Verze z 6. 6. 2017, 19:50 editovat 217.6.95.33 (diskuse) →‎Historie gramofonové desky značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 13:25 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 724 561 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Vinyl albums.jpg\|~~thumb~~náhled\|[[polyvinylchlorid\|Vinylové]] [[Dlouhohrající deska\|LP]] desky\|258x258pixelů]] '''Gramofonová deska''' neboli '''gramodeska''', známá těž jako '''vinylová deska''' nebo prostě jen '''vinyl''', je záznamové médium určené pro záznam, uchování a reprodukci zvuku. Řádek 6: Zvukový záznam je na gramodesku zanesen ve formě spirálové drážky, soustředně umístěné na jejím povrchu. Zvuková informace v drážce má [[analogový signál\|analogovou]] podobu. Záznam na desce je mechanický, což znamená, že je snímán mechanicky – pomocí hrotu, lidově zvaného jehla. Monofonní záznam má podobu vlnovky, kdy hrot (chvějka) kmitá horizontálně ze strany na stranu, jde vlastně o kopii pohybu [[Membrána\|membrány]] [[~~Mikrofon\|mikrofonu~~mikrofon]]u. U [[~~Stereo\|stereofonního~~stereo]]fonního záznamu je použit další směr, kdy jehla kmitá taky dolů. Pro představu: Pokud jehla kmitá přímočaře v úhlu 45° od svislice, je zvuk (v ideálním případě) slyšet jen z jednoho kanálu. Je to dáno tím, že přenoska je konstruována tak, aby se dal rozlišit pravý a levý kanál. Což je samozřejmě možné jen u elektrických přenosek, kdy je v podstatě jedno jestli jde o přenosku (v tomto případě přesněji) [[Krystalová vložka\|vložku krystalovou]], nebo [[Magnetodynamická přenoska\|magnetodynamickou]] (pracující na principu [[Zákon elektromagnetické indukce\|elektromagnetické indukce]]). U [[Krystalová vložka\|krystalové vložky]] samozřejmě na úkor kvality reprodukce, a trvanlivosti gramodesek. Slangově byla v některých kruzích označována za „hoblovačku“, díky své „tvrdé charakteristice“, protože k přenosu signálu byl vyžit princip deformace krystalu. Na rozdíl od [[Magnetodynamická přenoska\|magnetodynamické přenosky]], kde je na chvějce, na opačném konci jehly miniaturní [[magnet]], který je volně uložen v [[Elektrická vodivost\|elektricky vodivém]] pouzdře. Gramofonová deska byla od doby svého vynálezu – konce [[19. století]] až do 80. let [[20. století]] nejrozšířenějším nosičem zvukového záznamu. Od konce 80. let byla gramofonová deska postupně nahrazována [[kompaktní disk\|kompaktními disky]] (CD), až byly nakonec gramofonové desky z trhu téměř úplně vytlačeny. V současnosti jsou gramofonové desky vydávány pouze okrajově, v malých nákladech jako sběratelské edice, popřípadě jsou vydávány nezávislými vydavateli nekomerční hudby. Gramodesky i v době svého strmého úpadku v 90. letech 20. století zůstávaly oblíbené mezi [[Diskžokej\|dýdžeji]], kteří využívají hudební materiál z gramodesek pro mixáž hudby při klubových tanečních produkcích. Avšak ani této oblasti se digitalizace nevyhnula a pro mixáž taneční hudby se stále častěji používají digitální konzole. Řádek 72: == Typy gramodesek s úzkou drážkou == [[Soubor:lp-drážky.jpg\|~~thumb~~náhled\|Ukázka drážek se záznamem hudby na dlouhohrající gramofonové desce.]] * [[Singl\|'''SP''']] (single play) – singly – menší typ vinylových desek obvykle na rychlost 45 otáček za minutu ([[Otáčky za minutu\|rpm]]), výjimečně na rychlost 33. Obvykle jedna strana desky obsahovala jednu hudební skladbu resp. písničku. Průměr desky 17 cm. * [[Extended play\|'''EP''']] (extended play) – menší typ vinylových desek obvykle na rychlost 45. V podstatě totožné s SP, ale na každé straně jsou dvě (někdy i tři) písničky. Vydávány byly mnohem méně a mívaly speciální obaly. Vzácně byly vydávány tyto desky i s rychlostí 33 otáček se zmenšeným středem, na jednu stranu se tak daly zaznamenat až čtyři drobné skladby resp. písničky. Občas byly vydány i nečerné desky – průsvitné, mnohobarevné... V této velikosti o 33 1/3 [[Otáčky za minutu\|ot/min]] byly v [[Československo\|Československu]] vydávány též pohádky ([[Večerníček\|večerníčky]]), zvláště pak se [[Spejbl a Hurvínek\|Spejblem a Hurvínkem]]. * [[Dlouhohrající deska\|'''LP''']] (long play) – „elpíčko“ – dlouhohrající deska obvykle na rychlost 33,1/3 [[Otáčky za minutu\|rpm]], zpočátku výjimečně i na rychlost 16+2/3 [[Otáčky za minutu\|rpm]]. V případě populární hudby většinou obsahovala celé jedno album jednotlivé skupiny, u vážné hudby pak jakoukoliv jinou nahrávku v celkové délce až 45 minut, případně i delší. Průměr 30 cm, na jedné straně libovolný počet skladeb či záznamů mluveného slova, u hudebních záznamů z oblasti populární hudby většinou 4 až 14 písniček. Občas (zejména HiFi klub Svazarmu) byly tyto LP vydávány i pro rychlost 45 [[Otáčky za minutu\|rpm]] a dokonce i pro 78 [[Otáčky za minutu\|rpm]]. Řádek 155: {{Portály\|Hudba}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Hudební nosiče]]

Gramofonová deska: Porovnání verzí