Fieseler Fi 156: Porovnání verzí

{{Infobox - letadlo

}}

'''Fieseler Fi 156 Storch''' ("[[čáp]]") byl [[Německo|německý]] jednomotorový [[spojovací letadlo|spojovací]] a [[průzkumný letoun]], který se vyráběl před i během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Zůstává slavný díky svým [[STOL]] (krátký vzlet i přistání) schopnostem; pozdější varianty stavěné po válce ve [[Francie|Francii]] jsou běžné na leteckých show.

 

== Vývoj ==

Vývoj typu začal v roce [[1934]] z iniciativy hlavního konstruktéra letounu Rheinholda Mewese, přičemž [[letoun]] se stal i reakcí firmy Fieseler na výzvu Říšského ministerstva letectví na vývoj nového spojovacího letounu.<ref name="Ltd" /> První [[prototyp]] '''Fi 156 V1''' (D-IKVN) vzlétl 10. května [[1936 v letectví|1936]] pilotován Gerhardtem Fieselerem a byl poháněn vidlicovým 8válcem [[Argus As 10|Argus As 10C]] o výkonu 240 k (180 kW). Letoun tak mohl letět maximální rychlostí pouhých 175 km/h. Mohl však letět i rychlostí 50 km/h a tak při mírném větru dokázal vzlétnout méně než na 45 metrech a přistát na 18 metrech. První prototyp následoval ještě druhý prototyp '''Fi 156 V2''' (D-IDVS) s kovovou vrtulí a třetí prototyp s plnou vojenskou výbavou '''Fi 156 V3''' (D-IGLI).<ref name="Ltd" />

Počátkem roku 1937 byl zkoušen další prototyp '''Fi 156 V4''' (D-IFMR), který byl opatřen lyžovým podvozkem a prošel testy v zimních podmínkách.

 

== Výroba ==

Mezi lety [[1937]] a [[1945]] se vyrobilo okolo 2900 ks; když hlavní z továren Fieseler v roce [[1943]] přeměnila výrobu na typ [[Messerschmitt Bf 109|Bf 109]], byla výroba přesunuta do továrny [[Beneš-Mráz]] v [[Choceň|Chocni]]. Mnoho letadel se také od roku [[1942]] vyrobilo v obsazené továrně [[Morane-Saulnier]] v [[Puteaux]] ve Francii, po válce jako '''MS.500 Criquet''' s původním německým motorem Argus, '''MS-501''' s francouzským řadovým motorem Renault, '''MS-502''', '''MS-504''' a '''MS-505''' s hvězdicovými motory Salmson 9ABb o výkonu 172 kW a Jacobs R-775-A2 o výkonu 227 kW. Také továrna v Chocni po válce pokračovala ve výrobě (v Československu jako '''K-65 Čáp'''; do roku [[1949]] bylo vyrobeno okolo 138 ks).

 

 

== Hlavní technické údaje ==

=== Fi 156 ===

* '''Osádka:''' 2–3 (1 × pilot)<ref name="Ltd" />

 

== Odkazy ==

=== Literatura ===

* {{Citace monografie | příjmení = Šorel | jméno = Václav | odkaz na autora = | příjmení2 = Velc | jméno2 = Jaroslav | odkaz na autora2 = | titul = Letadla československých pilotů I | vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 1979 | počet stran = 430 | isbn =}}

 

{{Portály|Letectví}}

 

[[Kategorie:Spojovací letadla]]