Vodní mlýn: Porovnání verzí

'''Vodní mlýn''' je [[mlýn]] poháněný proudem vody. [[Energie]] proudící vody je přenášena na [[hřídel]] prostřednictvím [[vodní kolo|vodního kola]]. Je to [[starověk]]ý vynález, který byl známý antickému světu již od 3. st. před n.l.<ref>http://www.elektroskanzen-slovice.cz/dejiny-mlynarskeho-remesla.htm</ref><ref>Wikander, Örjan (2000), "The Water-Mill", in Wikander, Örjan, ''Handbook of Ancient Water Technology'', Technology and Change in History '''2''', Leiden: Brill, s. 371–400.</ref> Ve středověku byl dále rozvíjen a už od 7. století se mlýny rozšiřovaly mimo původní území Římské říše a Irska.<ref>Adam Robert Lucas, 'Industrial Milling in the Ancient and Medieval Worlds. A Survey of the Evidence for an Industrial Revolution in Medieval Europe', ''Technology and Culture'', Vol. 46, (leden 2005), s. 1-30.</ref> Mlýn (latinsky "mola", německy "Mühle") do Čech pravděpodobně přinesli mniši – [[Řád svatého Benedikta|benediktýni]]. Nejstarší zmínky o vodních mlýnech v českých zemích pocházejí z [[8. století]].<ref>http://mve.energetika.cz/uvod/stoleti.htm</ref> Základem vodního mlýnu obecně je vodní kolo, poháněné energií vodního toku.<ref>Štěpán, L. - Křivanová, M., Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách I., nakl. Argo, Praha, 1999.

</ref>

Horní náhon je efektivnější ve využití energie vody, vyžaduje však mnohem větší převýšení. Lze říci, že stavitelé mlýnů preferovali horní náhon (pokud to bylo možné).

=== Lodní mlýn ===

V některých případech se lze setkat s tzv. "lodními mlýny", které ke své činnosti zdánlivě nepotřebují žádné převýšení. Tyto mlýny však není možno provozovat na libovolném říčním toku - vyžadují rychlý dravý proud. Avšak dravý proud nemůže vzniknout na klidném úseku řeky. Dravý proud se vyskytuje v místech, kde řeka sama překonává na relativně krátkém úseku značně převýšení, nebo na úsecích, které taková místa následují. Tedy ani lodní mlýn se bez převýšení neobejde.

 

V průběhu 18. a zejména 19. století se na našem území začal rozšiřovat [[parní stroj]]. Ten potřeboval kromě paliva jen nemnoho vody, takže bylo možno stavět továrny i daleko od řek. Navíc parní stroj nebyl závislý na mnohdy kolísavém průtoku ve vodoteči; proto nahradil původní vodní kola i v továrnách ležících na říčních březích (například v Krkonoších).

 

 

V průběhu 19. a 20. století byly vynalezeny různé druhy [[Vodní turbína|vodních turbín]], které energii vody využívají mnohem efektivněji než vodní kolo. Některé staré provozy, jež používaly vodní kolo, byly přestavěny na malé vodní elektrárny; například [[Čeňkova pila]].

 

{{pahýl}}

 

[[Kategorie:Mlýny]]