soubor:Douglas A-20J-10-DO 050606-F-1234P-024 USAF.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Douglas A-20J-10-DO, 43-10129, zničený flakem nad Francií, 1944]] '''Douglas DB-7/A-20 Boston/Havoc''' byl [[Spojené státy americké\|americký]] dvoumotorový [[bombardovací letoun]] [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] jehož varianty byly užívány také ve [[Stíhací letoun\|stíhací]] a [[Letecký průzkum\|průzkumné roli]]. Řádek 26: První [[prototyp]] letounu pod označením '''Douglas Model 7B''' vzlétl 26. října [[1938]] a vývoj nadále pokračoval. 270 strojů Model 7B objednala [[Francie]] společně s další verzí '''DB-7''' (Douglas Bomber 7th Type) upravenou dle požadavků [[Armée de l'Air]], avšak do její kapitulace v roce [[1940]] bylo dodáno od 2. ledna tohoto roku jen 75 kusů, zbytek objednávky převzala [[Spojené království\|Velká Británie]]. DB-7 poprvé vzlétl 17. července [[1939]] a společnost Douglas typ začala vyrábět v závodech El Segundo v Kalifornii, z jehož výrobních hal byl první sériový letoun vytažen v říjnu 1939. Počínaje 31. strojem byly do motorových gondol instalovány dvouhvězdicové [[válec (motor)\|čtrnáctiválcové]] pohonné jednotky Pratt & Whitney R-1830-S3C4G Twin Wasp s [[výkon~~\|výkonem~~]]em po 883 [[Watt\|kW]]. Třímístné stroje nesly hlavňovou výzbroj v podobě čtyř pevných a dvou pohyblivých [[Kulomet MAC 1934\|kulometů MAC]] [[ráže]] 7,5 mm a ve Francii pro ně bylo připraveno označení '''DB-7B-3'''. '''Douglas DB-7A''' byl variantou, která byla na francouzskou žádost vybavena silnějšími motory Wright R-2600-A5D s výkonem po 1 177 kW v prodloužených gondolách. Zvětšení doznala rovněž [[svislá ocasní plocha]]. Většinu z francouzské objednávky převzala Velká Británie, která pro RAF získala také 17 letounů určených původně pro Belgii. V Británii sloužily stroje z těchto dodávek pod označením '''Boston Mk.I''' a '''Boston Mk.II''' (Douglas DB-7A). Řádek 32: Stroje řady DB-7 s motory R-2600-A5B, upravené podle britských požadavků, byly čtyřmístné a nesly označení '''DB-7B'''. Měly pozměněný tvar konstrukce prosklení přídě, ve které se nacházely čtyři kulomety. Na spodní část [[trup letadla\|trupu]] bylo instalováno střeliště. Ke 150 strojům objednaným pro RAF přibylo ještě 480 kusů určených původně pro Francii (DB-7C) a 48 exemplářů pro Nizozemsko (DB-73). Všechny nakonec převzala Velká Británie jako DB-7B pod označením '''Boston Mk.III'''. Britské královské letectvo použilo část Bostonů Mk.I až III k různým účelovým úpravám, známým obvykle pod jménem Havoc. Od zimy 1940–[[1941]] byly využívány letouny '''Havoc Mk.I''' (DB-7) s tlumiči plamenů a [[pancéřování~~\|pancéřováním~~]]m [[kokpit\|kabiny]]. Určeny byly k útokům na cíle ležící v okupované Evropě a v RAF se jim neoficiálně přezdívalo Ranger či Invader. Noční stíhací '''Havoc Mk.I NF''' se od DB-7 lišil nejen tlumiči plamenů, ale také neprosklenou přídí se čtyřmi kulomety ráže 7,62 mm a anténou radiolokátoru AI Mk.IV. Do služby byl přijat koncem roku 1940 a byl také znám pod neoficiálním označením Moonfighter. Řádek 50: '''Douglas A-20C-DO''' s motory R-2600-23 vyráběla pobočka v [[Santa Monica\|Santa Monice]], která dodala celkem 808 kusů této varianty. Továrna [[Boeing]] v [[Seattle]] naopak dodala 140 strojů subvarianty '''A-20C-BO''' s protiprachovými filtry v prodloužených lapačích vzduchu na motorových krytech. „Céčka“ byla vyzbrojena čtyřmi kulomety v přídi, dvěma v horním a jedním v dolním střelišti, všechny ráže 7,62 mm. Pasivní ochrana byla posílena samosvornými nádržemi, stroje mohly nést také letecké [[torpédo]]. A-20C byly takřka identické s DB-7B a ve Velké Británii nesly označení '''Boston Mk.IIIA'''. V průběhu roku 1942 bylo přestavěno 59 Douglasů A-20 na noční stíhací '''P-70''', obvykle s neprosklenou přídí se dvěma kulomety. Ty doplňovala čtveřice [[letecký kanón\|kanónů]] ráže 20 mm pod trupem a s radarem AI Mk.IV. Americkým vojenským letectvem byly využívány zejména k výcviku. V roce 1943 pak bylo přebudováno nejméně 13 A-20C na '''P-70A-1''' s radarem a výzbrojí 6 až 8 kulometů ráže 12,7 mm v přídi. Řádek 65: Výkonnější motory R-2600-29 po 1250 kW byly instalovány do 412 kusů '''Douglas A-20H''', lišících se od verze G pouze v detailech okolo střelecké věže. [[~~File~~Soubor:A-20 Havoc.jpg\|~~thumb~~náhled\|Douglas A-20 Havoc]] Zvýšená poptávka po klasických taktických bombardérech dala vzniknout verzi '''A-20J''' ('''Boston Mk.IV'''), dodávané od října 1943 v celkovém počtu 450 kusů. Měla opět prosklenou příď trupu, vylisovanou z jednoho kusu materiálu, prodlouženou o 180 mm s pracovištěm bombometčíka a jeho zaměřovačem Norden. Na bocích zůstaly dva pevné kulomety 12,7 mm. Řádek 75: == Verze == [[Soubor:Douglas A-20 Havoc.svg\|~~thumb~~náhled\|Douglas A-20 Havoc]] * Douglas Model 7A * Douglas Model 7B Řádek 106: == Uživatelé == [[~~File~~Soubor:TA-20K 44-731 (5106171473).jpg\|~~thumb~~náhled\|TA-20K (44-731)]] * {{Vlajka a název\|Austrálie}} ** ''[[Royal Australian Air Force]]'' Řádek 129: == Hlavní technické údaje == [[Soubor:A20GHavocUSAFmuseum321475.jpg\|~~thumb~~náhled\|A-20G Havoc]] * '''Posádka:''' 2–3 * '''Rozpětí:''' 18,69 m Řádek 148: == Odkazy == [[~~File~~Soubor:A-20 Campo Dos Afonsos 061012.jpg\|~~thumb~~náhled\|Douglas Havoc]] === Reference === <references /> === Literatura === * {{Citace monografie \| příjmení = Genf \| jméno = S. A. \| příjmení2 = \| jméno2 = \| příjmení3 = \| jméno3 = \| rok = 1998 \| vydání = 1 \| titul = Encyklopedie letadel \| vydavatel = Slovo \| místo = Ivanka pri Dunaji \| isbn = 80-85711-35-4 \| strany = 16 a 27}} * {{Citace monografie \| příjmení = Green \| jméno = William \| příjmení2 = Swanborough \| jméno2 = Gordon \| příjmení3 = \| jméno3 = \| rok = 2001 \| vydání = 1 \| titul = Kamufláže Vojenská letadla \| vydavatel = Svojtka & Co. \| místo = Praha \| isbn = 80-7237-438-9 \| strany = 128 a 129}} * {{Citace monografie \| příjmení = Gunston \| jméno = Bill Řádek 168: \| jazyk = česky }} * {{Citace monografie \| příjmení = Schmid \| jméno = Jaroslav \| odkaz na autora = \| příjmení2 = \| jméno2 = \| odkaz na autora2 = \| titul = Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla USA \| vydavatel = Fraus \| místo = Plzeň \| rok = 1998 \| počet stran = 131 \| isbn = 80-7238-022-2}} * {{Citace periodika \| příjmení = Němeček \| jméno = Václav \| titul = Douglas A-20G/K Havoc \| časopis = Letectví a kosmonautika \| odkaz na časopis = Letectví a kosmonautika \| rok = 1995 \| měsíc = \| ročník = LXXI. \| číslo = 15\| strany = 47 \| url = \| issn = }} Řádek 178: {{Portály\|Letectví\|Letectvo Spojených států amerických}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Letadla Douglas\|A-20]]

Douglas A-20: Porovnání verzí