Výkaz zisku a ztráty: Porovnání verzí

'''Výkaz zisku a ztráty''' (někdy zkráceně '''výsledovka)''' ukazuje, jakého [[Výsledek hospodaření|výsledku hospodaření]] účetní jednotka dosáhla za sledované období, včetně porovnání s obdobím minulým. Výkaz zisku a ztráty je povinnou součástí [[Účetní závěrka|účetní závěrky]] vyhotovené jak podle [[Mezinárodní standardy účetního výkaznictví|Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS)]], tak podle právní úpravy účetnictví platné v ČR ( zákon o účetnictví a navazující předpisy). Zatímco [[rozvaha]] je statická a zachycuje [[Aktivum|aktiva]] a [[Pasivum|pasiva]] v daném ''okamžiku'' sestavování rozvahy (rozvaha je sestavena vždy "''k určitému datu"''), výkaz zisků a ztrát vyjadřuje finanční výkonnost za určitý časový ''interval'' (výkaz ''"za období"''). Zisk měří rozsah, v jakém výnosy překročily v účetním období náklady vynaložené na jeho tvorbu, ztráta vyjadřuje situaci, kdy suma nákladů převyšuje sumu výnosů. Pro získání detailnějšího přehledu o hospodaření společnosti je vhodné si prostudovat i [[Výroční zpráva|výroční zprávu]] a [[Příloha k účetní závěrce|přílohu k účetní závěrce]], kde bývají uvedeny další doplňující informace.

Výkaz zisku a ztráty (dále jen výkaz z/z) szobrazuje finanční výsledky všech ostatních aktivit. Tak je tomu jak v IFRS, tak v EU a ČR. (Odlišně od toho americké standardy - [[US GAAP]] - rozeznávají primárně dvě činnosti: pokračující a ukončované).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Mládek|jméno=Robert|příjmení2=|jméno2=|titul=Světové účetnictví US GAAP|vydání=2|vydavatel=Linde Praha|místo=Praha|rok=2002|počet stran=622|strany=438-442|isbn=80-7201-349-1}}</ref> Pro podnikatelské subjekty lze nejobecnější schéma výkazu zisku a ztráty znázornit se značným zjednodušením (a bez ohledu na platnou terminologii) následovně:

-- Provozní náklady

<nowiki>*</nowiki> ''<u>Provozní výsledek</u> (A) ±''

<nowiki>**</nowiki> Výsledek za účetní období před zdaněním (A + B) ±.

-- Daň ze zisku

<nowiki>***</nowiki> ''<u>Výsledek za účetní období po zdanění</u>'' ±

# <u>na akruální bázi</u>, kdy se berou v úvahu veškeré výnosy a náklady vzniklé v daném období, bez ohledu na to, zda již byl uskutečněn s nimi související peněžní tok. Výkaz z/z založený na akruální bázi lépe informuje o výkonnosti účetní jednotky, neboť  poskytuje informace i o budoucích peněžních tocích. Proto je jednoznačně na mezinárodní úrovni (IFRS, US GAAP, EU) preferováno. Také v ČR je výkaz z/z založen na akruální bázi: účetní jednotky "... o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zákon č. 153/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Část I, &.3, odst.1|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=15.02.2017}}</ref>

'''''[[Výnos|Výnosy]]y''' jsou zvýšením ekonomického prospěchu během účetního období, a to jednak ve formě zvýšení aktiv, jednak ve formě určitých případů snížení závazků, což obojí vede v konečném důsledku (zvýšením zisku běžného období) ke zvýšení vlastního kapitálu jiným způsobem, než jsou vklady vlastníků.'' (Výnosem není případ, kdy spoluvlastníci transformují svůj nárok vůči firmě na příspěvek vlastnímu kapitálu).

Toto vymezení výnosů (zobrazených ve výkazu z/z) zahrnuje výnosy (revenues) pocházející jak z hlavních i vedlejších - z hlediska účetní jednotky obvyklých (běžných, pokračujících) výdělečných činností, tak specifické případy výnosů (gains), jež vyplývají z okrajových, periferních událostí. Výnosy z běžných výdělečných činností pocházejí zejména z tržeb z prodeje vlastních výrobků, z prodeje zboží a z poskytnutých služeb a dále z takového užití aktiv jinými stranami, které přináší účetní jednotce ekonomický prospěch např. v podobě úroků, dvidend či licenčních poplatků.

'''''[[Náklady]]''' jsou snížením ekonomického prospěchu během účetního období, a to jednak ve formě snížení (úbytku, spotřeby) aktiv, jednak ve formě zvýšení závazků. Obojí ústí v konečném důsledku (snížením zisku běžného období) do snížení vlastního kapitálu.'' (Výjimku tvoří zvýšení závazků z titulu rozdělení zisku spoluvlastníkům - tato transakce není nákladem, ale projeví se jak snížením vlastního kapitálu).

Vymezení nákladů (zobrazených ve výkazu z/z) je zrcadlovým obrazem výnosů. Zahrnuje jak náklady (expenses), které vznikají v souvislosti s běžnými, pokračujícími (hlavními i vedlejšími) provozními a finančními aktivitami (jako je např. úbytek výrobků a zboží při jejich prodeji, spotřeba materálu, odpisy budov a zařízení, mzdové náklady aj.), tak náklady okrajové (losses).

Povaha ''<u>okrajových výnosů a nákladů</u>'' je rozmanitá. Některé mají svůj původ ve vnějších okolnostech, které účetní jednotka nemůže ovlivnit (jako jsou důsledky změn reálných hodnot některých aktiv a závazků, změny směnných kurzů cizích měn, živelní pohromy apod.), na jiných může mít svůj podíl i sama účetní jednotka (např. klesající hodnota některého aktiva).

Toto členění plně vyhovuje obecně platné účetní zásadě označované jako ''princip přiřazování nákladů  výnosům'', kterou se zajišťuje věcná a časová souměřitelnost nákladů s výnosy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Dvořáková|jméno=Dana|příjmení2=|jméno2=|titul=Základy účetnictví|vydání=1|vydavatel=Wolter Kluwer ČR|místo=Praha|rok=2010|počet stran=308|strany=100-105|isbn=978-80-7357-544-1}}</ref>

Je-li výkaz z/z  v provozní činnosti založen na členění nákladů podle jejich druhu, informuje o struktuře nákladů v okamžiku jejich vzniku (spotřeby), aniž podává obraz o účelu jejich vynaložení.  Je zaměřen na jejich věcnou skladbu (příkladem jsou položky jako spotřeba materiálu, spotřeba energie, mzdové náklady,  odpisy atd.). Výhodou je možnost predikce budoucích peněžních toků, na druhé straně ale v  provozní oblasti často dochází (v závislosti na typu činnosti)  k věcné neshodě mezi výnosy  (reprezentovanými tržbami za výrobky a služby) a náklady, primárně vztaženými k účetnímu období. Tato neshoda je ve výkazu z/z  odstraněna  úpravou nákladů (pomocí položky ''Změna stavu zásob vlastní činnosti)''.

<u>Ostatní úplný výsledek</u> reprezentuje operace, které mají sice charakater výnosů/nákladů, ale specifický. V IFRS jsou označovány jako ''gains'' (přínosy/zisky) a ''losses'' (újmy/ztráty) a - na rozdíl od ''revenues'' (výnosů) a ''expenses'' (nákladů), které procházejí výkazem z/z, se zobrazují jako ''přímé zvýšení/snížení vlastního kapitálu''.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kovanicová|jméno=Dana|příjmení2=|jméno2=|titul=Finanční účetnictví - Světový koncept IFRS/IAS|vydání=V|vydavatel=BOVA POLYGON|místo=Praha|rok=2005|počet stran=544|strany=92, 310,359|isbn=80-7273-129-7}}</ref> Příkladem mohou být dopady přecenění dlouhodobých hmotných aktiv užívaných účetní jednotkou k podnikání, dopady přecenění některých finančních aktiv aj.

IAS 1 určuje, jaké informace o úplném výsledku musí být minimálně vykázány. Účetní jednotka je povinna uvést ve výkazu o úplném výsledku (včetně výkazu z/z) další řádky, záhlaví a mezisoučty, je-li takové zveřejnění relevantní pro pochopení její finanční výkonnosti. Výkaz lze sestavit buď jako jediný s dvěma oddíly, nebo lze každý oddíl vyhotovit jako samostatný výkaz. V tom případě druhý oddíl začíná tam, kde končí první, navazuje tedy na výkaz z/z. Název výkazu není pro účetní jednotku závazný, může použít vlastní identifikaci. Ale ani formát, struktura a položky výkazu nejsou určeny jako závazné. Tato volnost nevyvolává potřebu IFRS zohledňovat specifika činnosti účetní jednotky - ta vyplynou z její vlastní identifikace položek.

* Výnosy   . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..     X

* Ostatní provozní výnosy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  X

* Změna stavu hotových výrobků a nedokončené výroby . . . .   X

* Náklady na zaměstnanecké požitky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .    X

* Náklady celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . '''–''' X

* Zisk před zdaněním  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .      X

Druhá forma analýzy je <u>metoda funkce nákladu</u> (metoda nákladů na prodej). IAS 1 uvádí následující příklad této klasifikace:

* Výnosy . . . . . . . . . . . . . . . . . . X

* Ostatní výnosy . . . . . . . . . . . . X

* Odbytové náklady. . . . . . . . '''--'''  X

* Administrativní náklady . . . . '''--''' X

* Ostatní náklady . . . . . . . . . . '''--''' X

* Zisk před zdaněním . . . . . . . . . X

:Některým účetním jednotkám ukládá [[zákon o účetnictví]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zákon č. 153/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. &19a) a & 23a).|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=17.02.2017}}</ref> povinnost vést účetnictví a sestavovat účetní závěrku (tedy i ''výkaz o úplném výsledku'') podle '''mezinárodních účetních standardů (IFRS)''' upravených právem Evropské unie.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Nařízení komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. 11. 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002. Část B Příloha - IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky|url=http://www.eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2008R1126:20120609:CS:pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=17.02.2017}}</ref>

:Ostatní účetní jednotky, pokud vedou (podvojné) účetnictví, sestavují výkaz z /z podle '''českých účetních předpisů''' (zákon o účetnictví a prováděcí předpisy k zákonu). Konkrétní formát, struktura a obsah výkazu z/z jsou závazné a odvíjí se od kategorizace účetních jednotek (mikro, malé, střední, velké) a od toho, zda účetní jednotka vede <u>''účetnictví v plném rozsahu''</u> nebo zda je jí umožněno vést <u>''účetnictví ve zjednodušeném'' ''rozsahu''</u>,<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zákon o účetnictví č. 153/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. & 13a).|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast2.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=18.02.2017}}</ref> pokud splní zákonem stanovené podmínky. Rozsah a způsob sestavení výkazu, jakož i závazné uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledku hospodaření stanoví  pro  jednotlivé kategorie účetních jednotek <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zákon č. 153/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. &1b) a &1c).|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast1.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=16.02.2017}}</ref> prováděcí předpisy navazující na zákon.  Obecně platí, že účetní jednotky, které vedou (podvojné)  účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, sestavují '''výkaz z/z  ve''' '''zkráceném rozsahu''', ostatní účetní jednotky sestavují '''výkaz z/z v plném rozsahu'''. Zájemce získá z výkazu z/z základní přehled o hospodaření účetní jednotky ve stanovené struktuře výnosů a nákladů - o její finanční výkonnosti souhrnně vyjádřené ziskem nebo ztrátou. S ohledem na různá zaměření činnosti účetních jednotek  jsou pro  formát a obsah jejich  výkazu z /z relevantní  prováděcí předpisy   vydané zejména formou samostatných <u>[[Vyhláška|vyhlášek]]</u>, a to zvlášť  pro: (a)podnikatele, (b) banky a jiné finanční instituce, (c) pojišťovny, (d) účetní jednotky,  u kterých hlavním předmětem není podnikání, pokud účtují v podvojném účetnictví, (e) vybrané účetní jednotky (např. organizační složky státu, uzemní samosprávné celky, příspěvkové organizace aj.), což jsou ty, jejichž účetní záznamy se shromažďují v centrálním informačním systému státu za účelem sestavení účetních výkazů za celou ČR.

:Požadavky IFRS lze porovnat s českou právní úpravou výkazu z/z pro účetní jednotky, které jsou podnikateli: formáty druhového<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č, 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Příloha č. 2 Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové členění.|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/priloha2.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=17.02.2017}}</ref> a účelového <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č, 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Příloha č. 3 Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - účelové členění|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/priloha3.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=17.02.2017}}</ref> členění nákladů jsou uvedeny pro sestavení výkazu ''v plném rozsahu.'' Výkaz ''ve zkráceném rozsahu'' by zahrnoval jen položky, které jsou označené římskými číslicemi a velkými písmeny.