Štěpná jaderná reakce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Objev: Doplněno jméno Lise Meitner jako teoretické fyzičky, která též k prokázání štěpné reakce přispěla.
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Nuclear fission.svg|thumbnáhled|rightvpravo|Štěpná jaderná reakce]]
'''Štěpná jaderná reakce''' je [[jaderná reakce]], při níž dochází k rozbití [[atomové jádro|jádra]] nestabilního [[atom]]u vniknutím cizí částice (většinou [[neutron]]u) za uvolnění [[energie]].
 
Řádek 17:
[[Nuklid]]y podléhající při záchytu neutronu (libovolné energie) štěpné reakci (i když s nízkou [[pravděpodobnost]]í) se nazývají '''štěpitelné''' ([[angličtina|angl.]] ''fissionable'').
[[Účinný průřez]] štěpné reakce je velmi závislý na druhu jádra i na energii neutronu. U mnoha nuklidů převažuje záchyt neutronu bez štěpení. Štěpitelnost neutrony vysoké energie je navíc nepravděpodobná, štěpné reakci výrazně konkuruje pružný a nepružný (s emisí fotonu) rozptyl neutronu na jádře. Důležitou skupinu proto tvoří nuklidy '''štěpitelné tepelnými neutrony''' ([[angličtina|angl.]] ''fissile''), u kterých neutron prakticky nevnáší do jádra žádnou energii kromě [[klidová energie|klidové]] (jeho [[kinetická energie]] je přibližně 0,025 [[elektronvolt|eV]]) a pouhý záchyt neutronu tak stačí vyvolat takovou deformaci jádra, která vede ke štěpení. Až na několik výjimek do této skupiny patří nuklidy, pro jejichž [[protonové číslo]] ''Z'' platí
:90 ≤ ''Z'' ≤ 100
a [[neutronové číslo]] ''N'' navíc splňuje empirickou rovnici
:2 × ''Z'' − ''N'' = 43 ± 2.
Pouze 13 takových nuklidů (včetně dlouhožijících metastabilních [[jaderný izomer|izomerů]]) má [[poločas přeměny|poločas rozpadu]] aspoň 1 rok a je tak vhodných pro praktické využití: {{su|a=r|p=229}}[[thorium|Th]], {{su|a=r|p=233}}[[uran (prvek)|U]], {{su|a=r|p=235}}U, {{su|a=r|p=236}}[[neptunium|Np]], {{su|a=r|p=239}}[[plutonium|Pu]], {{su|a=r|p=241}}Pu, {{su|a=r|p=242}}[[americium|Am]]{{su|p=m}}, {{su|a=r|p=243}}[[curium|Cm]], {{su|a=r|p=245}}Cm, {{su|a=r|p=247}}Cm, {{su|a=r|p=249}}[[kalifornium|Cf]], {{su|a=r|p=251}}Cf a {{su|a=r|p=252}}[[einsteinium|Es]]. V přírodě se vyskytuje pouze {{su|a=r|p=235}}U, dva další — {{su|a=r|p=233}}U a {{su|a=r|p=239}}Pu — lze množivou reakcí (záchytem neutronu) vyrábět z nuklidů s přírodním výskytem ({{su|a=r|p=232}}Th a {{su|a=r|p=238}}U). Dalšími záchyty neutronů se lze dopracovat ještě k {{su|a=r|p=241}}Pu (z {{su|a=r|p=239}}Pu přes {{su|a=r|p=240}}Pu).
 
Štěpná schopnost [[jaderné palivo|paliva]] do [[jaderný reaktor|jaderných reaktorů]] tak může být prakticky založena jen na nuklidech {{su|a=r|p=233}}U, {{su|a=r|p=235}}U, {{su|a=r|p=239}}Pu a případně {{su|a=r|p=241}}Pu.
Řádek 32:
== Literatura ==
* O. Hahn and F. Strassmann. Über den Nachweis und das Verhalten der bei der Bestrahlung des Urans mittels Neutronen entstehenden Erdalkalimetalle, Naturwissenschaften Volume 27, Number 1, 11–15 (1939). Received 22 December 1938.
* Lise Meitner and O. R. Frisch. "Disintegration of Uranium by Neutrons: a New Type of Nuclear Reaction", Nature, Volume 143, Number 3615, 239–240 (11 February 1939).
* O. R. Frisch. "Physical Evidence for the Division of Heavy Nuclei under Neutron Bombardment", Nature, Volume 143, Number 3616, 276–276 (18 February 1939).
* Elisabeth Crawford, Ruth Lewin Sime, and Mark Walker. "A Nobel Tale of Postwar Injustice", Physics Today Volume 50, Issue 9, 26–32 (1997).
 
Řádek 40:
* [[Řetězová reakce]]
* [[Termonukleární fúze]]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Fyzika částic]]