Globalizace: Porovnání verzí

# mezinárodní obchod,

# pohyb investic a kapitálu,

Globalizace navázala na předchozí dálkový obchod, na koloniální expanzi evropských zemí a na působení křesťanských misionářů mimo Evropu. Vynálezy železnice, parních lodí a telegrafu kolem poloviny 19. století proces silně urychlily, takže už v období 1850-1913 vznikaly světové trhy, z Evropy emigrovalo přes 50 milionů lidí a objem mezinárodního obchodu rostl až o 4 % ročně. Nový impulz dostala globalizace po roce 1945, kdy vznikl [[Mezinárodní měnový fond]], [[Světová banka]] a mezinárodní organizace pro obchod [[GATT]]/[[WTO]]. Rozvoj letecké i námořní dopravy, zdokonalení komunikací a vznik internetu se podílely na další vlně integrace, provázené globální kulturou a životním stylem. Přesto se velké části lidstva na těchto vymoženostech nemohly podílet, takže nerovnosti mezi bohatými a chudými společnostmi dále rostou. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (např. zavádění [[volný trh|volného trhu]]).

 

== Pokusy o vymezení ==

Britský sociolog Roland Robertson definoval roku 1992 globalizaci jako "stlačování světa a stále sílící vědomí světa jako jednoho celku"<ref>R. Robertson, ''Globalization: social theory and global culture''. London: Sage 1992. ISBN 0-8039-8187-2.</ref>

 

== Historie globalizace ==

=== Nejranější vývoj ===

Fáze v historii vývoje globalizace probíhající do počátku 17. století se bere jako její nejranější období. Globalizace v tomto období má 3 základní charakteristiky – a sice kontakt a myšlenková výměna mezi Západními státy a entitami a státy Východními.<ref name=":0">Hitt, Michael A.; Hoskisson, Robert E.; Kim, Hicheon (Srpen 1997). "International Diversification: Effects on Innovation and Firm Performance in Product-Diversified Firms". The Academy of Management Journal (New York, NY: Sage Publications) 40 (4): 767–798.doi:10.2307/256948. ISSN 0001-4273. JSTOR 256948.</ref> Druhým motivem je limitace vzdálenosti – interakce mezi státy neprobíhala v globálním měřítku, ale v lokálních oblastech – v [[Asie|Asii]], [[Severní Afrika|Severní Africe]], [[Blízký východ|Blízkém východě]] a v [[Evropa|Evropě]]. V tomto raném období bylo velmi obtížné udržovat vztahy se státy, které nebyly v geografické blízkosti.<ref name=":0" /> Třetí charakteristikou rané globalizace je motiv vzájemné provázanosti a stability. Státy, které nejsou na sobě vzájemně závislé se zároveň nemůžou ovlivňovat.<ref name=":0" /> Tento fakt byl hybnou silou globalizace – pokud by všechny státy byly nezávislé a soběstačné v produkci a přírodních zdrojích, tak by globalizace nemohla nastat.

 

=== Raný novověk ===

Období raného novověku se vyznačuje vzestupem expansionismu, přesunem mocenských center do západní Evropy a rozsáhlými vojenskými konflikty mezi velmocemi, jako byla Třicetiletá válka. Významný byl takzvaný [[trojúhelníkový obchod]], který probíhal mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. Schéma vypadalo následovně – Evropané (zejména Britové) připluli do Afriky s levným zbožím – jmenovitě alkoholem, textilem, zbraněmi a bižuterií, které s africkými králi vyměnili za otroky. Tyto otroky se značným ziskem prodali plantážníkům v Americe, zejména ve Střední Americe na karibských ostrovech. Za utržené peníze nakoupili cukr, tabák, bavlnu a cenné kovy, které v Evropě opět prodávali a trojúhelník se tímto uzavřel.

 

=== Moderní globalizace ===

V průběhu [[19. století]] globalizace začala nabírat svou nynější podobu díky [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]]. [[Industrializace]] umožnila standardizovanou produkci domácích potřeb využívající úspor z rozsahu produkce, přičemž rychlý populační růst vytvořil stabilní poptávku po komoditách.

Globalizace není jednolitým evolučním a vzestupným procesem, je možno mluvit spíše o historických vlnách jejího posilování nebo oslabování, globalizace a deglobalizace. Tak například G. Therborn ve své hypotéze o historických vlnách klasifikuje celkem šest vln globalizace.<ref>Therborn, G. (2000). Globalizations: Dimensions, Historical Waves, Regional Effects, Normative Governance, International Sociology, Vol. 15, No. 2, June 2000, pp.&nbsp;151–179.</ref>

 

* Konečně v '''šesté, soudobé vlně globalizace''', vznikly nové fenomény, jimiž jsou například rostoucí migrace a pohyblivost nejen osob, ale především kapitálu, rostoucí prostorová rozptýlenost produktivních činností a turbulentní reorganizace ekonomického života – ale také zesilování multikulturnosti sociálního života ve společnostech, regionech a městech, nová média informačních technologií, která umožnila globální komunikaci informace s možnostmi nepřetržitého spojení jejích účastníků v nadúzemním prostoru.

 

== Globální uspořádání obchodu ==

Základním impulsem pro zahájení globalizace byla [[revoluce]] v dopravě, která proběhla v polovině [[20. století]]. Díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro firmy uzavírat smlouvy nejen s těmi lokálními, ale i s těmi, kteří by byli jinak moc daleko – třeba i přes polovinu [[Země|planety]]. Průkopníkem globalizace byly [[Spojené státy americké]], kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na [[Evropa|evropské]] trhy. Došlo k tomu, že [[Američané]] se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou [[Kultura|kulturou]] a způsobem výroby či prodeje také změnil. Tuto výměnu někteří lidé označili jako přínos, někteří, převážně [[Nacionalismus|nacionalisté]] se s tím ale nikdy nesmířili. Do globalizace se ale zapojily i další země; později v 70. letech, když nastal prudký rozvoj [[Japonsko|japonské]] ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí. V USA a Evropě tak byla následkem [[Hospodářská soutěž|konkurenčního boje]] odepsána nebo výrazně zredukována celá odvětví [[průmysl]]u, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby. Takové procesy pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále.

 

 

== Ekonomická globalizace ==

International Business, Oxford University Press, New Delhi and New York ISBN 0-19-568909-7.</ref> Zatímco globalizace obchodu je zaměřena na snižování regulací pro mezinárodní obchod, jakými jsou například cla, daně a další překážky, které zabraňují mezinárodnímu obchodu, ekonomická globalizace je proces, při kterém dochází ke zvyšující se ekonomické integraci mezi zeměmi, což vede k vytvoření jednotného světového trhu.<ref name=":1" /> Na ekonomickou globalizaci se lze dívat z dvou úhlů pohledu – jak z pozitivního, tak i z toho negativního. Ekonomická globalizace je tvořena z globalizace výroby, trhů, konkurence, technologie, dále také z globalizace korporací či průmyslů.<ref>Brandt 2008, str.

13</ref> Současným trendem globalizace může být podílení se vyspělých ekonomik na rozvoji ekonomik méně vyspělých skrze přímé zahraniční investice, snížení bariér pro obchod, a v mnoha případech také [[Imigrace|imigraci]].

Některé demografické změny v rozvíjejícím se světě po aktivní liberalizaci a mezinárodní integraci měly za následek zvýšení veřejného blaha a také redukovaly nerovnost. Podle [[Martin Wolf|Martina Wolfa]] (britský žurnalista), v rozvíjejících zemích se od roku 1970 zvyšovala střední délka života o 4 měsíce každým rokem a úmrtnost dětí klesla ze 107 na tisíc narozených v roce 1970 na stávajících 58, což je pokles téměř o polovinu.

== Globalizace v kultuře ==

Ve všech zemích ovlivněných globalizací vystupují do popředí stejné společenské trendy.<ref name=":2">Conversi,

D. (2010). The Limits of Cultural Globalisation. In D. Conversi, Journal of

Prvním rysem jsou tzv. „Ethnoscapes”, což jsou lidé, kteří vytvářejí svět („pohyblivost světa“), ve kterém žijeme (turisté, imigranti, zahraniční dělníci, aj.).

Dalším rysem jsou tzv. „Technoscapes”, čímž je myšlena globální konfigurace technologií a skutečnost, že technologie rychle překonává dříve nemyslitelné hranice.

Čtvrtým rysem jsou tzv. „Mediascapes“ jako distribuce elektronických možností vytvářet a šířit informace a obrazy světa vytvářené médii. Svět komodit a svět zpráv a politiky jsou promíchány.

Pátým a posledním rysem jsou tzv. „Ideoscapes. Tím jsou myšleny [[ideologie států]] a protiideologie hnutí orientovaných na uchopení státní moci nebo aspoň její části. Jeho základem jsou komponenty osvíceneckého pohledu na svět (svoboda, blahobyt, práva, suverenita) a hlavním pojmem je [[demokracie]].

 

=== Mnohojazyčnost ===

 

=== Internet ===

Významnou roli při společensko-kulturní globalizaci hrají média a informační technologie. V posledních letech se rapidně urychlil jejich rozvoj a ještě více se posílil jejich dopad jako šiřitelů informací a nových možností. Internet jako nástroj globalizace spojuje uživatele počítačů v rámci celého světa. Od roku 2000 do roku 2009, vzrostl celosvětově počet internetových uživatelů z 394 milionů na 1, 858 miliard.<ref>Internet users graphs, Market Information and Statistics, International Telecommunications Union</ref> V roce 2010, mělo přístup k počítači 22% světové populace spolu s 1 miliardou [[Google]] vyhledávaní každý den a 2 miliardami videí viděných denně na [[YouTube]].<ref>"[http://www.antaranews.com/en/news/71940/google-earth-demonstrates-how-technology-benefits-ris-civil-society-govt Google Earth demonstrates how technology benefits RI`s civil society, govt]". Antara News. 26. 5. 2011</ref> Pod tyto výrazně sociologické změny v chování lidí se podepsaly rozrůstající se internetové sociální sítě, které každoročně nabírají na popularitě. Jen mezi lety 2012–2013 se počet uživatelů [[Facebook]]u zvýšil o 22 %.<ref>http://www.statisticbrain.com/facebook-statistics/</ref> V posledních letech už nárůst není tak rapidní, ale vzhledem k takřka všudypřítomnému wi-fi připojení nebo dokonce internetu v mobilu se komunikace i chování lidí značně mění. K 30. červnu 2016 se odhaduje počet uživatelů internetu na 50,1 % světové populace, což představuje nárůst 918,3 % proti údajům z roku 2000. Největší nárůst byl zaznamenán v Asii (1,515.2 %), kde nyní internet používá 45,6 % obyvatelstva.<ref>http://www.internetworldstats.com/stats.htm</ref> V letech 2010-2016 byl také zaznamenán strmý nárůst počtu uživatelů Facebooku. Zde se k 30. červnu 2016 odhaduje počet uživatelů na 22,9 % světové populace s nárůstem 224,4 % oproti roku 2010. Největší nárůst je evidován v Africe (732,8 %), kde nyní tuto sociální síť používá 12,4 % populace. Největší zastoupení Facebooku mezi obyvatelstvem se nachází v Severní Americe (62,1 %) a Jižní Americe (52,2 %). V Evropě používá Facebook 39,5 % všech obyvatel.<ref>http://www.internetworldstats.com/facebook.htm</ref> V České republice již není osobní počítač v každé domácnosti výjimkou, v loňském roce jej mělo 3,1 milionu tuzemských domácností. Oproti předešlým rokům tak vzrostl počet vybavených domácností osobním počítačem o více než čtvrtinu. Trendem posledních let již nejsou klasické stolní počítače, ale uživatelé naopak více upřednostňují počítače přenosné, které v roce 2015 využívala více než polovina Čechů. Plošné neustálé využívání připojení k internetu je umocněno rozmachem chytrých telefonů a jiných přenosných zařízení, která jsou pro svoji přenositelnost stále více upřednostňovaná. V roce 2015 používalo mobilní telefon k internetovému připojení 37 % dospělé populace (3,2 miliónu osob). Mezi uživateli internetu v mobilu převládají mladí lidé mezi 16–24 lety.<ref>https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-spolecnost-v-cislech-2016</ref>

=== Populační růst a urbanizace ===

 

== Podpora a kritika globalizace ==

 

Odlišné vnímání pozitiv a negativ, které s sebou globalizace přináší, dalo vzniknout (za vznik) mnoha různým ideologiím a sociálním hnutím.

Antiglobalizační hnutí se skládá z mnoha různých kritických postojů ke globalizaci, tím nejhlavnějším je ale to, že kritizuje korporátní kapitalismus,<ref>Morris, Douglas "Globalization and Media Democracy: The Case of Indymedia", Shaping the Network Society, MIT Press 2003.</ref> což ve stručnosti znamená, že většinu světového trhu ovládají velké korporace a malí podnikatelé nemají moc šancí se prosadit.

 

 

Přívrženci tohoto hnutí jsou si vědomi nerovného rozložení sil v oblasti mezinárodního obchodu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi světa. Aktivisté podporující toto hnutí působí v různých oblastech, což souvisí s tím, že globalizace samotná se dá chápat z mnoha odlišných úhlů pohledů, např. ekonomického, politického, ideologického, kulturního či ekologického.

* [http://www.rozvojovka.cz/globalizace Globalizace]

* [http://www.iliteratura.cz/Clanek/31337/juvin-herve-lipovetsky-gilles-globalizovany-zapad-polemika-o-planetarni-kulture Juvin, Hervé; Lipovetsky, Gilles: Globalizovaný Západ: polemika o planetární kultuře]

 

[[Kategorie:Globalizace| ]]