Globalizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Nerovnost: pravopisná chyba shody podmětu s přísudkem. Má být "změny ...redukovaly" značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
# mezinárodní obchod,
# pohyb investic a kapitálu,
# migraci osob a
# šíření znalostí.<ref>International Monetary Fund (2000). "Globalization: Threats or Opportunity."
Globalizace navázala na předchozí dálkový obchod, na koloniální expanzi evropských zemí a na působení křesťanských misionářů mimo Evropu. Vynálezy železnice, parních lodí a telegrafu kolem poloviny 19. století proces silně urychlily, takže už v období 1850-1913 vznikaly světové trhy, z Evropy emigrovalo přes 50 milionů lidí a objem mezinárodního obchodu rostl až o 4 % ročně. Nový impulz dostala globalizace po roce 1945, kdy vznikl [[Mezinárodní měnový fond]], [[Světová banka]] a mezinárodní organizace pro obchod [[GATT]]/[[WTO]]. Rozvoj letecké i námořní dopravy, zdokonalení komunikací a vznik internetu se podílely na další vlně integrace, provázené globální kulturou a životním stylem. Přesto se velké části lidstva na těchto vymoženostech nemohly podílet, takže nerovnosti mezi bohatými a chudými společnostmi dále rostou. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (např. zavádění [[volný trh|volného trhu]]).
[[Soubor:1 singapore city skyline dusk panorama 2011.jpg|
== Pokusy o vymezení ==
Britský sociolog Roland Robertson definoval roku 1992 globalizaci jako "stlačování světa a stále sílící vědomí světa jako jednoho celku"<ref>R. Robertson, ''Globalization: social theory and global culture''. London: Sage 1992. ISBN 0-8039-8187-2.</ref>
Podle hojně citované studie DHL je globalizace "proměna prostorové organizace společenských vztahů a transakcí", a to
== Historie globalizace ==
Řádek 16:
=== Nejranější vývoj ===
Fáze v historii vývoje globalizace probíhající do počátku 17. století se bere jako její nejranější období. Globalizace v tomto období má 3 základní charakteristiky – a sice kontakt a myšlenková výměna mezi Západními státy a entitami a státy Východními.<ref name=":0">Hitt, Michael A.; Hoskisson, Robert E.; Kim, Hicheon (Srpen 1997). "International Diversification: Effects on Innovation and Firm Performance in Product-Diversified Firms". The Academy of Management Journal (New York, NY: Sage Publications) 40 (4): 767–798.doi:10.2307/256948. ISSN 0001-4273. JSTOR 256948.</ref> Druhým motivem je limitace vzdálenosti – interakce mezi státy neprobíhala v globálním měřítku, ale v lokálních oblastech – v [[Asie|Asii]], [[Severní Afrika|Severní Africe]], [[Blízký východ|Blízkém východě]] a v [[Evropa|Evropě]]. V tomto raném období bylo velmi obtížné udržovat vztahy se státy, které nebyly v geografické blízkosti.<ref name=":0" /> Třetí charakteristikou rané globalizace je motiv vzájemné provázanosti a stability. Státy, které nejsou na sobě vzájemně závislé se zároveň nemůžou ovlivňovat.<ref name=":0" /> Tento fakt byl hybnou silou globalizace – pokud by všechny státy byly nezávislé a soběstačné v produkci a přírodních zdrojích, tak by globalizace nemohla nastat.
[[Soubor:1901 Eastern Telegraph cables.png|
=== Raný novověk ===
Řádek 24:
Období raného novověku se vyznačuje vzestupem expansionismu, přesunem mocenských center do západní Evropy a rozsáhlými vojenskými konflikty mezi velmocemi, jako byla Třicetiletá válka. Významný byl takzvaný [[trojúhelníkový obchod]], který probíhal mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. Schéma vypadalo následovně – Evropané (zejména Britové) připluli do Afriky s levným zbožím – jmenovitě alkoholem, textilem, zbraněmi a bižuterií, které s africkými králi vyměnili za otroky. Tyto otroky se značným ziskem prodali plantážníkům v Americe, zejména ve Střední Americe na karibských ostrovech. Za utržené peníze nakoupili cukr, tabák, bavlnu a cenné kovy, které v Evropě opět prodávali a trojúhelník se tímto uzavřel.
[[Soubor:Globalization-5.png|
[[Soubor:Global Competitiveness Index 2008-2009.svg|
[[Soubor:Gini Coefficient World CIA Report 2009-1.png|
=== Moderní globalizace ===
V průběhu [[19. století]] globalizace začala nabírat svou nynější podobu díky [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]]. [[Industrializace]] umožnila standardizovanou produkci domácích potřeb využívající úspor z rozsahu produkce, přičemž rychlý populační růst vytvořil stabilní poptávku po komoditách.
Řádek 39:
Globalizace není jednolitým evolučním a vzestupným procesem, je možno mluvit spíše o historických vlnách jejího posilování nebo oslabování, globalizace a deglobalizace. Tak například G. Therborn ve své hypotéze o historických vlnách klasifikuje celkem šest vln globalizace.<ref>Therborn, G. (2000). Globalizations: Dimensions, Historical Waves, Regional Effects, Normative Governance, International Sociology, Vol. 15, No. 2, June 2000, pp. 151–179.</ref>
* '''První vlna''' se týkala období šíření velkých světových náboženství a vzniku transkontinentálních civilizací: šlo o vlnu kulturní globalizace, kdy velká náboženství nesla s sebou také jazyky, písma a estetické vzory.
* '''Druhou vlnu''' globalizace představovala expanze Evropanů od 16. století, spojená s námořními objevnými plavbami, moderní vědou a koloniálními válkami.
* '''Třetí vlnou''' byly změny spjaté s válkami evropských velmocí v Evropě i na jiných kontinentech v prostoru koloniálních teritorií.
* '''Čtvrtá vlna''' globalizace byla spojena s vrcholem evropského imperialismu v 19. století, se zdokonalením dopravy, s růstem mezinárodního obchodu a migrace lidí, se vznikem světového trhu komodit a kapitálu v období před I. světovou válkou.
* Druhá světová válka byla začátkem '''páté vlny''' globalizace, kdy zejména v důsledku situace po rozsáhlém konfliktu vznikla již potřeba nových nadnárodních přístupů k řešení objevujících se nadnárodních (později tzv. globálních) problémů. Přístupy ke globálním problémům byly však konfliktně poznamenány a deformovány v podmínkách studené války v rozdělené Evropě a jejího začleňování do globálních struktur v důsledku celosvětové politiky dvou mocenských bloků tzv. Západu a Východu.
* Konečně v '''šesté, soudobé vlně globalizace''', vznikly nové fenomény, jimiž jsou například rostoucí migrace a pohyblivost nejen osob, ale především kapitálu, rostoucí prostorová rozptýlenost produktivních činností a turbulentní reorganizace ekonomického života – ale také zesilování multikulturnosti sociálního života ve společnostech, regionech a městech, nová média informačních technologií, která umožnila globální komunikaci informace s možnostmi nepřetržitého spojení jejích účastníků v nadúzemním prostoru.
== Globální uspořádání obchodu ==
[[Soubor:Mall culture jakarta44.jpg|
Základním impulsem pro zahájení globalizace byla [[revoluce]] v dopravě, která proběhla v polovině [[20. století]]. Díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro firmy uzavírat smlouvy nejen s těmi lokálními, ale i s těmi, kteří by byli jinak moc daleko – třeba i přes polovinu [[Země|planety]]. Průkopníkem globalizace byly [[Spojené státy americké]], kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na [[Evropa|evropské]] trhy. Došlo k tomu, že [[Američané]] se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou [[Kultura|kulturou]] a způsobem výroby či prodeje také změnil. Tuto výměnu někteří lidé označili jako přínos, někteří, převážně [[Nacionalismus|nacionalisté]] se s tím ale nikdy nesmířili. Do globalizace se ale zapojily i další země; později v 70. letech, když nastal prudký rozvoj [[Japonsko|japonské]] ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí. V USA a Evropě tak byla následkem [[Hospodářská soutěž|konkurenčního boje]] odepsána nebo výrazně zredukována celá odvětví [[průmysl]]u, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby. Takové procesy pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále.
Řádek 56:
== Ekonomická globalizace ==
[[Soubor:Canal de Panamá Mayo 2008 342.jpg|
International Business, Oxford University Press, New Delhi and New York ISBN 0-19-568909-7.</ref> Zatímco globalizace obchodu je zaměřena na snižování regulací pro mezinárodní obchod, jakými jsou například cla, daně a další překážky, které zabraňují mezinárodnímu obchodu, ekonomická globalizace je proces, při kterém dochází ke zvyšující se ekonomické integraci mezi zeměmi, což vede k vytvoření jednotného světového trhu.<ref name=":1" /> Na ekonomickou globalizaci se lze dívat z dvou úhlů pohledu – jak z pozitivního, tak i z toho negativního. Ekonomická globalizace je tvořena z globalizace výroby, trhů, konkurence, technologie, dále také z globalizace korporací či průmyslů.<ref>Brandt 2008, str.
13</ref> Současným trendem globalizace může být podílení se vyspělých ekonomik na rozvoji ekonomik méně vyspělých skrze přímé zahraniční investice, snížení bariér pro obchod, a v mnoha případech také [[Imigrace|imigraci]].
Řádek 77:
Některé demografické změny v rozvíjejícím se světě po aktivní liberalizaci a mezinárodní integraci měly za následek zvýšení veřejného blaha a také redukovaly nerovnost. Podle [[Martin Wolf|Martina Wolfa]] (britský žurnalista), v rozvíjejících zemích se od roku 1970 zvyšovala střední délka života o 4 měsíce každým rokem a úmrtnost dětí klesla ze 107 na tisíc narozených v roce 1970 na stávajících 58, což je pokles téměř o polovinu.
== Globalizace v kultuře ==
[[Soubor:Coke-nepal.jpg|
Ve všech zemích ovlivněných globalizací vystupují do popředí stejné společenské trendy.<ref name=":2">Conversi,
D. (2010). The Limits of Cultural Globalisation. In D. Conversi, Journal of
Řádek 86:
Prvním rysem jsou tzv. „Ethnoscapes”, což jsou lidé, kteří vytvářejí svět („pohyblivost světa“), ve kterém žijeme (turisté, imigranti, zahraniční dělníci, aj.).
Dalším rysem jsou tzv. „Technoscapes”, čímž je myšlena globální konfigurace technologií a skutečnost, že technologie rychle překonává dříve nemyslitelné hranice.
Třetím rysem
Čtvrtým rysem jsou tzv. „Mediascapes“ jako distribuce elektronických možností vytvářet a šířit informace a obrazy světa vytvářené médii. Svět komodit a svět zpráv a politiky jsou promíchány.
Pátým a posledním rysem jsou tzv. „Ideoscapes. Tím jsou myšleny [[ideologie států]] a protiideologie hnutí orientovaných na uchopení státní moci nebo aspoň její části. Jeho základem jsou komponenty osvíceneckého pohledu na svět (svoboda, blahobyt, práva, suverenita) a hlavním pojmem je [[demokracie]].
=== Mnohojazyčnost ===
Globalizace a propojení kultur vytvořily podmínky pro vznik sociálního fenoménu nazývaného [[mnohojazyčnost]] (z ang. multilingualism). Snadný přístup k informacím, umožněn především díky internetu, způsobil, že se lidé častěji setkávají s odlišnými jazyky. Vzniká potřeba mnohojazyčnosti. Většina lidí ve světě ovládá více jak jeden jazyk. Kromě rodného jazyka se v současnosti nejpopulárnějším druhým jazykem stal jazyk anglický, který zároveň dominuje na [[Internet]]u (probíhá v něm přibližně 35 % komunikace).<ref>http://anthro.palomar.edu/language/language_1.htm Anthro.palomar.edu. 27. července 2009. Získáno 31. července 2010</ref>
=== Internet ===
Významnou roli při společensko-kulturní globalizaci hrají média a informační technologie. V posledních letech se rapidně urychlil jejich rozvoj a ještě více se posílil jejich dopad jako šiřitelů informací a nových možností. Internet jako nástroj globalizace spojuje uživatele počítačů v rámci celého světa. Od roku 2000 do roku 2009, vzrostl celosvětově počet internetových uživatelů z 394 milionů na 1, 858 miliard.<ref>Internet users graphs, Market Information and Statistics, International Telecommunications Union</ref> V roce 2010, mělo přístup k počítači 22% světové populace spolu s 1 miliardou [[Google]] vyhledávaní každý den a 2 miliardami videí viděných denně na [[YouTube]].<ref>"[http://www.antaranews.com/en/news/71940/google-earth-demonstrates-how-technology-benefits-ris-civil-society-govt Google Earth demonstrates how technology benefits RI`s civil society, govt]". Antara News. 26. 5. 2011</ref> Pod tyto výrazně sociologické změny v chování lidí se podepsaly rozrůstající se internetové sociální sítě, které každoročně nabírají na popularitě. Jen mezi lety 2012–2013 se počet uživatelů [[Facebook]]u zvýšil o 22 %.<ref>http://www.statisticbrain.com/facebook-statistics/</ref> V posledních letech už nárůst není tak rapidní, ale vzhledem k takřka všudypřítomnému wi-fi připojení nebo dokonce internetu v mobilu se komunikace i chování lidí značně mění. K 30. červnu 2016 se odhaduje počet uživatelů internetu na 50,1 % světové populace, což představuje nárůst 918,3 % proti údajům z roku 2000. Největší nárůst byl zaznamenán v Asii (1,515.2 %), kde nyní internet používá 45,6 % obyvatelstva.<ref>http://www.internetworldstats.com/stats.htm</ref> V letech 2010-2016 byl také zaznamenán strmý nárůst počtu uživatelů Facebooku. Zde se k 30. červnu 2016 odhaduje počet uživatelů na 22,9 % světové populace s nárůstem 224,4 % oproti roku 2010. Největší nárůst je evidován v Africe (732,8 %), kde nyní tuto sociální síť používá 12,4 % populace. Největší zastoupení Facebooku mezi obyvatelstvem se nachází v Severní Americe (62,1 %) a Jižní Americe (52,2 %). V Evropě používá Facebook 39,5 % všech obyvatel.<ref>http://www.internetworldstats.com/facebook.htm</ref> V České republice již není osobní počítač v každé domácnosti výjimkou, v loňském roce jej mělo 3,1 milionu tuzemských domácností. Oproti předešlým rokům tak vzrostl počet vybavených domácností osobním počítačem o více než čtvrtinu. Trendem posledních let již nejsou klasické stolní počítače, ale uživatelé naopak více upřednostňují počítače přenosné, které v roce 2015 využívala více než polovina Čechů. Plošné neustálé využívání připojení k internetu je umocněno rozmachem chytrých telefonů a jiných přenosných zařízení, která jsou pro svoji přenositelnost stále více upřednostňovaná. V roce 2015 používalo mobilní telefon k internetovému připojení 37 % dospělé populace (3,2 miliónu osob). Mezi uživateli internetu v mobilu převládají mladí lidé mezi 16–24 lety.<ref>https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-spolecnost-v-cislech-2016</ref>
=== Populační růst a urbanizace ===
Populační nárůst během industrializace a globalizace ve 20. století byl doprovázen zvýšenou urbanizací. Tento proces měl za následek prohloubení rozdílů mezi městskými a venkovskými oblastmi. Začalo ubývat lidí žijících na venkově, kde dominuje zemědělský způsob života a dokonce většina světové populace začala žít v průmyslových městských oblastech s okolními továrnami a administrativními budovami. Některá města se začala označovat pojmem globální města. Ta jsou všeobecně považována za důležitá centra světové ekonomiky. Pojmem "megaměsta" (z ang. megacities) jsou označována města překračující hranici 10 miliónů obyvatel. V letech 1973 až 2015 vzrostl jejich počet ze 3 na 30. Hlavními centry globalizace jsou vždy velká města, kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. Berlín, Londýn, New York) se říká [[melting pot|tavící kotle]] (z angl. melting pot) různých kultur. Součástí globalizace je i přistěhovalectví, jak v Evropě (Turci, Alžířané, Číňané), tak v Severní Americe (Mexičané a Portorikánci v USA), ale i v zemích Arabského poloostrova (Indové, Pákistánci). Konkrétně Evropu v roce 2015 zasáhla obrovská migrační vlna. Jen v první polovině tohoto roku do Evropy přišlo 398 895 migrantů z různých koutů světa (převážně však ze Sýrie) a i nadále se očekává vzestupná tendence. V současnosti je nejasné, jak se tolik lidí vyznávajících odlišnou kulturu přizpůsobí odlišným hodnotám<ref>Eurostat: Asylum in the EU [online]. [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6996925/3-18092015-BP-EN.pdf/b0377f79-f06d-4263-aa5b-cc9b4f6a838f</ref>.
== Podpora a kritika globalizace ==
[[Soubor:Worldbank protest jakarta.jpg|
Odlišné vnímání pozitiv a negativ, které s sebou globalizace přináší, dalo vzniknout (za vznik) mnoha různým ideologiím a sociálním hnutím.
Řádek 116:
Antiglobalizační hnutí se skládá z mnoha různých kritických postojů ke globalizaci, tím nejhlavnějším je ale to, že kritizuje korporátní kapitalismus,<ref>Morris, Douglas "Globalization and Media Democracy: The Case of Indymedia", Shaping the Network Society, MIT Press 2003.</ref> což ve stručnosti znamená, že většinu světového trhu ovládají velké korporace a malí podnikatelé nemají moc šancí se prosadit.
Hnutí je příkladem tzv. nového sociálního hnutí,<ref>Snow, D. A., Soule, S. A., & Kriesi, H. (2004). The Blackwell companion to social movements. Malden, MA: Blackwell Pub..</ref> jelikož používá unikátní taktiky a jiné prostředky, než které bylo ve zvyku používat v minulosti. Podpůrci se účastní různých pozornost vyvolávajících akcí, jakými jsou např. [[
Přívrženci tohoto hnutí jsou si vědomi nerovného rozložení sil v oblasti mezinárodního obchodu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi světa. Aktivisté podporující toto hnutí působí v různých oblastech, což souvisí s tím, že globalizace samotná se dá chápat z mnoha odlišných úhlů pohledů, např. ekonomického, politického, ideologického, kulturního či ekologického.
Řádek 145:
* [http://www.rozvojovka.cz/globalizace Globalizace]
* [http://www.iliteratura.cz/Clanek/31337/juvin-herve-lipovetsky-gilles-globalizovany-zapad-polemika-o-planetarni-kulture Juvin, Hervé; Lipovetsky, Gilles: Globalizovaný Západ: polemika o planetární kultuře]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Globalizace| ]]
|