Smazaný obsah Přidaný obsah
Awewewe (diskuse | příspěvky)
doplnění
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Inuit women 1907.jpg|thumbnáhled|''Eskymačka''. Fotografováno neznámým autorem v aljašském [[Nome]] kolem roku [[1907]]]]
[[Soubor:Inuit man by Curtis - Noatak AK.jpg|thumbnáhled|''Aljašský Eskymák na kajaku''. Portrét amerického fotografa [[Edward S. Curtis|Edwarda Curtise]] z roku [[1929]]]]
 
'''Eskymáci''' či '''Inuité''' („Lidé“) je [[název]] pro skupinu domorodých obyvatel mongoloidního původu severní části [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] ([[Kanada]], [[Grónsko]], [[Aljaška]]) a severovýchodní [[Asie]] ([[Sibiř]]). Za ''Inuity'' se označují především Eskymáci z Kanady a Grónska.<ref>pojmenování „Eskymák“ (''Eskimo'') je v Kanadě a Grónsku považováno za urážku; od r. [[1977]] je oficiálně prosazováno název„Inuité“ (''Inuit''), které uznala i vláda Kanady, pro všechna eskymácká etnika – ovšem Eskymáci na Aljašce, Aleutech a na Sibiři jej odmítají používat a preferují svá vlastní sebeoznačení</ref> Na Sibiři a na jižní Aljašce se nazývají '''Jupikové''', též '''Juité''',<ref>toto označení jim bylo dáno zvenčí – konkrétně [[Sovětský svaz|sovětskými]] úřady na zač. 30. let</ref> na severu Aljašky '''Inupiaté''', v západním [[Grónsko|Grónsku]] '''Kalaallité''', ve východním '''Tunumiité'''. Hovoří [[eskymácko-aleutské jazyky|eskymácko-aleutskými jazyky]]. Slovo ''Eskymák'' (Eskimo) pochází z algonkinských jazyků severoamerických indiánů. Nejčastěji se uvádí etymologie z [[Kríové|kríského]] slova ''askamičiw'', doslova „On to jí syrové“ nebo „Jedlík syrového masa“, druhou možností je původ z [[Montaněsové|montaněského]] ''assime·w'', tj. „Vyrábí [[sněžnice]]“. Samotní Inuité jej vnímají jako urážlivý. Vikingové pro ně užívali název ''Skrælingjar'' „Křiklouni“. Některá inuitská slova přešla do evropských jazyků, např. [[anorak]], [[kajak]], [[Nanuk (mytologie)|nanuk]], [[iglú]] nebo [[Aljašský malamut|malamut]].
 
== Původ ==
Předkové Eskymáků pocházejí ze Sibiře, z poloostrova [[Čukotka]]. Přibližně před 12&nbsp;000 lety přešli přes [[Aljaška|Aljašku]] podél kanadského pobřeží [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] až do [[Grónsko|Grónska]].
 
Charakteristickými znaky tohoto lidu jsou černé rovné vlasy, žlutá až světle [[hnědá]] [[Pokožka (živočichové)|pleť]], [[Mongoloidní rasa|mongoloidní]] rysy a malý vzrůst.
Řádek 23:
 
== Náboženství ==
[[Soubor:Tupilak 1.jpg|thumbnáhled|Soška zlého ducha ''Tupilaka'' z mrožího klu]]
Eskymáci se sami nazývají Inuité, což znamená ''lidské bytosti''. Inuité věří, že příroda je oživována prostřednictvím více či méně mocných duchů — ''Inuatů'', s nimiž mohou komunikovat pouze [[Šamanismus|šamani]] ''angákokové''. Mezi nejdůležitější ''Inuaty'' patří ''Aninga'', mužský duch Měsíce. Ten sleduje Zemi dírou v podlaze svého domu. Lidem je většinou přátelsky nakloněn. Úspěch či neúspěch rybolovu a lovu tuleňů závisí na vládkyni zvířat, která se jmenuje ''[[Sedna]]'', tedy ''Stařena moře''. Podle mýtu byla ''Sedna'' dívka, kterou unesl mořský pták. Její otec se ji pokusil osvobodit a odvést v kajaku, ale rozhněvaní ptáci způsobili bouři. Tehdy se otec rozhodl ''Sednu'' utopit a uřízl jí prsty, jimiž se zachytila kajaku. Proto má ruce bez prstů podobné ploutvím tuleně. Z jejích prstů se stali tuleni, mroži a velryby, jejichž lov může ''Sedna'' lidem umožnit. Vzhledem ke svému smutnému osudu je ''Sedna'' vůči lidem nedůvěřivá až mstivá.
 
Kontrolu nad větrem má ''Velký duch Síla''. Pánem pozemní zvěře (sobů, pižmoňů, kožešinové zvěře) je Tekkeitsertok.
Inuité, kteří žijí v tvrdých a mrazivých podmínkách, se snaží být s duchy zadobře, neboť právě na nich závisí podle jejich představ dobrý lov zvěře a ryb a tím i jejich samotné přežití. Inuité říkají, źe je důležité uctívat zlé duchy, které je třeba usmířit, zatímco dobří duchové jsou vždy laskaví a není nutné je udobřovat.<ref>Náboženství světa, školní encyklopedie Larousse; první vydání v češtině z roku 1997;ISBN 80-7180-191-7</ref>
Z mnoha zlých duchů a nestvůr je nejobávanější ''Tupilak'', šeredný [[nemrtvý]] tvor, kterého může vyvolat šaman, aby s jeho pomocí zahubil jiného člověka. Připomíná křížence člověka nebo medvěda s tuleněm. Inuitské mýty a lidové písně, které zaznamenal zejména antropolog [[Knud Rasmussen]], jsou často velmi drsné, ale obsahují také zemitý humor a komické scény.
 
Řádek 69:
{{Malé národy Severu}}
{{Portály|Lidé}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Eskymáci| ]]